ADV TOP
ADV LEFT

Ahoj všichni.

Je tomu už tři měsíce, kdy jsem sem psala o svém trápení se svým manželem... Zamiloval se mi do své kolegyně z práce a já najednou neměla nikoho o koho bych se mohla opřít.. Zůstávala jsem v tom sama, se svou čtyřletou dcerkou a rostoucím bříškem, sama v slzách a beznaději, s bolestí jakou jsem nikdy nepoznala.. Spousta z vás při mě stála, radila, držela palečky, aby se ten náš tatínek vzpamatoval.. Dlužím vám všem napsat jak to vlastně zatím dopadlo.. Záměrně píšu zatím, protože už jsem pochopila že nic nemusí být vždycky definitivní.. Tak tedy:

Manžel se k nám vrátil. Všechno se zdálo být v pořádku. Byl na mě milý, z práce jezdil brzy a o víkendu (18.11.) mě pozval na večeři na usmířenou. Kdybych věděla.. Večeře byla výborná, ale nedojedla jsem ji.. Konverzace při večeři totiž zklouzla úplně jiným směrem a z toho mýho nakonec vypadlo, že se s tou "jeho novou láskou" v týdnu líbal, že na ni nedokáže zapomenout.. Ptala jsem se ho jestli si myslí, že ho ona miluje, že skvůli němu opustí manžela..a on jen krčil rameny a říkal "ASI jo". Tak jsem mu řekla ať jí tedy zavolá, ať si řekne jeho sestře, která na ni měla číslo.. , ať se jí zeptá jestli je ona pro jejich vztah schopna obětovat vše.. a najednou z něj vypadlo, že on na ni číslo má, že si s ní píše, že ji ten den zrovna psal.. Cítila jsem se ponížená a zbytečná.. Zeptala jsem se ho, jestli chce být raději s ní než se mnou.. a on řekl že ano.. Věřte že nic nebolí víc než zjistit že pro muže s kterým žijete devět let najednou neznamenáte nic.

Nechala jsem ho v restauraci a utekla pryč.. šla jsem prázdnou tmavou ulicí a pro slzy skoro neviděla.. Brzy mě dohnal autem a prosil, abych si sedla k němu, že mě odveze domů.. Křičela jsem na něho ať mi dá pokoj, že už od něho vůbec nic nechci.. Dlouho mě přemlouval ale nakonec odjel.. Zůstala jsem sama, uprostřed nočního města a plakala a plakala.. Pak jsem zavolala švagrové - jeho sestře.. Je to taková moje hodná vrba.. Poprosila jsem ji, jestli by mu nezavolala, jsem možná bláhová, ale i přesto mi na něm stále záleželo a měla jsem strach aby se mu něco nestalo.. Když odjížděl nejel zrovna pomalu.. Ale nezvedal jí telefon.. Já zatím trošku vychladla a rozhodla se že takhle to řešit nejde, že s ním stejně musím mluvit a domluvit se co bude dál.. A tak jsem mu zavolala sama a zeptala se kde je..

Když jsem k němu přišla, seděl na parkovišti v autě a v ruce držel vyzvánějící mobil.. Byla to ona.. Řekla jsem mu, aby to zvednul, ale on nechtěl, tak jsem mu vzala mobil z ruky a zvedla ho sama.. S onou paní jsem si v klidu pohovořila a řekla jí, že takhle to dál nejde a poprosila ji, jestli by nemohla přijít, abychom tu situaci konečně vyřešili.. Věřte si tomu nebo ne, přišla.. Seděla jsem v autě a pozorovala ji jak si povídá s mým manželem, jak on na ni visí oddanýma očima a najednou se mi chtělo z toho všeho strašně smát.. Zoufalstvím, tou absurdní situací, že tu sedím a čekám jak se ty dvě hrdličky domluví a pak jsem toho měla tak akorát...

Vystoupila jsem a poprosila onu paní, jestli s ní mohu mluvit.. Zeptala jsem se jí jestli miluje mého muže a ona řekla že ne, ptala jsem se jí, jestli opustí kvůli němu svého muže a ona řekla že to neudělá.. Já jí řekla že svého muže miluji a že jsem schopna pro něho obětovat cokoli.. Že jestli mi teď řekne, že s ním chce být, že jí ho nechám, že o něho nebudu bojovat, že stačí jen jedno slovo a já je nechám, aby spolu mohli být šťastni.. a ona řekla, že nechce.., že ji mrzí co se stalo a že kdyby věděla, že jsem těhotná, tak by si s ním nikdy nic nezačala.. před svým manželem jsem se té paní zeptala, jestli ho miluje a ona mu do očí řekla že ne.. Pak jsem se otočila ke svému muži a řekla jsem mu, že já ho miluju a že teď už to záleží jen na něm.. Pak jsem nasedla znovu do auta a počkala než spolu dohovoří.. S manželem jsme pak odejeli bez jediného slova domů a šli spát..

Druhý den, v neděli, mě poprosil, jestli by mohl do pátku zůstat.. Že mi v pátek stoprocentně řekne jak se rozhodl.. Já už neměla co ztratit, a myslela jsem hlavně na naše děti, tak jsem kývla.. Ve středu 22.11. jsem však nastoupila do nemocnice.. Svým brekem a vším tím stresem jsem ohrozila svého bobečka v bříšku, hrozil mi předčasný porod.. Manžel za mnou přijel, ale když jsme proti sobě seděli a neměli si vlastně co říct, protože mezi námi pořád byla ONA, řekla jsem mu, aby za mnou nejezdil.. Aby přijel až o to bude doopravdy stát.. a aby mi přijel v pátek říct jak se rozhodnul.. V pátek přijel a.. nevypadlo z něj vůbec nic, řekl, že stále neví, že doma zůstane, než se vrátím z nemocnice a když se doté doby nic nezmění, že pak odejde.. Už jsem ho začínala mít plné zuby, ale..

Příští týden, přesně v den mých narozenin mi volala švagrová že manžel měl nehodu, při cestě z práce usnul za volantem a vletěl s autem do lesa.. Plakala jsem a ptala se toho nahoře, za co mě trestá.. Proč mi tohle dělá.. Švagrová mě sice utěšovala, že mu skoro nic není, že ho vezmou do nemocnice aby ho prohlídli, ale mě už tam nemohl nikdo udržet, potřebovala jsem se na vlastní oči ujistit že je v pořádku, že je živý a zdravý.., a tak jsem přes protesty lékařky už za půl hodiny stála před nemocnicí a netrpělivě čekala.. Když vystoupil z auta, a dokulhal ke mně, objala jsem ho kolem krku a plakala a plakala, štěstím že je živej, že se nezabil.. on měla taky slzy v očích.. Usmál se a omluvil se za takový dárek k narozeninám.. Naštěstí mu opravdu skoro nic nebylo, odnesl to jen naraženou nohou a krční páteří, když jsem však viděla co zbylo z našeho auta, dodnes nedokážu pochopit jak to mohl přežít.. A tak zůstal doma..

Věděla jsem že jí i poté psal, sice se snažil nenápadně ale psal jí.. a pak mi řekl, že se rozhodl pro nás, že chce zůstat s námi.. Prosila jsem ho, aby mi už nikdy nelhal a on mi to slíbil. Věřila jsem mu. Dokonce jsme se sešli ještě jednou s ní i s jejím manželem, ten můj se mu omluvil a udělali jsme ze tím vším velikou tečku.. Manžel stále marodil, byl s nám doma a bylo to o moc lepší.. Přišly Vánoce a všechno se zdálo být v pořádku..

8.1. však manžel začal znovu chodit do práce a já cítila že je zas něco špatně.. Když jsem se ho však ptala, jestli je to kvůli ní, tak řekl že ne, že má jen strach že už mě nikdy nebude milovat tak jako dřív.. Poplakala jsem si ale věřila jsem mu, přece mi slíbil, že už mi nebude lhát.. Až pak.. O týden pozděj jsem mu našla v mobilu tu SMSku, kterou zapomněl smazat.. "Sejdeme se dnes na našem místě?", stále znovu jsem ji četla, nechápavě hleděla na datum toho dne, na její číslo.. a pak.. ne, nerozplakala jsem se, světe div se, je to tak.. poprvé za celou dobu jsem neměla chuť brečet.. Dostala jsem strašný vztek.. Došla jsem za ním do garáže, seděl v autě a cosi montoval.. Sedla jsem s na sedadlo spolujezdce a zeptala se: "Tys jí dneska psal?" Nechápavě se na mě podíval a zavrtěl hlavou.. "Nelži mi máš zprávu v mobilu..", řekla jsem znovu a čekala co on. A víte co mi řekl, abych mu tu SMSku přinesla ukázat, že jí nepsal.. Vrátila jsem se domů pro mobil a vztekle ho po něm mrskla. Podíval se na něj, pak na mě a pokrčil rameny "tak psal no".. "tak si sbal tašku a vypadni" řekla jsem mu na to a odešla domů.. Přišel za chvíli za mnou.. Sedl si a mlčky hleděl do země. A já poprvé za celou tu dobu vyčítala a vyčítala.. Ne to že si začal s jinou, to se může stát každému, vyčetla jsem mu, že jsem mu dala spoustu šancí a on mi místo toho jen lhal a lhal, že už mu něvěřím jediný slovo, že o takovýho chlapa nestojim, že zas takovej chudáček nejsem, že nejvíc ze všeho mi ublížil svým lhaním a tím jak mě ponížil.. Že nechci takovej vztah a ať se sbalí a ráno vypadne. Řekl mi že krom toho líbání tenkrát s ní nic neměl, že do toho prostě znovu spadnul, ona mu prý poslala lísteček že ho asi miluje a že se s ním chce strašně moc milovat.. a že on to chce asi taky.. Tu noc jsem znovu nespala..

Ráno manžel odešel a já udělala rázný krok a řekla vše svým rodičům.. Společně jsme si s maminkou poplakaly a nakonec zjistily, že to prostě nějak zvládnem.. A co myslíte, že udělal ten můj.. Zavolal mi a prosil mě, abych mu odpustila.. Řela jsem mu, že nevím jestli o to vůbec stojím, a on plakal a říkal že udělá cokoliv jen abych mu odpustila.. Abych na něho po práci počkala, že by se mnmou chtěl mluvit.. Jsem možná blbá a možná naivní.. Já na něho počkala.. Přišel se slzami v očích a prosil abych mu to prominula.. Nesnáším jeho slzy.. Bolí mě.. Řekl že udělá cokoliv, že odejde z práce když budu chtít, že udělá prostě cokoliv.. Dala jsem mu poslední šanci.. tu úplně poslední..

Proč?

Protože ho miluju, protože je to otec mých dětí a muž, s kterým jsem prožila to nejpodstatnější v životě.. On to ví, ví, že je to naposledy, co mu odpouštím.. Přemýšlela jsem jestli mám chtít, aby odešel ze zaměstnání, ale pak jsem to hodila za hlavu.. Jestli mi bude chtít ublížit udělá to tak jako tak.. To že má ji denně na očích mi jen pomůže poznat jak dalece svůj slib myslí vážně.. Napsala jsem té paní, že jestli mi dál bude ničit rodinu zničím ji já tu její.. Musela jsem jí to napsat.. Musela jsem jí napsat jak moc jí pohrdám.. Bylo to to poslední co jsem jí kdy napsala.. Doufám..

A tak jsme zas spolu.. Nevím na jak dlouho a snažím se to neřešit.. Prostě jen žiju.. Jestli někdy zjistím že mi znovu lže, rozvedu se s ním.. On to ví.. Možná jsem to měla udělat hned na začátku, vykopnout ho z baráku a dát mu najevo, že takovýho chlapa nepotřebuju.. No snad mu to vydrží a když ne, tak není proč plakat, jestli mi znovu ublíží, pak nemám opravdu čeho litovat a o co stát.. Zatím je hodný, myslím, je ke mně něžný, milý a znovu mi začal říkat že mě miluje.. Jestli mu věřím? Ne, po pravdě řečeno nevěřím, mám strach a podezřívám ho.. Nevím jestli to někdy přejde, ale jsem bojovník a nechci to vzdát hned.. už kvůli své dcerce a synovi, který se za už za tři měsíce narodí.. Ještě že jsem byla odjakživa optimista.. Však ono nějak bude..

Člověk prostě někdy musí klesnout tak hluboko, aby zjistil, že úplně dole toho všeho smutku a beznaděje je vždycky nějaké dno, od kterého se může znovu odrazit..





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy