ADV TOP
ADV LEFT

Klukům je už sedm měsíců. Každý z nich je diametrálně odlišný, a to jak povahově, tak i vizáží. Geny se nedají upřít. Oba dva jsou zdraví, krásní, inteligentní, pohybově nadaní - to vše po tatínkovi. Po mamince jsou občas vzteklí, když nemají dostatek spánku a včas jídlo a děsivě užvatlaní především v době, kdy každý slušný občan ČR spí (Bobčo promiň).

Mojí kamarádkou se stala pediatrička a stal jsem se nově odborníkem na příkrmy. Nikdy bych netušil, co se dá vyrobit a v jakých barevných kombinacích. Pomalu se ze mě začíná stávat popelnice. Popelnice v naší rodině byl vždycky člověk, který po členech dojídal jídlo. Co já si pamatuji a paměť mě neklame, štafetu jsem převzal po svém tatínkovi. Holt geny a převzaté rituály.

K jídlu patří i to ostatní, co se nezpracuje. Právě tyhle zbytky se stávají předmětem průzkumu barevných kombinací (mrkvička, brokolice, brambor) a při společných návštěvách u stejně postižených kamarádů i tématem nad lahví vína. Prostě to je neskutečný mazec.

Nově jsme začali chodit plavat. Plavat, to je trochu nadnesené. Tak jako tak jsem před první lekcí začal posilovat ochablé břišní svalstvo a změnil jídelníček za účelem zhubnutí alespoň 3 kg. Nic, špatná životospráva, málo spánku nedostatek pohybu, ale zato hodně stresu se na mě, ale i na manželce podepsalo. První lekce v bazénku byla ohromující zkušenost. Nejenže jsem se cca po týdnu pořádně umyl (kecám), ale především kluci se poprvé řádně dostali mezi nové kámoše. V bazénku s námi byli ještě 2 maminky, ale od začátku bylo jasné, kdo je pánem bazénu. Byl to Matějíček. Ten řev museli slyšet až ven, jak tygřík nechtěl být ve vodě a ještě ke všemu nechat s sebou v té vodě máchat ze strany na stranu. Byl jsem ovšem silnější, trpělivější a společně se zdravotní setrou jsme Matějíčkovi vysvětlili co je pro něj nejlepší ... ... Po 30 minutách v bazénku jsem byl tak vyšťavenej, že jsem si říkal: "Stárneš chlapče, stárneš".

Je ještě jedna věc, která nás oba s manželkou prohání, a tím jsou naše záda. Kluci mají skoro 10kg a to věčné přenášení z ložnice do obýváku, z obýváku do pokojíčku, vykoupat atd. Největší maso nastává při výjezdech z bytu. Výprava na medvědy je proti tomu prd. Příprava na cesty, pleny, přebalovací cestovní deka, hodně plenek, zásobu dudlíků, foťák, čaj, mléko. Spočítat startovací čas a v limitu 4-5 hodin se ocitnout na místě, kde tu zvěř člověk nakrmí. Sám se musí obléknout a oblečený dostrojit kluky. Takže proběhne souboj se zmítajícími ručičkami a nožičkami, přikartování do autosedaček a odchod k autu. Odchod, to se snadno řekne. Kluci včetně autosedačky mají cca 13 kg plus naše bolavá záda. Prostě vypadáme jako invalidi jenom než se dobelháme k autu.

Kluci dostali ještě jednu přezdívku. Říkáme jim Žárovky. Typicky nad ránem se probudí a jsou v klidu. V okamžiku, kdy nás zaostří, vytřeští oči, široký úsměv a začnou kmitat ručičkami a nožičkami. To jsou okamžiky, které mi naplňují život a veškeré starosti, co v podnikání mám, jsou nepodstatné.

Poslední věci, které se dotknu, je sex. Oba dva, ale především manželka, jsme za celý den tak utahaný, že naplňujeme pořekadlo: "Je s kým, je kde, ale není kdy."

A abych nezapomněl. Matějíček měl první zub ve 3 měsících a teď ohryzává prsty celé rodině. Momentálně jich má sedm a mohl by dělat reklamu na zubní pasty a Ondrášek zbožňuje, když mi může ukrást brýle a tahat mě za vlasy.(děsně se u toho řehní až se zalyká). 





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy