ADV TOP
ADV LEFT

Ták původně jsem chtěla psát o čemsi jiném (ale třeba se časem dostane i na ten slibovaný sebestředný megakomentář :-)), ale bylo by to nadlouho, a já jsem zjistila, že moc času nemám, ale když jsem slíbila deníček, tak abyste nečekaly dlouho. Tak to  bude jen takový krátký odlehčovací :-)

Máme doma myši!

Kdepak nejsou to jen tak obyčejné myši, které se vám občas mihnou komorou či sklepem a sežerou, na co přijdou. Ani takové, co si je dáte do terárka, ony hrozně smrdí, děti se po 14ti dnech nadšení o ně nestarají, takže je to na vás a celou dobu trnete, kdy to uteče, někam se to schová (rázem si děti vzpomenou, že nějakou myš mají ;-)) a co to rozkouše :-D

Naše myši jsou celkem hodné a nenáročné, moc toho nesní a vždycky trefí do svého pelíšku, kterým je krabička 10x10x10cm vystlaná kapesníkem, občas je sice lovíme z pod ledničky nebo ze skříně, ze které nechtějí slézt, ale jinak je s nimi sranda. Bianka s nimi spí, nosí je všude sebou, taky do školky, jen dneska když šli do divadla, tak je nechala doma ;-) Momentální počet je 2 velké - jmenujou se Amálka a Tatínek (neptejte se mě proč) a nezjištěný počet malinkých - podle Bianičky se neustále množí. Leč nejsou náročné na prostor, tak nám to nevadí a v krabičce jsou pořád spokojené. Ony jsou to totiž myši neviditelné :-D A vidí je jen ten kdo má fantazii.

Ještě vysvětlím, jak se k nám myši nastěhovaly. To se takhle jednou Bianka nechtěla vyzouvat z botiček, já jí prostě řekla, že se vyzuje, nebo že může na chodbě kvičet do večera (Jorika si mezitím botky bleskurychle zula a Biančino kvílení okomentovala slovy - Ty si neumíš zout botičky? Ty jsi ale truhla). Přišel muž a řekl, že když se zuje, dá jí dáreček a podal jí krabici od nějakých počítačových komponent. V tu ránu byla zutá, umyla si ruce a nesla si krabici vítězoslavně ke stolu, aby se podívala, co je uvnitř. Uvnitř byl jen sáček a kus molitanu a já viděla, jak jí usměv pohasíná a ptá se, kde je ten dáreček. Mrkla jsem na muže, že tohle teda nevychytal a v tu ránu mě osvítil nápad, aby nebyla zklamaná - říkám - jé podívej, je  tam neviditelná myška, a vzala jsem ji do ruky a hladila po kožíšku, najednou mi vyskočila na zem - a Bianka se rozzářila a šla ji nadšeně "lovit" do pokojíku, no a tak se narodila Amálka. Ještě téhož dne jí nějakým záhadným způsobem přibyl Tatínek, a během pár dní i mláďátka (jak známo myši se množí rychle ;-)) Pak jsme akorát krabici vyměnili za menší, protože myší pelíšek  neustále chtěla tahat s sebou :-)

Takže honíme myši po bytě, dáváme jim oříšky, ukládáme je do krabičky a všichni okolo jsou nuceni si hrát :-) Zatím na to všichni přistoupili a všichni se tváří, že ty myši opravdu vidí - ovšem kdyby věděli, že myši se nevylíhliy v Biančině hlavě, ale v mojí, asi by si ťukali na čelo, ale tak ať, dokud si člověk umí aspoň trochu hrát a dělat blbiny, tak je to s ním dobré a není z něho zapšklý dospělý - takže vám přeju, ať i vy zůstáváte uvnitř ještě aspoň kouskem dětmi a věřte, že vaše děti to taky ocení :-)





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy