ADV TOP
ADV LEFT

Tak jsem tu se slíbeným předporodním deníčkem, ale nečekejte nic světoborného ;-) plodovka mi šplouchá intenzivně na mozek a ve světle toho, že holky kolem mě s termínem podobným tomu mému začínají rodit (jen včera to byly dvě, z toho jedna žena od bratrance :-)) se připravuju psychicky na to, že to může být každým dnem. Přesto tento deníček nebude o porodu a chystání na něj, to si schovám až na ten příští, ať to máte se vším všudy :-) Hlavou mi už nějaký čas běhá to, jak se příchodem mimina změní náš zaběhlý život. Jak se k životu s miminkem postaví naše holčičky. Čekám třetí dítko a přesto spousta věcí je jako často poprvé.

Když jsem čekala Joriku, byla Bianka maličká a jediné jak komentovala moje rostoucí bříško bylo někdy v 9tém měsíci konstatování - "mimi kopká". Příchod sestřičky vzala naprosto samozřejmě, žádné žárlení se nekonalo (pokud v to nepočítám to, že mi při kojení v křesle sedávala doslova za krkem - byla a zůstala dodnes mamánkem). Tentokrát se při oznámení, že maminka má v bříšku miminko nezřízeně radovala (bylo to na Štědrý den a neváhala to vzápětí po telefonu prásknout mým rodičům, ještě že už byli po jídle, asi by jim zaskočilo :-D), neustále mluví o tom, jak se těší, až se mimi narodí, jak bude pomáhat přebalovat a podobně. Chodí mi pusinkovat a hladit břicho, ale trochu tím svým divokým způsobem, při které mi břicho zmáčkne rukama i hlavou zároveň, takže často spíš zděšeně uskakuju ;-)

A Jorika? Ta sice o miminku taky mluví, občas si na bříško sáhne, zeptá se jaký obrázek bude na kalendáři, až  se miminko narodí, ale vlastně nevím, jak zvládne to, že ji mrně sesadí z pozice nejmladšího a nejrozmazlovanějšího člena rodiny.

Holky jsou od sebe necelých 21měsíců. V mnohém se chovají jak dvojčata - vše musí mít dvakrát stejné nebo alespoň podobné, neexistuje, aby jedna dostala něco, co druhá ne (bohužel tchyně zavedla i to, že když má jedna narozeniny, tak dostane i druhá, což se mi moc nelíbí, i tak nás hračky hrozí zavalit..). Umí se sice parádně pohádat o kdejakou blbost, ale taky si spolu vyhrají, opravdu hodně. Následkem je sice hromada hraček všeho druhu roztahaná po celém domě, ale někdy jsem opravdu ráda, že si zvládnou hrát samy beze mě. Zvlášť jsem to ocenila v době, kdy jak víte, mi bylo šíleně těhu-zle a v domácnosti jsem takřka nefungovala. Co děti dělaly celý den jsem tak matně tušila právě podle hromad hraček, které muž večer aspoň shrnul někam na stranu, protože ani na to jsem neměla sílu.

To, že se snaží jedna druhé vyrovnat má své výhody i nevýhody - na jednu stranu Jorika umí fůru věcí, ktré v jejím věku Bianka rozhodně neuměla, na druhé straně se jí a koneckonců i Biance  někdy těžko vysvětluje, že přece jen na něco je Jorika ještě malá a že to dělat nemůže. Nebo častá stížnost Bianky je, že uklízí i za Joriku, protože ta si prostě dupne nožkou a že uklízet nebude, a nelze ji nijak donutit,aby uklízela taky. Naproti tomu Bianka už chápe, že uklízet se musí a je ochotná brzké uklizení vyměnit za více pohádek před spaním :-) Jorice je to fuk.

Mnohokrát jsem - hlavně dřív - slyšela jak se jsem "dobrá", že mám děti "tak blízko od sebe". Ale jednak si myslím, že jsou tu jiní borci, resp. borkyně s mnohem více dětmi mnohem blíž od sebe, takže na mě není co obdivovat, a za druhé mi to takhle maximálně vyhovuje, někdy jsem měla i pocit, že se nezřízeně flákám . Takže asi proto jsem si do svého života přivolala třetí dítko (až si budu stěžovat,jak to nezvládám, tak mi to připomeňte ;-)) Ale někdy mě napadá, že rozdíl 3 a 7 měsíců, resp. 5 a 4 měsíce mezi dětmi už je dost.A doufám, že to třetí nebude nějak moc odstrčené. Někdy je mi líto, že možná přijde o takovéto sourozenecké spiklenectví, které mají holky spolu - chodí spolu i do školky (pravda, už jen poslední rok), což třetě rozhodně nečeká. Ve chvíli kdy bude nastupovat do školky už půjde i Jorika do školy.

Jsem zvyklá, že holky se spolu zabaví, jakpak si zvyknu, že tu budu mít časem jedno batole, které - zatímco holky budou ve školce a škole, bude třeba vyžadovat mnohem více mojí pozornosti. Aneb jsou děti, které si vyhrají samy (Jorika třeba ano, když ještě chodila do školky jen Bianka), ale jsou i totální závisláčci, čehož se trochu děsím (protože taková byla i B. do narození Joriky, teď už je to přeci jen o mnoho lepší, i když jak jsem již psala, pořád je "maminčina", Jorika zase spíš "tatínčina" ;-))

No ale dobře mi tak, mám co jsem chtěla :-) Nevím jestli jsem vám psala, co předcházelo příchodu třetího dítka do naší rodiny. Asi tak rok a půl jsem střídavě měnila názory od varianty - dvě děti stačí, přes no možná třetí někdy v daleké budoucnosti, až po - když ne hned, tak nikdy. A to se tak různě střídalo a motalo. Ve chvíli kdy jsem opět dospěla k názoru - chci teď hned,nebo už se neodhodlám, jsem ale narazila na odpor muže. Uznávám, že jsme za sebou měli skoro rok a půl tak trochu manželské krize, dětičky máme na něco dost náročné, takže jsme z nich byli (a dosud stále jsme) občas na nervy.

No přes Radimův nesouhlas to prostě nešlo. A já si vlastně taky nebyla stoprocentně jistá. Tak jsem si prostě přála, ať se to "nějak vyřeší". No měla bych si zvyknout, že přání se mi dost často plní (někdy je to pravda "na vlastní nebezpečí" ;-)) a tak když se nám povedla "nehoda" , nebyla jsem zas tak překvapená a v podstatě jsem v duchu té někde čekající dušičce řekla - tak hele máš jedinečnou a možná jedinou šanci, tak jestli chceš, tak přijď. A ono jo.

Když jsem muži ukazovala dvě čárky na testu, ano i po třetí jsem mu musela  znovu vysvětlit, že to znamená, že jsme těhotní, tak moc nadšen nebyl. Ale postupně i on přivykl vědomí, že nás bude víc a teď už se i těší (teda doufám :-)) a stále mě podporuje ve všem, co si ohledně těhotenství, porodu a péče o naše děti vymyslím.

Ták a už jsem toho napsala více, než jsem původně zamýšela a radši přibrzdím, abych ještě nepráskla něco, co si chci vlastně schovat až do porodního deníčku :-)

Klaris, Bianka, Jorika a Lvíče 38tt




Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy