ADV TOP
ADV LEFT

Takže jak to celé probíhalo? V sobotu 10.11.2012 jsem už od samého rána pociťovala slabé bolesti v podbřišku. Stále jsem se sledovala, jestli při těch bolestech pociťuji i nějaké tvrdnutí břicha. Bylo to ale velice nepravidelné. Jednou se to opakovalo po ¼ hodině, podruhé po hodině...

Celý den jsem byla taková unavená, nervózní (už jsem přenášela 5. den a strašně moc jsem už chtěla porodit). Večer už se bolesti zesílily a po 20. hodině už byly v intervalu 7 minut pravidelně. Po půl desáté jsme odnesli starší dítko k babičce, oblekli se vyrazili do porodnice. Vím, že když se natáčel monitor, bylo 21.50 hod. Vyřídili jsme papírování, rozloučila jsem se s manželem a pak už následovalo vyšetření doktorem a klystýr. PA mě odvedla na pokoj, tam jsem měla balón na kterém jsem se pohupovala a uvolňovala. Pamatuju si, že jsem v jednu chvíli viděla po zemi lézt berušku. Přišlo mi to jako nějaké milé znamení. :-) Sem tam jsem polehávala a vydýchávala.

Nález byl ale dlouho stejný, takže mi píchli nějakou injekci a prý se to tím posune nebo utlumí a budu se moct trochu vyspat. No nadšená jsem z toho nebyla, ale naštěstí se utlumení nekonalo a kontrakce začaly ještě více sílit. Náhlý pocit vlhka mi tak nějak napověděl, že už mi praskla i voda. Zavolala jsem PA, ta to jen potvrdila a nějakým speciálním nástrojem mi vodu spustila úplně. Od té doby už byly kontrakce vážně silné a dávalo mi zabrat je udýchat. Několikrát jsem měla silný pocit na tlačení, ale pořád jsem nemohla tlačit. Za nějakou dobu (na hodiny jsem se už moc nedívala) přišel doktor, vyšetřil mě a dal pokyn, že už můžem jít na sál. PA mě cestou podpírala, pomohla mi vylézt na porodní křeslo, nanečisto jsme si mimo kontrakci zkusili, jak mám tlačit a pak jsme už jen čekali na kontrakci. Když přišla, dala jsem do toho co jsem mohla. Na 4 zatlačení s pomocí doktora, který mi tlačil na břicho, se narodil náš malej chlapeček. Byla neděle, 4.52 hod. Byl celej fialovej, ale prý je to normální. Hned mi ho dali na břicho a já jsem se stále snažila navázat oční kontakt, ale náš Dominik nechtěl vůbec otevřít oči. Následně mě počůral. :-)

Měla jsem ho na břiše skoro celou dobu, co mě pan doktor zašíval (a že to trvalo hodinu, protože jsem byla opět hodně potrhaná a nastřižená). Potom ho sestra odnesla, zabalila a dala do postýlky. Zavolala jsem manžela, že už může přijít, že už je prcek na světě. Manžel udělal první záběry kamerou, pofotili jsme se a pak jsme už jen čekali, až mě převezou na šestinedělí. Na pokoji jsem byla s maminkou, která rodila už potřetí. Prcci se v noci vzájemně doplňovali s křikem, ale žádná hrůza. Poslední 2 dny, kdy se mi nalívaly prsa jsem trpělajak zvíře. Z mých malých prsou byly z ničeho nic 2 tvrdé šutry. Nestíhala jsem odsávat odsávačkou, věčně jsem byla nahřívat ve sprše. Dvakrát mi sestry pomáhali odstříkávat ručně. Bolelo to jako prase, po druhé to bolelo tak, že jsem to i obrečela. :-( Pouštěli nás ve čtvrtek kolem poledne (čekali jsme ještě na vyšetření ledvin).

Doma jsem Dominičkovi všechno ukázala a tak nějak mi všechno začalo docházet. Hlavně mi v hlavě kolovalo plno myšlenek typu jak budeme zvládat kojení a zároveň jak zabavit staršího, jestli koupat každýho v jiný den nebo zvládnout všechno v jeden den. Prostě plno otázek a žádné odpovědi. Hormony mi stále lítají nahoru a dolů. Chvilkama mám pocit, že všechno zvládnem, potom propadám panice, že nic nezvládám. Ale to snad časem přejde. Celkově jsem byla s kroměřížskou porodnicí spokojená. Až na jednu sestru, která mi tak necitlivě mačkala prsa, ale tak vím, že mi nechtěla ublížit, ale pomoct  i když to tak moc bolelo.





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy