ADV TOP
ADV LEFT

Jsem sama, děti spí, manžel na noční a já tu sedim u STV1 a dívám se na Poštu pro tebe. No dívám, po dnešním dni, kdy nevím, co bude dál spíš koukám skrz telku a přemýšlím o životě. Hlavně i z toho důvodu, že tam jsou lidi, kteří si pozvali maminku, aby jí poděkovali.

Prožila jsem něco podobnýho :(

Mamině bylo 17 let, když otěhotněla. Mýmu tátovi bylo taky tak. Nebyl údajně vyzrálý na to mít dítě. Máma taky ne, přesto si mě dokázala vybojovat a vzorně se o mě starat. Mlátil mě, bylo mi asi 6 měsíců, kdy mi prý zmlátil ručičku za to že jsem ho vzbudila. Nesnášel, když jsem brečela.
Máma to nezvládla a vyhodila ho. Nikdy jsem ho neviděla. Vlastně ano, bylo mi asi 5 let, když mámě přivez ukázat svýho syna - mýho brášku.

To už byla máma vdaná za jinýho despotu a měla s ním ségru. Ze začátku byl hrozně hodnej, koupil mi kolo, naučil mě na něm jezdit. Pak se něco zvrtlo... začal pít, nechodil domů, bil nás.
Máma na něj čekala do rána u okna, aby měl teplý jídlo, jinak by byl mazec. To byl vlastně i bez toho. Přišel domů, ve 3 ráno mě vytáhl z postele, chtěl žákovskou, chtěl se se mnou učit. Když se mě máma zastala, zbušil jí. Přede mnou a mou malou sestřičkou.

Bály jsme se, všichni. Mámu jednu noc vyhodil z postele, že prý je špína a má jít spát jinam. Šla k nám. On tam vtrhnul a začal jí nadávat, že taková ..... má místo na záchodě a tam si má jít spát. Našla jsem jí ráno, jak spí v kuchyni na zemi :(

Bylo na denním pořádku, že jsme často v noci utíkaly k babičce. Jednou nás máma nestihla vzbudit, my tam zůstaly s tátou on jí pak nechtěl pustit dovnitř, vyhrožoval. 
Nikdy nezapomenu na to, jak mámě bil hlavou o zeď, na tu krev, jak jí rval do břicha příborový nůž, jak jí vyhrožoval s pistolí u hlavy.
Pak přišlo i mé zneužívání, které jsem si ovšem připustila až nedávno :(

Žily jsme pak asi 2 roky u babičky, spaly na zemi, ale bylo nám krásně. Sice se hodně zhoršil můj prospěch ve škole, ale pocit, že můžeme spát v klidu, že se nemusíme bát, byl krásný. Táta zatím bydlel u nás doma, všechno nám rozprodal, nadělal dluh na nájmu, který pak máma splácela, já nedokončila školu a šla jsem do práce, abych jí pomohla.

Dodnes z toho mám noční můry, chodím k psychologovi a díky všemu co jsem v poslední době zažila i k psychiatrovi - po totálním složení. A nevím, jestli mám mámu obdivovat, že to vydržela tak dlouho anebo nenávidět za to, že mi psychicky tak ublížila a neodešla od něj už dávno.

Moc se všem omlouvám, ale po dnešním dnu a vůbec to ze mě muselo ven :(

Díky za to, že tu jste :)





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy