ADV TOP
ADV LEFT
Celkem 82 článků (5 stránek, 20 článků na stránku)
Stránka 2/5

Ibu (6309 čtenářů, 12 komentářů) | 22. 4. 2011 8:30 | téma: Příběhy pro vrbu

To něco, co se v posledních dnech děje a co se stalo, mě donutilo napsat tento článek. Pro moji sestru, maminku a pro vás, co to chcete číst a kterých se to také může nepřímo týkat. Berte to jako varování, kam až to může zajít. Tento příběh začal zhruba před dvaceti lety.  

Číst dál: Životní příběh

Hodnocení  

(7514 čtenářů, 45 komentářů) | 18. 2. 2011 8:00 | téma: Příběhy pro vrbu

Občas jsem na netu narazila na diskuse, zda vzít či nevzít dítě na pohřeb a případně od kolika let už vzít a tak. Často se tam objevoval názor, že děti je lepší na pohřeb nebrat, aby z toho neměly trauma.

Číst dál: Děti na pohřbu

Hodnocení  

Sarah3 (6448 čtenářů, 145 komentářů) | 15. 2. 2011 16:30 | téma: Příběhy pro vrbu

Aneb deníček netradiční o věcech z té druhé strany života než tu na BC bývá obvyklé. Nebudu dneska psát o porodech doma. Některé z nás včetně mě měly to štěstí poznat příchod nového života přirozeně ve svém prostředí. Tohle psaní je o tom, jak jsem se potkala s domácím umíráním.

Číst dál: Jasmínový deníček č. 49 - Doma

Hodnocení  

Hanka72 (9540 čtenářů, 36 komentářů) | 18. 8. 2010 17:20 | téma: Příběhy pro vrbu

Milé maminky, rozhodla jsem se podělit se s Vámi o příběh mé malé holčičky Karličky. Důvod je prostý. Stále ještě je u nás téma dětí s VVV velmi citlivé navzdory tomu, jak je naše společnost moderní a civilizovaná. A i když naši lékaři dnes dokáží doslova zázraky, přesto jsou maminky nuceny rozhodnout o svých nenarozených dětech pouze na základě diagnózy, o které však dosud neslyšely a netuší, jak dalece je problém zvládnutelný a jestli její dítě má či nemá šanci na plnohodnotný život. Když pak navíc ještě přistoupí ten faktor, že na své rozhodnutí nemá skoro žádný čas, jsou to chvíle více než stresující. Přesně tím vším jsem před necelými dvěma lety prošla. Snad zveřejněním svého příběhu pomůžu jiné mamince v rozhodování.

Číst dál: Karlička - dítě s rozštěpem

Hodnocení  

Koczek (6430 čtenářů, 42 komentářů) | 9. 8. 2010 21:10 | téma: Příběhy pro vrbu

Bylo miminko. Narodilo se. A hned umřelo. Nebylo to moje miminko, ale už je, je naše. Aby nebylo ničí. Je naše, přestože jsme ho neznali. Já pořád chci dopsat Růženčin očkovací příběh, ale vždycky mne nadzvedne něco tak, že musím psát něco úplně jiného. Dnes musím napsat tohle o někom, kdo tu byl.

A už není. Nikdo ho ani nepochoval. Jen jedna studentka, která u toho všeho byla, chtěla miminko pochovat, aby neodešlo samo. Ale do cesty se jí postavila rutina a nepochopitelná neosobnost, která v mnoha českých porodnicích stále panuje. Nějak nám v tom vyspělém porodnictví chybí lidskost a empatie.

Číst dál: O někom, kdo tu byl.

Hodnocení  

Elunats (4568 čtenářů, 24 komentářů) | 30. 7. 2010 23:00 | téma: Příběhy pro vrbu

Mám dvě děti - páreček :D, manžela, kde spát, co jíst a přesto mi něco chybí... Jsem obyčejná holka, která vždycky moc chtěla děti, vlastně už od 18. Ale jak to tak chodí, byla jsem chytrá, tudíž jsem pro radost a jako vděk svým rodičům vystudovala vysokou a děti tak odložila na později. Manžel děti chtěl, někdy... Ale já je po škole prostě chtěla hned. No nakonec jsme se jednoho dne shodli a já se dočkala vytouženého.

Číst dál: Příliš mnoho mateřské lásky

Hodnocení  

Satelitek (14924 čtenářů, 186 komentářů) | 13. 7. 2010 21:30 | téma: Příběhy pro vrbu



Sedím a přes slzy nevidím.... Zní to jako fraška, ale já se ptám...

Ptám se, proboha proč? Proč právě ty? Proč teď a proč takhle? Jak jsi mohla s takovou sílou a životním odhodláním prohrát? Nenacházím odpověďi a jsem bezradná. Teď bych ti zavolala a probraly bychom spolu vše. Ty bys mluvila tlumeným hlasem, porotže by holčičky spaly. Ty se svým neutuchajícím životním optimismem bys mě zase rozesmála. Zase bys zlečila to nesnesitelné životní bytí a do nekonečna bychom se smály a smály já měla radost. Radost, že tě mám. A zatím... Zatím mám jen obrovskou bolest... bolest, proto že jsem tě ztratila. Navždy. My jsme tě ztratily.

Číst dál: Pro Tamika...

Hodnocení  

Lasconka (9019 čtenářů, 251 komentářů) | 7. 6. 2010 20:00 | téma: Příběhy pro vrbu

Posledních pár týdnů (co vím já, ale prý už je to spíš pár měsíců) se u nás zabydlela jedna známá - patří přesně mezi ten druh známých, o kterých máte povědomost, ale určitě nechcete, aby se u vás i třeba jen zastavili, natož pak, aby u vás bydleli či s vámi sdíleli byť jen část vašeho života. Není možné s ní bohužel mluvit z očí do očí, tak jí píši...

Moje drahá R.,

zastihnout tě je přímo nemožné a promluvit si z očí do očí taktéž, tak ti píši. Připadá mi slušné tě varovat, i když tobě nepřišlo slušné mě alespoň upozornit na to, že se ke mně hodláš nastěhovat. Netuším, kde se v tobě bere ta drzost, že si klidně přijdeš, zabydlíš se, vybalíš si ty svoje saky paky a klidně si tady vegetuješ. A víš, co mě upřímně překvapuje vůbec nejvíc? Že jsem si toho všimla až za takovou dobu! Celou tuto nepříjemnou záležitost jsem konzultovala s odbornicí na slovo vzatou a ona mě ujistila, že jsi u mě už několik měsíců a já o tobě vím stěží 4 týdny! To už přestává veškerá sranda!

Číst dál: Dopis pro R.

Hodnocení  

(2603 čtenářů, 2 komentářů) | 7. 5. 2010 8:55 | téma: Příběhy pro vrbu

Milá teto, za několik hodin Tě všichni vyprovodíme na poslední cestu. My všichni, kteří jsme Tě tolik milovali, a kteří jsme měli tu čest, že jsme mohli být milováni Tebou. Vím, že život zrozením začíná a smrtí končí, ale stejně ....... Není to fér, že už Tě nikdy neuvidím stát na zápraží. Tak malou. Ano, byla jsi malinká. Ale jak malá jsi byla, tak velké srdce jsi měla. A do toho svého srdce jsi nás všechny pojala. Všechny jsi nás milovala a nic jsi za to nechtěla. Snad jen takovou maličkost. Abychom se mezi sebou měli rádi. A my jsme Ti to plnili, protože to bylo to nejmenší, co jsme pro Tebe mohli udělat. Jako díky za Tvoji lásku, kterou jsme kolem sebe všichni cítili. A věř, že Ti toto přání budeme plnit i dál...

Číst dál: O srdci, kam se nás hodně vešlo

Hodnocení  

Vydra (5327 čtenářů, 35 komentářů) | 11. 1. 2010 10:55 | téma: Příběhy pro vrbu

Měla jsem brášku a už ho nemám .......... no vlastně někde je, ale já bych ho chtěla tady vedle sebe a ono to už nejdePlačícínebovelmismutný

Vlastně ani nevím, proč to píšu a co vlastně napíšu. Prostě jen mám pocit, že něco o bráškovi musím napsat. Neznáte ho, ale mně napsání těch řádek snad pomůže a třeba to bude i k přečtení pro někoho dalšího.

Umřel mi bráška, nečekaně-tragicky, mladý, zdravý, plný života. Táta co se staral o rodinu nejen po finanční stránce. Byl moc šikovný, asi nejšikovnější člověk v naší rodině. Ach jo ..... chybí mi.

Číst dál: Bráška

Hodnocení  

Diny (8220 čtenářů, 40 komentářů) | 3. 1. 2010 2:00 | téma: Příběhy pro vrbu

Když se před rokem a půl stala ta věc s Klárkou a já začala vymýšlet název deníčku, který by vystihl podstatu té změny, která s její diagnozou přišla, vůbec mě nenapadlo, jak i v pozdějším čase bude výstižné ono: Všechno je jinak ...

Číst dál: Všechno je jinak X. - O naději

Hodnocení  

Lauraabunka (3502 čtenářů, 18 komentářů) | 15. 12. 2009 20:00 | téma: Příběhy pro vrbu

Dnes se mi po deseti letech ozval na facebooku jeden "starý známý". Seznámili jsme se kdysi na gymplu, brzo jsem ho začala považovat za jednoho ze svých nejlepších kamarádů. Jednoho ze dvou, řekněme si to na rovinu. Bývala jsem ostýchavá a opatrná, s velmi nízkým sebevědomím, takže přátel jsem měla jen po skrovnu. 

Číst dál: Vánoční zamyšlení: vztahy mezi dospěláky

Hodnocení  

(4257 čtenářů, 17 komentářů) | 14. 12. 2009 16:20 | téma: Příběhy pro vrbu

Šikanu jsem měla vždy spojenou s vojnou, pojmy jako sahara, mazák a zoban mi nebyly úplně neznámé. Už jako dítě jsem ale nechápala, proč někdo, kdo přišel na vojnu později, by měl trpět za to, že přišel později. Opravdu mi nebylo jasné, proč má někdo čistit podlahu kartáčkem na zuby jen proto, že se na něj ti "služebně starší" domluvili. A že je to normální a děje se to už dlouho? Není, není to zkrátka normální. Není normální snižovat lidskou důstojnost, ponižovat kohokoli, nutit kohokoli dělat cokoli co je mu nepříjemné (kromě práce, kterou ostatně musíme konat všichni ať se nám to líbí nebo ne, páč peníze prostě potřebujeme Smějící).

Číst dál: Nezavírejme oči

Hodnocení  

Elata (5035 čtenářů, 29 komentářů) | 12. 12. 2009 16:00 | téma: Příběhy pro vrbu

Tento rok je strašný. Opravdu strašný. Osobně jsem ho prohlásila za černý. Proč? Protože tenhle rok si nějaká nadzemská síla řekla, že provede očistu země, ale vzala to ze špatného konce seznamu... 

Číst dál: Tatínkovi a všem ostatním...

Hodnocení  

Missorka (13320 čtenářů, 114 komentářů) | 3. 12. 2009 10:50 | téma: Příběhy pro vrbu

Hodí se psát o pohřbu? Nevím. Kolem smrti je tolik tabu. Ale nevím jestli pramení ze smrti jako takové, nebo z našeho strachu, že můžeme ještě víc ublížit těm, které smrt zasáhla - nějakou nevhodnou poznámkou, gestem, slovem... Pár posledních dní mě naučilo, že pokud to myslíte upřímně, tak nějak ublížit prostě nemůžete, i kdybyste byli pověstný slon v porcelánu... Protože Diny chtěla sdílet včerejší rozloučení i s vámi, kteří na ni myslíte, pokusím se to napsat já, jí ta slova nejdou najít - já se pokusím, alespoň o útržkovitý popis toho dne...

Číst dál: Milošovi, poprvé a naposledy.

Hodnocení  

Missorka (59724 čtenářů, 1061 komentářů) | 24. 11. 2009 23:05 | téma: Příběhy pro vrbu

Kolik bolesti unese ženská? Taková ta úplně obyčejná, jako ty, nebo jako já... Taková, co ti radí jak píct buchty a dokáže pohladit slovem, ale i seknout, kde je třeba... Co všechno zvládne, kde bere tu sílu? 

Nezaleze do kouta, když jí osud ukáže tu méně šťastnou stránku a vybere si jí jako mámu těžce nemocné holčičky... Dál dokáže jít, čerpat sílu ze sebe, ze své rodiny, ze svého muže...

A osudu (a nevím, jestli na něj věřím), osudu je to málo... Zkouší dál. A podkopne pilíř nejpevnější, zdánlivě neotřesitelný, vezme jí životního partnera, lásku, tátu, skálu, rameno - vím já co všechno?

Diny, ty víš, jak moc tě mám ráda. A já vím, co všechno jsi mi dala. Co všechno jsme zažily, co prodebatovaly... Vím, že nemůžeš teď psát o tom, co se stalo, ale podporu, sounáležitost potřebuješ víc než jí kdykoli kdokoli tady potřeboval. Proto píšu tyhle zmatené řádky, monitor rozmazaný, klávesnice mokrá... Myslím na tebe. Bude nás na tebe myslet moc. Nevím, jestli to může pomoct, ale věřím, že si tu můžeš brát sílu. Sílu, zkusit každý další den, jeden po druhém...

Já tu budu pro tebe pořád, na celé té cestě. A nebudu sama.

Dinin manžel zemřel dnes ráno při dopravní nehodě.

Číst dál: SRDCE, KTERÉ NEPUKNE...?

Hodnocení  

Leya (4394 čtenářů, 17 komentářů) | 15. 10. 2009 22:15 | téma: Příběhy pro vrbu

Když jsem přibližně před rokem přišla na BC, byla jsem NĚKDO. Vtip byl v tom, že nikdo jiný si to nemyslel, ale já o tom byla bůhvíproč přesvědčena... Moje adaptace zde na BC byla pro mnoho uživatelek mírně řečeno bolestivá, pro mě vlastně nejinak... Myslela jsem si o sobě, že jsem hvězda, a kdo to neviděl, byl hlupák... Dnes, když to vidím s odstupem času, se sama za sebe tak strašně stydím...

Číst dál: Když tisíc díků nestačí...

Hodnocení  

Ajahu (3878 čtenářů, 6 komentářů) | 6. 10. 2009 23:05 | téma: Příběhy pro vrbu

Ahoj, zdravím všechny!!!
Rozhodla jsem se napsat zde svůj příběh, možná proto, že se potřebuju jen vypsat, možná proto, že někoho možná potkalo něco podobného, co potkalo nás a vědomí, že v tom nejsme sami nás možná trošku "zvedne".

Číst dál: Můj příběh pro vrbu

Hodnocení  

Sutka (3713 čtenářů, 18 komentářů) | 1. 10. 2009 15:05 | téma: Příběhy pro vrbu

Jela jsem se svými dětmi (2,5 a 4,5 let)  autobusem na dovolenou do zahraničí.. Nastupovali jsme na poslední zastávce a autobus už byl plný malých dětí  především ve věku 2-6 (10) let a jejich maminek (babiček). Od prvého pohledu to vycházelo na l dospělého l dítě. Protože jsem zvědavá a děti miluji, sledovala jsem osazenstvo velmi pečlivě a již po prvních 30 minutách jízdy jsem začala pochybovat, že se jedná o matky s dětma. Po necelé hodině jízdy  bylo zcela  jasné, že se  jedná děti z dětského domova a jejich "tety". Byla to moc smutná jízda a celou dovolenou jsem o tom přemýšlela.

Číst dál: Věnováno všem, co se snaží o adopci či již uspěly

Hodnocení  

Lucik33 (5666 čtenářů, 19 komentářů) | 22. 9. 2009 23:25 | téma: Příběhy pro vrbu

Dneska na mě opět padla deprese.

Vzpomínám na minulý rok, byli jsme s manželem tak šťastní. Naše SVATBA. Bylo to nádherné období, ale stále nám něco chybělo k úplnému štěstí. MIMINKO.

Pak dva měsíce po svatbě jsem nedostala menses, a s manželem jsme doufali, že si to štěstí nás už konečně vyhlídlo. Taky, že ano. Pan doktor mi potvrdil, že jsem v 5tt. Těhotenství probíhalo tak nějak v pořádku, sice občas trochu nemocná, ale nic drastického. Vánoce jsem slavila už s kulaťoučkým bříškem a v něm naše dcerka Editka. Jenže 2. ledna se něco pokazilo.

Číst dál: Stále stejná otázka PROČ??

Hodnocení  
Celkem 82 článků (5 stránek, 20 článků na stránku)
Stránka 2/5
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy