ADV TOP
ADV LEFT

Odešla nám myčka. Už to bude půl roku. V kuchyňské lince zela díra. Začala jsem se tehdá zamýšlet, zdali bych nemohla žít bez myčky. Hned mne napadlo, že by tam šel dát žížalí kompost, nebo centrum pro třídění odpadu :-). Můj muž byl rozhodně pro novou myčku. Dlouho jsme debatovali, já pro žížaliště, on pro myčku, no nakonec jsme po dlouhých debatách a dlouhých prodlevách milou myčku objednali.

Kromě myčky bylo třeba i opravit sousedící skříňku pod dřezem, která byla vlivem páry z myčky a kapající vody ze dřezu nějaká poničená. Ve skříňce byla pod dřezem podezřelá, zjevně po domácku kutilsky vyrobená změť trubek, takový domácí sifon. Fandím kutilům, ale doma kutilem nedisponujeme, a chtěla jsem sifon co budu umět sama rozšroubovat a vyčistit, objednala jsem si na to instalatéra, že to ti truhláři sundají,  a až bude skříňka hotová, instalatér přijede udělat mi lepší, pohodlnější řešení odpadové vody ze dřezu.

Dnes nadešel den D.

Měla jsem rozporuplné pocity, trochu výčitky, že nejsem skromná a ekologická, ale konzumní a pohodlná, ale už jsem se těšila, až za mne bude nový stoj mýt, a až nebudu mít vprostřed linky podezřelou díru. Objednaná myčka s hloubkou 60 cm by se nám do vzniklého prostoru na hloubku nevešla, ale po bezproblémovém odmontování horní desky se měla vejít, jak jsme se předem pečlivě ujistili.

Dorazil pán a s ním hošík, jakýsi učeň asi.  Pán vypadal trochu neupraveně, hošík asi na 15 let. Přinesli myčku v obalu. Rozbalili myčku a sunuli ji směrem k otvoru. Děti nadšeně užívaly obalový materiál - šermovaly polystyrénovými hranami - obaly od nové myčky. Nadšeně jásaly nad pánovým aku šroubovákem s baterkou. No a já povídám: "Takhle ne, musí se sundat ta deska, to se tam nevejde."
Pán: "Ale vejde, to je deska 60-ka."
Já: "Jo, ale ty skříňky jsou mělké a přečuhovalo by to před ty skříňky." (S jeho šéfem jsem o tom jednala asi 5x - mailem, telefonicky, dost zásadní bod celého projektu)
Pán: "To asi nepude odmontovat…", kouká pod desku… to je nějaký zavařený tady.

Mne jímá hrůza, cože? Tenhle odborník, on se živí kuchyněmi a určitě viděl 100 myček tvrdí mně, která nikdy předtím v životě koupi, instalaci a vlastně nic kromě užívání myčky neřešila, že to nepůjde? No to on s tím má zkušenosti… to snad ne…. ale vždyť muž to ověřoval… co když to někdo popletl, jestli ta deska nepůjde sundat tak jsem v kelu, to nemůže být pravda. Pán se vrhá se šroubovákem zezadu na tu zavařenou část a vypadá, že se to chystá nějak vypáčit.

Já: "NE, počkejte, to se mi nezdá, ať mi to nezničíte, já raději někam zavolám." Volám na Bosch servisní středisko, nikdo to nebere, nechávám vzkaz na záznamníku. Panika. Pán nachází a otevírá ilustrovaný manuál, kde je jasně vidět jak se to jednoduše zepředu odklapne. Pán hledá, ale nevidí zřejmé odklapovátko, odklapávám si to sama. Buch spadl mi kámen ze srdce. Horní deska odmontovaná.

Pánové odmontovávají zničenou spodní skříňku pod dřezem. Je tu jistá šance že prdne celá kamenná kuchyňská deska.
Já: "Vy si to nějak nepodložíte? Nemůže to rupnout?"
Pán: "Ne, to nerupne", a lehá si do té skříňky která visí zespoda na té desce…
Já: Praktikuji hooponopono a mumlám si v duchu miluji tě, omlouvám se, odpusť mi, prosím… a tak dokola. Pak si kapu Bachovu krizovou Esenci, měla jsem to udělat hned ráno. Uf, neruplo to. Stará zničená skříňka pod dřezem odmontovaná. Pán si bere, coby dohodnutý náhradní materiál, i původní, od horké páry zničená rozklížená dvířka od dávno zesnulé vestavné myčky.

Pán a hošík odjíždějí do dílny vyrobit novou skříňku pod dřez. Vezu děti do školky. Sraz za hodinu. Pán a hošík přijíždí a za dveřmi opírají o zeď budoucí „nová“ dvířka skříňky. Do kuchyně nesou nový korpus skříňky. Hledím nevěřícně v chodbičce na ta dvířka – horní část je vyrobena z původních dvířek myčky, jak bylo dohodnuto, ale …. z té naprosto nejzničenější párou rozklížené části. Šklebí se na mne rozšklebená dřevotříska.

Přemýšlím intenzivně o jiné interpretaci než té co mne napadá. To nemůže být pravda, že by mi „opravil“ skříňku ještě zničenějším prknem než tam bylo dosud???? … to snad není jak to vypadá…. Pořád dumám jestli nespím…. To se mi snad jen zdá…. Pán jde pro ta dvířka, že je namontuje.
Já, koktavě: "Víte…tohle já jsem nechtěla mít právě… to zničený prkno, já eeehm.. potřebovala, abyste to OPRAVILI, a dali tam nějaké NEZNIČENÉ prkno, z nezničené části tamtěch dvířek."
Pán: "Jo, aha…", přemýšlí… "no jo, to mne mohlo napadnout, to máte pravdu… tak my to jedeme předělat."

Odjíždí.

Vrací se.

Pán se usmívá a praví: "Povedlo se, jo, je to lepší. Tak to jo, to je moje chyba, mne to mělo napadnout."
Buch. Další kámen ze srdce – dvířka jsou fajn, skříňka sedí, deska nepraskla.
Pán: "Tak si to pojďte tady okouknout mladá paní."
Koukám na myčku – no, jo, fajn, koukám do skříňky, skříňka fajn…. A v ní leží konec kabelu do elektriky z myčky, a obě hadice z myčky. Není zapojená. Panikařím. Ale má být zapojená, to bylo jistojistě dohodnutý, sedám k počítači, nacházím co jsem věděla, má být ZAPOJENÁ!!!!
Já: "No, ale… ta myčka není zapojená, já mám napsáno, že má být zapojená." Panikařím víc.
Pán: "No, ale to já nedělám, to dělá jinej, a ten dnes nepřijel. Že prej budete mít instalatéra."
Já: "No jo, ale ten instalatér mi má namontovat sifony ke dřezu, to nemá s vaší myčkou nic společnýho."
Hošík nelení a zapojuje myčku – "no jasně tohle tady, tohle tady."

Já: "No počkejte, to ne takhle, to si můžu udělat takhle sama taky, já potřebuju odborné ověřené zapojení." Pláču. Volám majiteli firmy, co to je, nechce se mi doplácet doplatek, když nemám zapojenou myčku, co já tu s tím budu sama dělat?
No, ten další instalatér to možná umí, když je instalatér, ale já ho na to nezvala, třeba není přes myčky, a risknu já nějaký zapojení myčky stylem "to je jasný, tohle semhle", když je fungl nová, stála hodně peněz, a jestli se něco pokazí tak co?

Majitel firmy mne plačící ujišťuje, že to bude dobrý, že se na tom nedá nic zkazit, a kdyby něco, že mi pošle instalatéra. Platím pánovi doplatek a volám muži. Volám muži a pláču. Žádám ať vyzvedne děti ze školky, že se asi opiju. Požaduju flašku červenýho. Myčku mi "zapojil" ten hošík, že přišrouboval tamto k tamtomu a ono k onomu. Jenže v návodu je nějaký kolečko co se má vyndat… to to mám kontrolovat? A co když to rozbiju. To snad ne. Volám instalatérovi, že může přijet na ty sifony. Přijíždí. Ptám se jak s myčkama, jestli tomu rozumí, že mi to tam nějak nandali, jestli je to OK. Instalatér že to nic není, že se to jen napojí, že to není pračka, tam se uvolňují šrouby, tohle se jen připojí. Hm. Určitě? No hošík samozřejmě neodhalil, že ten odpad od myčky je spodkem nahoru otočenej proto, aby z toho netekla odpadní voda ze dřezu, ne že to tak patří, tak to napojil takhle zezhora. Na můj popud to instalatér předělal "normálně".

Pak se ptám na tu myčku, jestli je dobře zapojená, jak to mám zkontrolovat. Blekotá a hledá v návodu. Děkuji a vysvětluji, že číst umím taky, že jsem myslela, jestli s tím nemá nějaké ODBORNÉ zkušenosti. Instalatér montuje sifony. Máme dvojitý dřez, je potřeba dva sifony a nějak je napojit do odpadu. Instalatér cosi montuje, pak zjevně zkušebně napouští, jestli je všecko v cajku, slyším jak teče voda do skříňky.
"Jé, máte hadr? Jé, já na to zapomněl, hihi."
Podávám mu hadr, a pohledem do fungl nové skříňky pod dřezem zjišťuji, že sifon je hezký, nový, bílý, malý, ale pod pouhým JEDNÍM z vývodů našeho DVOJITÉHO dřezu, druhá půlka dřezu ústí do skříňky…. otevřenou trubkou??? Hm.

Za půl hodiny hlásí instalatér, že hotovo. Nevěřím svým očím. Přinesený materiál si vrátil zpět do pytlíčku, nový bílý sifon zmizel, a pod linkou mám opět tu původní samo domo vyrobenou trubkovou konstrukci kterou jsem chtěla vyhodit a nahradit „normálním“ šroubovacím sifonem co jde vyčistit….
Na paniku nemám sil. Přemýšlím. Jasně, je v koncích, něco mi slíbil, ale nějak se přecenil, a zjistil že to neumí, nebo nejde, nebo nemá materiál, nebo nevimco, tak to vyřešil jak se dalo….
Já: "Eeee vy jste mi to tam vrátil? Ale my se dohodli, že mi to vyměníte za jiný sifony (měl je s sebou v pytlíkách). A vy jste mi to tam teď vrátil? „Instalatér“ :No.. ono to… ony to ty firmy mají takhle… a ono to nejde…blekoty blekoty. Já: Víte, tak to jsme to mohli aspoň vyčistit, to bylo hrozně zanesený."
On: "Já to vyčistil – tady vidíte?", (ukazuje do kýble kde plave ubohý škraloupek velikosti odhadem tak… 2% celého nánosu z těch trubek)
Rezignuji.
Ptám se: "Kolik vám dám?"
On: "350."
No ještě že tak, zjevně ví že se nevytáh, tak ještě že se nemusím hádat kvůli penězům. Dávám mu peníze a už se těším, až bude klid. Čtu návod, usuzuji že to bude OK, spouštím oplachování, kontroluju, že voda se napouští a vypouští, nikde nic neteče. Přijíždí muž se syny a flaškou červeného.

Otevírám si víno, připravuju večeři, piju víno. Nádobí skládám do myčky. Piju víno. Pouštím myčku. Eko program bude mýt 3 hodiny a něco? Tak dlouho? Nemám sílu hledat délku všech programů, v brožuře to nenalézám, možná to tam je, ale už nemůžu, na googlení nemám energii, ať si to klidně meje celou noc. Mám dost.

Snad to na mne seslal vesmír jako trest, že jsem podlehla? Snad nějaká lekce? Lekce lásky? Lekce odpuštění?
Jako dala jsem to hezky, skoro bych se pochválila, na nikoho jsem nebyla ošklivá, nikoho jsem neposlala do pr…, na nikoho jsem nekřičela… akorát jsem tomu majiteli plakala do telefonu… no chápete to? Nemáte nějakýho spolehlivýho instalatéra? Nebo nějakej instalatérskej kurz pro ženy?





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy