ADV TOP
ADV LEFT

... Tuto větu, vztahující se k mým dětem, nenávidím skoro stejně jako věty typu: "Dělám to pro tvé dobro.." a "Nechci ti do toho mluvit, ale.."

Nechápu, kde lidi berou tu drzost mi to říkat?! Připadá mi to jako výsměch: Chtěla jsi tři děti, tak si to teď hezky vyžer! Nebo je chyba ve mně? Ano chtěla jsem tři děti (což spousta lidí z mého okolí nechápe), ale tuhle větu jsem si prvně vyslechla už po narození prvního dítěte. To jako člověk, který chtěl děti a je samozřejmě vděčný, že je má, nemá právo si postěžovat, být unavený a někdy i naštvaný nebo nešťastný, když se něco kolem dětí nedaří?

To, že jsem chtěla děti, ještě neznamená, že jsem chtěla i problémy, které to přináší. A to, že bych neměnila, i kdybych předem věděla, co všechno za problémy nás čeká, přeci neznamená, že vždy musím vše snášet s dobrou náladou a úsměvem na tváři. Copak jako matka chtěných a plánovaných dětí nemám nárok být unavená a vyčerpaná i z běžných problémů? Nebo na to mají nárok jen rodiče nechtěných dětí, protože jim "ty pancharti" zničili život? Nejsmutnější na tom je, že si tu větu vyslechnu vždy od někoho blízkého. A když jsem se dnes poprvé ohradila, tak jsem ještě já byla ta špatná a nevděčná, protože ta věta mi přeci měla být útěchou a povzbuzením... Ach jo!





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy