ADV TOP
ADV LEFT

Tak jsem tady s dalším  vysíláním z "jiného" světa. Na začátek mi to nedá, abych neporeferovala o tom, jak se vyvíjí naše předporodní situace. Jsme teď 38+2 a "něco málo už se prý chystá." Kromě toho, že dýchám jako parní lokomotiva a spala bych 23hodin denně, tak mám nějaké vnitřní tušení, že se nám asi holt opravdu už brzy narodí dítě...:) Hnízdím převelice, snáším do domečku poslední nezbytnosti a čtu v chytrých knihách kapitoly, které jsem zatím úmyslně vynechávala...především ty o tom, že to bude bolet :) Můj milý mi každý večer masíruje hráz voňavým olejem a jeho pohled "tam dolů" je každým dnem jinačí. Takový vědečtější :) Až mě napadá jestli ještě vůbec někdy bude tohle místo místem nějakého potěšení, nedej bože snad rozkoše :)

Nahoře v pokoji, který je zatím jen takovou velikou prázdnou relaxační místností, připravenou na tu kupu dětí... máme sbaleno a nachystáno. V bedýnce potřebnosti na domácí porod, v tašce věci do porodnice. Naše porodní přání jsou stále stejná, náš porodní "neplán" jakbysmet. Nakonec jsme měli štěští. Asi především proto, že za posledních deset dní, se v naší kuchyni díky děravým rukám ocitly ve střepech hned tři sklenice :) Našli jsme příjemnou porodní asistentku, která nám sedla, a která je ochotná nás ještě s jednou dulou doprovázet u domácího porodu. Našli jsem dětského doktora, milého, respektujícího a vlastně ani nepřekvapeného, který se příjde na dítě po porodu podívat a zajistí všechny potřebné náležitosti a odběry. Našli jsem se v téhle společné představě a společném těšení. Jenže jsme taky našli pozitivního streptokoka, takže jsme se rozhodli, že plán B spojený s odjezdem do porodnice si budeme uvědomovat zřetelněji. Za určitých okolností, si prostě na domácí porod necháme zajít chuť a pojedeme s naší PA rodit do Krnova. Ale přijali jsme i tuhle verzi, i když to (především mě) chvíli trvalo... Pozemské věci se tedy vyřešily tak nějak samy a ve finále našeho očekávání nás teď potkávájí už jen ty skutečnosti nadpozemské :) Jako třeba včera.

Včera jsem se zase jednou máčela ve své vysněné červené koupelně, tak jak to miluju a s rybkou v bříšku obzvlášť. A učinila jsem jeden velký těhotenský objev, který si nejspíš nechám i patentovat:) Když už Vám vychladne voda a vy konečně musíte ven a mejete si vlasy a pak se s celou hlavou ponoříte pod hladinu a zadržíte dech...když v tu chvíli přestanete dělat jakýkoli pohyb a uklidníte se a vyčkáváte až se voda uklidní...uslyšíte něco, co jste takhle ještě nikdy neslyšeli. Uslyšíte totiž úplně zřetelně a úplně jinak, než elektronicky, tlukot srdce dítěte. A pokud se rybka mrská a hýbe ploutvičkama uslyšíte zřetelně a zvláštně dutě i všechny její pohyby. Voda prostě ten zvuk zevnitř velmi zvláštně a intenzivně přenáší a rozkládá do prostoru. A protože mě nikdy nenapadlo, že by to bylo možné, objevila jsem tohleto magické kouzlo až teď. Pokud si tedy chcete užít zvláštní a překvapivý "monitoring" svého dítěte v bříšku, bez drátků a sestřiček...vřele doporučuji :)

Ještě dlouho potom jsem byla jemně zmatená z tohohle intimního zážitku a přemýšlela o tom, že "čas čekání na dítě" je vlastně čas, který se objevy jen hemží. Alespoň pro mě to tak je. Nejdříve něco není a je, a pak to navíc roste, komunikuje a dává o sobě vědět a zvětšuje se to a zabírá to čím dál víc místa, až by jeden nevěřil, že je to vůbec možné...a způsobuje to změny vnitřní i vnější a především nezvratné a objevy ve vlastní hlavě a ve vlastním srdci převeliké. Došlo mi, že jsem schránka, ve které je ukrytý nový příběh. A došlo mi, jak je tohle zjištění zavazující, ale i opojné :)





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy