ADV TOP
ADV LEFT

K dnešnímu psaní mě vedl blog Juliánky a ač to s mým deníčkem vlastně nesouvisí, tak jen ten silný impuls osudu této rodiny ( a mnoha dalších tady na BC děvčat bojujících s životním koloběhem) mě inspirovaly k napsání těchto řádků.

Ono totiž opravdu nic netrvá věčně. I když kolikrát nám může připadat, že TO (něco) snad nikdy neskončí. Ale ono skončí. Je to přirozený životní tok. Čas pomáhá léčit bolavou duši, miminko vyroste, děti  se osamostatňují, vztah dvou lidí se mění, v práci se může cokoliv změnit nebo rovnou se může změnit zaměstnání.

Nejvíce se mě týkala fáze... děti rostou = osamostatňují se. Najednou mi přišel můj mladší (skoro 4letý) syn veliký. Sám se oblékne, nají, pohraje si, do školky vběhne ani se neotočí zamávat mi. Kde je to moje ukňourané miminko?? Byl opravdu od malička náročnější dítko :-) V porovnání se starším synem tedy rozhodně.

Tak sílil pocit, že je tedy ten správný čas na třeťátko? Někde vzadu ta myšlenka byla odjakživa, že u dvou dětí jsme neskončili. Manžel byl pro další mimi vždy a já asi potřebovala  delší oddech. Od nemoci manžela, od malých totálně závislých synků na mamince, od domácnosti, od vaření.

Nástup po 6letech do práce byl fajn. Změna. Nastoupila jsem do školství jako učitelka na základní škole. Baví mě to, obohacuje to mě i děti, které učím a nakonec  i moje vlastní děti. Utekl jeden školní rok jako voda a mně začala více a více stíhat myšlenka na třetí dítko.

Jak už ta myšlenka jednou je zasetá, tak sílí a sílí... až mě celou pohltila. Tak jo, jdem do toho! Sice bude potřeba větší byt, větší auto, zase přijdeme o můj plat, třeba tím nějak ochudíme kluky o jejich aktivity?

NE! Nic už nezmění ten pocit, že nejsme úplná rodina. Někdo chybí, je nás málo.

Jenže, jak to bývá. Miminko si k nám cestu nemohlo najít tak rychle jako u kluků. O to větší ta touha byla... až se zadařilo :-)

Těhu si užívám plně. Sice jsem podstoupila odběr plodové vody (vzhledem k věku, ale především k jednomu těhu ukončenému v 17tt pro vrozené vývojové vady), ale alespoň víme, že je mimi v pořádku. Také jsme si tentokrát nechali říct pohlaví (nikomu to však neprozradíme :- )) V děloze se mi vytvořila jakási přepážka??? (neměli jste někdo?)

Přesto teď prožívám opět to krásné období těhotenství!  Noční vstávání na toaletu, změněné chutě, kopanečky, každý ultrazvuk... Nádhera! Naposledy a plnými doušky. A je to ještě obohacené sourozencemi, kteří to bříško prožívají s námi.

A opět se tak ráda řadím k BC. Je k nezaplacení. Už jsem si našla svojí diskuzi a nadále mě velmi těší potkávat staré známé nicky:- )

Jak jste to měly vy? Co vás vedlo mít dítě...a potom druhé... a pak ještě třetí... mnohé maminky i čtvrté,  páté? :-)

Arka + Šimonek 7r 2m + Vojtíšek 4r5m + Třeťátko 22tt





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy