ADV TOP
ADV LEFT

...něco mě probudilo, že by to bylo ono? Rychle sahám po spisu z předporodního kurzu, listuji a srovnávám.. Zjišťuji, že všechny body krom odteklé plodové vody jsou splněny. Jdu se osprchovat, po sprše žádná změna. Je rozhodnuto, jedeme.

Budím manžela:
- vstávej, jedeme
- teď, kam, nech mě já spím
Zkouším to tedy znovu - vstávej, musíme do porodnice, pomáhám mu z postele, ženu do koupelny, vařím mu kávu, jelikož je ten typ, co bez kávy nevidí, neslyší - nefunguje.

Podařilo se mi dostat ho do stavu, kdy byl schopen se zeptat, co potřebuji. Odhodlaně pevným hlasem jsem pronesla, že odvézt do porodnice. UŽ?! - a díval se přitom na břicho, jako by si jej chtěl naposledy užít. Najedou začal fungovat samostatně, zeptal se, kde máme tašky do porodnice a zda je tam i jeho zavazadlo. Nasměrovala jsem ho do příslušného pokoje s podrobnými instrukcemi, které vzít a které nechat doma.

Zeptal se, zda bereme ještě někoho či něco, raději jsem ho přeslechla a vrazila mu klíče od garáže.

Cestou jsme se museli zastavit v KFC, jelikož jsem měla hlad a rodit hladová jsem nechtěla. Touha po masu, hranolkách, zmrzlině a latéčku byla vyplněna. Kelímek s masem, do nějž jsem vsypala hranolky, jsme zapasovala mezi kolena, do jedné ruky vzala kávu a do druhé zmrzlinu. Ouha, jak si teď mám vzít maso? Snídani se mi podařilo spořádat, i když postupně a ne kombinovaně, jak bylo původně v plánu.

Přijeli jsme k bráně, vrátný měl evidentně půlnoc, až na třetí zatroubení se nám podařilo probudit. Sestry naštěstí nespaly, pozvaly mě do kabinky, dostala jsem krásnou erární košili a po té mě vzaly na vyšetřovnu. Lékařka mě vyšetřila, pochválila, že jsme přijeli akorát. Dostala jsem k výběru porodní pokoj, všechny byly volné. Zelená je uklidňující, oranžová moje oblíbená, ale vyhrála modrá. Takže modrá - ujistil sebe i mě manžel a pomocí zavazadel mě natlačil dovnitř.

Usoudila jsem, že ve sprše mně bude nejlépe, zalezla jsem si dovnitř. Manžel obvolával příbuzenstvo a oznamoval, že už je to tady.

Po té, co jsem vyvrávorala ze sprchy, přišla PA, oznámila - jdeme na TO, maminko. Tak rychle jsme to nečekala, vyškrábala jsem se na křeslo a čekala na pokyny těla a PA. Najednou se mi zatmělo před očima. Slyšela jsme jen vzdáleně PA, jak hlásí, že už je venku hlavička, jenže jsme neměla ani tuchy čí. Byla jsem někde jinde, hmatala jsem ve tmě po manželově ruce, přitáhla jsem si ho k sobě vší silou. Sotva jsem uspokojila svoji potřebu být v jeho náručí, uslyšela jsem pláč.

Poprvé jsem uviděla našeho chlapečka, byl neuvěřitelně maličký a tak kouzelný, celý tatínek. Měla jsme pocit, že se na mě zpoza prsou, kde právě spočíval, směje.

Začal zvonit telefon, zajímalo by mě, komu z netrpělivého příbuzenstva došla trpělivost a volají jak že, zda už, co tedy a další neodkladné otázky.

Zvonil můj telefon, chtěla jsem, aby jej zvedl manžel, já totiž na telefonování nebudu mít nějaký ten rok čas, mám přeci důležitou práci, pozoruji svého syna. Manžel telefon nebral, byl zaneprázdněn stejně neodkladnou činností jako já.

Sáhla jsem tedy po telefonu, bez zkoumání jsem ho zvedla.

Slyším hlas mého muže, nechápala jsem, co se děje, najednou se mi obraz začal rozplývat a v telefonu se ozvalo - haló, jsi tam? Jsi v pořádku? Chtěl jsem ti popřát dobré ráno...

Začínají se mi střídat dva typy snů, tento a pak ještě jeden před desátou nepublikovatelný a na tomto webu už vůbec ne.

Slibuji, že víc porodních deníčků nevydám, i když možná ještě jeden, ten skutečný, až se "Bonifácek" opravdu rozhodne vykouknout mezi nás. Tedy v případě, že nebudu nucena přepisovat celý odjezd z domova a část závěru. V tom případě bych vydala pouze opravy k původnímu textu.

netrpělivá Dacanka + Dacánek 36+2





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy