ADV TOP
ADV LEFT

Dcera známých Anička lyžuje jako drak a váš Pavlík pořád nic. Padá, brečí, protestuje. Přitom jako rodina trávíte v zimě na horách minimálně jeden víkend do měsíce a sami docela slušně lyžujete. Kde jste udělali chybu? Koupili jste snad špatné lyže?

 

Zapomněli jsme zmínit, že Pavlík i Anička mají tři roky. Jistě, často se píše, že to je ten správný věk, kdy je načase postavit dítě na lyže. Ale není tříleťák jako tříleťák, každé dítě je originál. Ostatně zeptejte se svého táty a mámy, nakolik jste vy sami v dětství svými dovednostmi kopírovali odborné brožurky. Je jasné, že to jako rodiče myslíte dobře a bojíte se, abyste něco nezmeškali. Chcete-li, aby se Pavlík naučil lyžovat a sjížděl kopce rád, měli byste vědět, že následující jistě dobře míněná tvrzení jsou sice populární, ale nepravdivá.



Čím dřív se prcek postaví na lyže, tím lépe.


Jak už bylo řečeno, každé dítě je jiné a ne každé je ve třech letech na lyžování dostatečně zralé. V tomto sportu jde o schopnosti udržet rovnováhu a ta ještě nemusí být v tak raném věku dostatečně rozvinutá. Potěšení z klouzání, protože na něm lyžování stojí, může přijít, až když má potomek dostatečně vyvinuté centrum pro rovnováhu ve spánkové části lebky. A k tomu až na výjimky, jako je zmíněná Anička, dochází u většiny malých dětí teprve mezi čtvrtým a šestým rokem.

 

Než tedy začnete obcházet sportovní obchody a zkoumat nabídku lyžařské výzbroje a výstroje, běžte se s prckem párkrát sklouznout. Je jedno, jestli se vydáte na zamrzlý rybník nebo se spokojíte jen se zamrzlou louží. Jde o to, jestli potomka (v normálních botách) tahle zábava zaujme a bude se mu dařit. I kdyby mu letos nohy zrádně ujížděly, příští rok už může být všechno jinak a dítě náskok vyzrálejších vrstevníků rychle dožene.

Plastové lyže pro začátek úplně postačí.

Odborníci se shodují na tom, že není dobré učit dítě lyžovat na levných plastových lyžích, které jsou k mání za pár stovek v supermarketech. Pokud už je máte z nějakých důvodů doma, anebo je prcek dostane třeba jako dárek od prarodičů, můžete je skvěle využít na seznámení se skutečnými lyžemi – podobně jako děti jedí plastovým příborem, než jim dáte nerezový. 


Obujte mrněti lyžičky a ať si poťapká po kuchyni nebo po předsíni a vyzkouší si v bezpečí domova, jaké to je mít na nohou ty divné dlouhé věci. Až mu později nazujete opravdové dětské lyže, budou mu připadat důvěrně známé.   

 

Hlavně ať mu ta prkýnka nějaký rok vydrží.

Chcete-li utnout rodící se radost z lyžování hned v zárodku, kupte dítěti neúměrně dlouhé lyže. Máte pak jistotu, že ony budou ovládat malého lyžaře, nikoliv on je. Budou si zatáčet, kam chtějí, odmítnou zabrzdit, když to bude potřeba, nedovolí dítěti, aby je mělo pod kontrolou. Zákonitě tedy bude každou chvíli na zemi a nádavkem získá pár špatných návyků, kterých se pak bude obtížně zbavovat, například jízda v záklonu. Vaše touha, ať lyže vydrží co nejdéle, se tedy dokonale splní, protože potomka na zasněžený svah už nedostanete.

Jak dlouhé lyže tedy vybrat? V obchodech pořídíte modely už od délky 65 centimetrů, které padnou již dětem, které se sotva naučily chodit. Každopádně odborníci doporučují lyže přibližně o 20 centimetrů kratší, než je aktuální výška postavy. Což znamená, že začátečníkovi by měly sahat maximálně po ramena a dokud si mrňous neosvojí základní pohyby a zejména základní postoj, určitě nesmí být delší.

Úvahy o dostatečné rezervě pro příštích pár let jsou nesmyslné, a to i proto, že byste malého lyžaře zbytečně brzdili v rozletu. Je totiž docela dobře možné, že jakmile během týdne či čtrnácti dnů na sněhu zvládne základy na přiměřeně krátkých lyžích, dozraje k delším.

Důležitá je délka, zbytek není třeba řešit.

Je pravda, že v kategorii těch nejkratších modelů do 100 centimetrů se vyskytují výhradně velmi měkké lyže, které je snadné ovládat, a víceméně zde nenajdete větší rozdíly v konstrukci ani v kvalitě.Tím spíš byste ovšem neměli podcenit design, který je v tomto věkovém období zásadní. Nechte se dítětem přesvědčit, že na prkýnkách s červenou kravičkou se bude jezdit mnohem líp než na těch s puntíkatým pejskem. Sami tomu věřit nemusíte, důležité je, že je o tom přesvědčen váš potomek. Jde v přece především o jeho nadšení z pohybu a ochotu přijmout lyže mezi „svoje hračky“.

Určité rozdíly objevíte teprve mezi modely pro větší děti (tedy lyžemi nad 100 centimetrů), kde jsou v nabídce měkké lyže i ty tvrdší, určené pro sportovněji zaměřené děti.

V zásadě platí, že dětské lyže by měly mít přiměřenou délku, lehkou konstrukci s měkkým jádrem, správně nastavené bezpečnostní vázání a malý rádius pro snadné zatáčení. Toto číslo, které udává poloměr oblouku, jež carvingové lyže vykrouží při optimálním zatížení, by mělo být v rozmezí 6 až 10 metrů. Konkrétní údaj závisí na délce, to jest, čím jsou lyže delší, tím větší je i rádius.

Pro děti jen to nejlepší, takže jiné než nové vybavení nekupujte.   

 Pro začínající lyžaře jsou lyže z bazaru či z půjčovny naprosto dostačující. Jen pozor, řeč není o nižších nárocích na kvalitu, čili lyže z druhé ruky klidně, ale ne nekvalitní nebo poničené. Kde takové seženete?

 

V posledních letech se rozmáhá trend sezónních výpůjček lyží a lyžařských bot. Pokud navštívíte solidní, velkou půjčovnu, je to minimálně u dětského vybavení na hory to nejlepší možné řešení. Především ušetříte, protože půjčovné je řádově nižší než suma, kterou byste vydali za pořízení nových lyží, bot a helmy – například v síti obchodů a půjčoven Happy Sport zaplatíte za celoroční zapůjčení kompletu lyží, bot a helmy pro dítě částku do dvou tisíc korun. Navíc vše dostanete připravené k použití a nemusíte se starat o nic jiného než o včasné vrácení. Pokud dítě z lyžáků během sezóny vyroste, půjčovna je bezplatně vymění za větší. A jestli vyrážíte na lyže jen párkrát za sezónu, můžete využít možnosti týdenní nebo víkendové výpůjčky, případně zapůjčení na jediný den.

Jestli přece jen chcete potomkovi lyže koupit, zkuste ověřený větší bazar. Při výběru zkontrolujte dostatečnou tloušťku hrany v nejširším místě skluznice (v těchto místech bývá následkem častého servisu nejvíc obroušena) a také, zda nejsou lyže prošlápnuté. Položíte-li je vedle sebe na podlahu, měly by být uprostřed stejně vysoko, tedy stejně prohnuté. Je důležité ověřit také stav vázání, i když lyže po zakoupení odnesete samozřejmě na servis. Vázání musí být funkční, což znamená nastavené na aktuální váhu dítěte, jinak bude stále vypínat, nebo v opačném případě hrozí riziko zlomeniny následkem jeho nevypnutí.

Jen ať si na hůlky zvyká od začátku.

Podle odborníků děti lyžařské hůlky nepotřebují do doby, dokud se nenaučí zvládnout oblouk v pluhu. Teprve když pracuje správně nohama, může dostat hole.

Jak vybrat správnou délku? Je to jednoduché: otočíte hůlku vzhůru nohama a dáte ji dítěti do ruky tak, aby ji uchopilo pod talířem. Pokud jsou paže a předloktí v pravém úhlu, vybrali jste správně. Jiná možnost je použít výpočet, kdy výšku dítěte v centimetrech vynásobíte číslem 0,7.

Vidíte, stačilo se poradit o výběru výzbroje se skutečným odborníkem v půjčovně, bazaru nebo v obchodě a vaše mrně už křižuje sjezdovku jako ďas. A jestli ne, netrvejte na tom, že ho naučíte lyžovat sami – je to jen další mýtus. Ve skutečnosti se nemusíte s učením trápit, protože nikdo vás nebude považovat za špatné rodiče, když výuku svěříte zkušenému instruktorovi a získaný čas využijete pro sebe.





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy