ADV TOP
ADV LEFT

Ještě krok. Malý krůček. A jsem tam.

Nedávno jsem tady psala článek a tom, kde jsou hranice domácího násilí a dnes už to vím. Hranice nejsou. Lze buď ustupovat, nebo trvat na dodržování pravidel. Jakmile člověk včas nerozezná situaci, ve které zase o krok ustupuje, aniž by si to moc uvědomoval, je to zlé. Ale je to tak strašně těžké ty malé krůčky poznat a neudělat je, ustát si své. Týden poté, co jsem nastoupila zpět do práce ztropil manžel scénu s Lukáškem. Tehdy mi bylo moc zle, věděla jsem že se děje něco hodně zásadního, ale nechápala jsem co vlastně. Dnes už to vím. Stačilo pár týdnů a pár dalších malinkých krůčků a dopracovala jsem se do stavu. kdy mám výčitky svědomí pokaždé, když nechávám své děti s jejich otcem a bojím se o ně, aby se jim nic nestalo. Tahle situace mě opravdu moc nemotivuje k tomu, odcházet z domova... A to je konec. Jsem v koutě a vím, že dál už není nic, než fyzické násilí, pokud hned neuteču. Šrotuje mi to v hlavě.

Vymohla jsme si, že ze zdravotních důvodů - závratě - odjedu na týden od rodiny a odpočinu si a srovnám si myšlenky. Stalo se. Když jsem odjížděla, dala jsem za úkol dětem mi okamžitě říct, kdyby se doma dělo něco nepatřičného a manželovi sdělila, že pokud dětem něco udělá, okamžitě zavolám na policii. Pak jsem hodinu v autobuse probrečela, kdyby to šlo, tak jsem vystoupila a vrátila se domů, jak moc jsem se bála a měla výčitky, že odjíždím. Naštěstí jsem se uklidnila a racionálně zvážila, že pokud se něco stane, bude aspoň vše vyřešeno a že já se musím dát dokupy abych tu byla pro své děti, které mě potřebují. Strávila jsem týden na skautském táboře a první dva dny jsem prospala. I ostatní dny jsem si odpoledne mohla lehnout a odpočívat a k tomu spát celé noci. Bože, to bylo úžasné. A navíc tam byli lidi, kteří mi dali tak moc najevo, že mě mají rádi, že jim na mě záleží, že jsem pookřála jako zalitá květinka.

Postupně jsem si prošla od přemýšlení o tom, jak vše skončit, jak zajistit Kubu, jak ustát rozchod, až po vědomí toho, že se rozvratem rodiny ten nejdůležitější problém nevyřeší. A to je vztah otce k dětem. Ten je třeba řešit bez ohledu na to zda jsme manželé, nebo ne. Pak jsem se rozhodla nedělat nic a ještě to vydržet, než splatíme dluhy bankám (165.000,-) abych neskončila s dětmi na ulici v případě, že by manžel neplatil. Pak mi přišlo lepší nedělat vlastně vůbec nic. V tom okamžiku se mi strašně ulevilo. Vím, je to absurdní, ale já prostě nevěděla, kde najít sílu ustát to radikální řešení. A pak jsem jela domů. S pocitem, že zářím jako sluníčko. Poslední dva dny na táboře jsem zkusila vysadit léky a ejhle, závratě jsou pryč. Vstoupila jsem do bytu, zavřeli se dveře a slunce bylo pryč. Pocit jako když mě zavřou do klece.

V neděli jsem večer začala hovor na téma budoucnosti. Nejdřív jsem manželovi vysvětlila, že musíme nějak vyřešit Jakuba, že já už dál makat za manžela a za Jakubovu matku nebudu, pokud mi nikdo nebude pomáhat. Navrhla jsem pro sebe volné víkendy bez zjišťování kde a s kým jsem. No to byl mazec :-(

ALE, mé milé přítelkyně, já si za tím stojím a už žádný krok zpět neudělám. Postavila jsem to nakonec tak, že je to jediná možnost jak jsem schopná pečovat o Kubu i dál, prostě si od něj potřebuji odpočinout. To, že je to vlastně i krok z kouta do volného prostoru manželovi došlo okamžitě, tak teď zvažuje, zda je pro něj to, že se nechce Kuby vzdát důležitější, než jeho chorobná žárlivost. Jeho rozhodování mu nezávidím.

Co budu o víkendech dělat ještě nevím, já totiž nikoho moc nemám, nikam jsem nechodila, kamarádky nevedu, tedy vyjma BC virtuálních :-), a tak mě čeká vlastně od začátku začít znova žít. Je to jako učit se znovu chodit. Je celkem jasné, že do dušiček budu mít vždy jen jeden den, protože sklízíme bodláky, vratič, prostě vyrábíme, ale potom budu možná potřebovat pomoc. Nabízím jakékoliv služby v domácnosti, hlídání, pomoc na baráčku, prostě jenom abych nemusela být o víkendu doma a nebyla na ulici...

Manžel snad prý začal chodit na psychoterapii...

Bože, dej ať se to povede a ať to všichni zvládneme.

Kačí



Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy