ADV TOP
ADV LEFT

Narodilo se nám veliké miminko - 51 cm a 4 425g. Přirozenou cestou. S porodníkem jsme, díky jeho znalosti Cimrmana žertovali o obryni Stáně.... (já jen trošku, já jí pár minut před tím musela protlačit :o) Kojení bohužel muselo probíhat s pomocnými klouboučky a vzhledem k tomu, že mimčo bylo už od porodnice spací (a to bez žloutenky) trvalo nám to i hodinu. Jedna sestra v porodnici se mě pro jistotu snažila od začátku vystresovat tím, že pro takhle velké mimino stejně nebudu mít dost mléka, tak bych měla začít přikrmovat hned od začátku.... Jenže, v porodnici si mimčo cuclo a usnulo, každé 3 hodiny jsem ho musela budit, tak jaký nedostatek, že?

Pak přišlo šestinedělí a my jsme vyrostli o 8 cm. Dost rychle. Je fakt, že Karolínka přes den po kojení spala maximálně 20 minut, jinak byla akční (ale neplakala), v noci vydržela mezi 4 - 6 hodinami. Přiznám se, jako prvorodička jsem dost spoléhala na zkušenosti pediatra a ač jsem se v podstatě celé 2 měsíce vyptávala na dokrmování, díky tomu, že mimčo nebylo řvoucí, nebylo "cizí mléko" žádoucí. Skončilo to měsíčním kojením po dvou hodinách. Možná jsem víc hysterická nebo přecitlivělá, ale je pravda, že tohle spojení mámy s mimčem mě totálně vyčerpávalo. A ne ani tolik fyzicky (zbavit se těhotenských kilogramů, to by byla paráda :o), ale spíš psychicky. Z našeho miminka, které každý den, ve stejnou hodinu s pláčem očekávalo příchod tatínka, se stal mamánek.

Jenže, když si to spočítáte (paní doktorka mi dovolila v noci max. 4 hodinovou pauzu), tak máte mimčo přisáté v podstatě 20 hodin. Protože pokud nesaje, vyžaduje vaší přítomnost a účast. Do té doby mohl můj muž uspávat, po tomhle měsíci ani náhodou. Miminko se začalo řídit zásadou "NEJSI MÁMA, NECHCI TĚ" Týden před ukončením 4.tého měsíce jsme byly na kontrole. Po útrpném kojení každé dvě hodiny Kajča přibrala 20g. I když už jsme měly požadovanou váhu 5 kg (kvůli očkování), byly jsme raději vyslány na krev (miminko je bledé, možná anemické). Nicméně jsme začali s kašičkami, výsledky krve byly ok (miminko bylo jen hladové), za pár dní jsme tedy na radu lékařky přidaly i zeleninu a dneska máme doma klidné, spící mimčo.... Problém byl prostě v tom, že naše mimčo nebylo dost důrazné a když mělo hlad, tak prostě neřvalo až do "modra". Samozřejmě, selský rozum radil (a hlavně babičky), jenže, u prvního mimča jsem prostě spoléhala pouze na lékaře. Takže, až budeme mít toho brášku (a to my budeme, a pokud to bude sestřička, bude to znamenat, že nám to jméno jen zabere více času :o), tak prostě budu asi víc kombinovat selský rozum s názorem lékařů. Bohužel, ten malý tvoreček nám nedokáže říct, co mu chybí....





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy