ADV TOP
ADV LEFT

Dneska jsme se vzbudili, užili si líné ráno a jeli na houby... Našli jsme celé tři kusy, dojeli domů, uvařili kulajdu tátovi, vypleli zase jeden záhonek, ostříhali nějaké keře... Violka se vozila v kolečku a smála se, jak drncal na trávě...

Pak přijel táta, starali se o králíky, teď jsou ve vaně a docela se těším, že půjdou spát a my s mužem budeme mít klidný večer.

Prostě tak normálně.

Před 46 lety bylo mojí mámě 17 let, vůbec nevěděla, že mě někdy bude mít. A taky nebyla v Praze, ale na táboře, který se protáhl, protože okupace... Děda byl novinář pražského jara 68 a stejně se o tom u nás doma před revolucí moc nemluvilo. O to víc jsem se zajímala, když jsem později "rozum brala"...

Ne, nepotřebuju nikam pokládat kytky. Ale myslím na to celý den. Že mohlo být všechno jinak a že mám kliku, že se v roce 1989 žádný 68. neopakoval... Asi bychom i v nesvobodě mohli vozit děti v kolečku a vařit kulajdu, čas rodinný by plynul zdánlivě normálně... Ale nepovažuju svobodu a demokracii za samozřejmost, i když by pro mě samozřejmá měla být, protože z nesvobody pamatuju relativně málo...

Snažila jsem se Vojtovi dneska vysvětlit, co se v srpnu 68 stalo... Jde to těžko, generuje to strašnou spoustu otázek, naráží to na naivní podstatu jeho světa, ve kterém je vlastně tak trochu nepředstavitelné, že to někdy bylo jinak. 

Nakonec stačil Kryl - z atmosféry té písně pochopil fakt rychle.







Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy