ADV TOP
ADV LEFT

Rozhodnutí používat látkové plínky a prát nebylo u nás nijak překvapivé. Měli jsme málo peněz a skvělé příklady v rodině. Moje maminka prala 100 plínek denně a dálkově studovala a M. babička měla děti jako my (tři do tří let) a vyvařovala plínky ještě v hrncích, topila v kamnech a chodila pro vodu do potoka. Navíc jsem studovala ekologii...

Nedávno popisovaná představa o látkování: "Obraz zdrcené matky, která v smrduté koupelně máchá odporně vyhlížející hadříky, pak je hodinu rozvěšuje a dvě hodiny žehlí ovšem neodpovídá realitě a přesvědčily se o tom všechny mamky, které to zkusily. Proč se ale představa úmorné dřiny tak houževnatě drží?" Není u nás až zase tak daleko od pravdy, nebo alespoň v některých obdobích našeho látkování rozhodně nebyla. Jenže, my máme na výběr! Nejsme k tomu odsouzeni bez alternativy jako naše maminky! A zrovna my to tak prostě občas dělali i bez toho zdrcení, zhnusení a traumatu :-)

Dítko první (červenec 2004):
Babičky jely na výlet do Polska, nakoupily 60 klasických čtvercovek, po 17 Kč jednu. O jiných typech plínek jsme žádná neměla ani páru. Babičky mi objasnily, že mezi plínky se dával igelit nebo trenky přes ně. Našla jsem v dětském obchodě obyčejné Sandry. Nebudete mi věřit, že první dítě jsme vybavlnkovali v Sandrách, kdo viděl a zná, pochopí. Stojí kolem 80Kč, o těsnících gumičkách si můžeme nechat zdát, všude to protékalo, padalo, nedrželo, ale my jsme hrdě 17 měsíců obden prali čtverce. Přebalujeme velmi často mimino i co 5-10 minut, aby nebylo v mokru, starším to tolik nevadí, takže třeba každou půl hodinu. Žlutá míchaná vajíčka předpírali v ruce, skladovali na mokro v kumbále za koupelnou, mandlovali asi 3 měsíce. Máme od našich půjčený předpotopní mandl, žehlící válec o šířce 80cm. Amálka se narodila v červenci, do října byla kompletně v bavlně, tehdy jsem zlenivěla a nasadila papír na noc a s větší zimou i na ven, abych ji nemusela venku rozbalovat na mraze. Po vycházce, jsme suchou papírovku zase sundali a nasadili bavlnu. Separačky jsme zkoušeli Aničky, o jiných netuše. Amálka se po nich prudila.

Dítko druhé (prosinec 2005)
Bořivoj se narodil, když Amálce bylo 17 měsíců, v rámci zachování zdraví a pohodlnosti jsme měli oba asi dva měsíce v papíru. Sandry nebyly schopny udržet dvě plínky na Amálčině prdelce, jedna už nestačila. V dubnu 2006 byla bez plínek kompletně. Boříka jsem z pohodlnosti nechtěla zatím látkovat, jenže každý uprdnutí mu vadilo, takže za jednu živou fázi jsem ho přebalovala i čtyřikrát, to trochu lezlo do peněz. Nasadili jsme látkovky. A tehdy jsem se na spřátelených webech dopátrala, že existují i jiné vymoženosti, než jsou ty otřesné Sandry a prudící Aničky (budiž jim země lehká). Nakoupila jsem BambinoMio trenky, trochu bojovala se skladem plínek a pak byla naprosto unešená. Postupně jsem vyzkoušela jedny vnitřní Totsky, jedny Fleesový duhovky (vyloženě frajeřinka) a skončili jsme u svrchních kalhotek ImseVimse. Separační plínky z celulózy šetří matlání v hovňousech. Používáme je teprve 4 měsíce! Úžasné! Skoro do 15 měsíců kakal Bořík 5-7x denně.
Papír zůstává na noc, do auta a když jsme líní, plínky nestíhají v zimě dosychat nebo jsou všechny trenky pokaděný. Kupujeme Moltexky, ekologický plínky, už se dají sehnat za srovnatelnou cenu jako pampersky. Igeliťáky nesnáším já ani děti.
Počůránky skladujeme na sucho v zavíracích kyblích v koupelně, žluťáky hovínka jsme předepírali ve vaně po koupání, mandlovali asi 2 měsíce, pak občas žehlili, hlavně v zimě, kdy čtverce přesychaly doma na sušáku. Bořivoj je zatím v plínkách, velikost trenek XL ImseVimse pobere i ty dvě velké čtvercovky, takže může zůstat půl hodiny v jedněch a není mokrej skrz. Nepadají, pokud je drží bodýčko- ještě lépe. Začal si říkat na nočník, ale zatím neumí moc zadržovat, koupili jsme slipy a zítra začínáme trénovat.

Dítko třetí (duben 2007):
Rozárka se narodila, když bylo Boříkovi 15 měsíců. Po týdnu přehazování prdelky v pamperskách, co zbyly po Boříkovi, jsme i jí nasadili látkovky. Většina "čtverců" je hodně veliká a obdélníková, takže záhadným samozkoušením jsem dospěla k osobnímu miniskladu do trenek BambinoMio velikosti Newborn. Z těch už vyrostla, má velikost Small. Objednala jsem značku ImseVimse, jelikož mají lepší suchý zipy a jsou měkčí.

Postupně jsme podědili a dokoupili další plínky, takže momentálně máme možná 100 čtverců, 6 malých ručníků a 8 barevnejch plínek pod hlavičku. Pereme denně 60 plínek, tedy pračka pere! Ručně předpírat nemusíme, protože nezaschlé hovňousky neobarví plínky a separačka zachrání Boříkovy voňavé poklady. Separačky pereme jen počůrané a lehce pokakané. Rozárce je nedáváme. Špinavé házíme do koše, nikoli do záchodu! Mandlování jsme natolik zefektivnili, že za deset minut je hotovo. Skládám u počítače.

Látkujeme rukou nerozdílnou oba, M. umí zapnout pračku, věší, sbírá, mandluje, skládá, často přebaluje a stejně jako já, je přesvědčen, že tím nijak děti nešidíme. Když chceme, tak si s nima můžeme během všech těchto činností povídat, hrát i číst.
Asi nejsme normální, ale nevmínáme to jako práci zbytečnou a navíc. Prostě jsme si na časté přebalování zvykli. Neumím nechat dítě v mokru. Mě by to bylo nepříjemný, tak jim to taky nenechám. Separačku vnímám jako "separátor pevných zbytků" i ta je totiž mokrá, když se počůrá, že? Když jsem zjistila, že existujou chytrý plínky, co se nežehlí a nosí se 2-3 hodiny s tím, že separačka udržuje v suchu, už se mi nechtělo znova investovat. Takže čtvercujeme na husto.

Jde to a já si to užívám. Práci, vysvětlování i nechápavé obličeje.

Cífka








Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy