Singapur oslavi v sobotu 43. narozeniny. Cely ostrov je cervenobile vyzdoben, vsude vlajky, praporky, plakaty s usmivajicimi reprezentanty lidu a rozesmate deti v peclivem pomeru narodnostnich mensin. Kdysi jsem se tomu ironicky usmivala, protoze mi to az prilis pripominalo socialisticke detstvi. Texty pisni, ktere byly pro tuto prilezitost kazdy rok skladany a vysilany v televizi nekolik tydnu predem, aby se je narod mohl naucit a ve velky den spolecne zazpivat, jsem posilala kamaradovi do Anglie pro pobaveni. Letos se na to ale divam jinak, shovivaveji a vlastne i s trochou zavisti. Premyslim, jakou narodni hrdost moje deti pociti v CR a jakou cenu ma vlastne ta demokracie.


Zivot v Singapuru je zivot v peclive chranene bubline - nizka kriminalita, zadne drogy, zadne grafiti, zadna pornografie, vsude poradek, zdvorili urednici, doktori, prodavacky.... Chytrym detem se ve skolach nikdo neposmiva, jsou oslavovany. Vsude je peclive udrzovana zelen, detska hriste pravidelne vylepsovana, v restauracich automaticky nabizeji detske zidlicky. Samozrejme to neni zeme usmivajicich se robotu, vsude je chleba o dvou kurkach, ridici jsou obcas pekni pitomci, lidi se v metru mackaji a nepousteji sednout, statni podpora starych a nemocnych je nedostatecna (protoze stat tuto zodpovednost presunuje na rodinne prislusniky, at se jim to libi nebo ne), o svobodnych matkach ani nemluve, je tu povinna vojna, deti ve skolach se uci na dve smeny a o trimesicni materske jsem uz psala. Ale je to bublina, ktera nema obdoby - na tom se shodnu se vsemi svymi mezinarodnimi kamaradkami. Nekterym se ten zivot nelibi, je pro ne prilis sterilni a postradaji nejake to "vzruso". Ja vzruso nepostradam, ale postradam reky, kopce, zamky, jeskyne, maliny, boruvky a rybiz (mala krabicka za stovku), taboraky, knizky, filmy....

Zdejsi narodni povedomi je mozna trosku umele, ale velice silne podporovane vladou, ktera moc dobre vi, co dela. Kdyz se podivam, co dela vlada v CR, pocit hrdosti se nedostavi. Spis naopak. A narod to vidi a uci se z toho. Vlada podvadi - budu podvadet taky. Vlada mi bere penize, tak co delat. abych jich mohl ziskat co nejvic zpet. Vladu nezajimaji moje problemy, tak co by me zajimaly problemy zeme, to je prace politiku. (nerikam, ze tak uvazuje kazdy!). Zarazi me taky hrubost a agresivita na webovych diskusnich forech (kde BC je velice svetlou vyjimkou!) - nerozumim, proc to tak je, co v lidech vyvolava tolik zloby.

Musim podotknout, ze takhle premyslim teprve kratce a urcite s tim ma co do cineni mirne pokrocily vek. A urcite s tim ma co do cineni muj zivot v Singapuru - kde clovek vidi, ze to jde i jinak, pravda za urcitou cenu, protoze demokracie tak, jak ji zname my, zde neni, je to vlada jedne strany a ta si udrzuje pozici nekdy ponekud zvlastnimi metodami. Nicmene, kdyz se clovek podiva na vysledky - nezbyva, nez se zamyslet, jestli ona demokracie, ktera v CR uz druhe volby vyvolava patove situace, ktere nevedou k potrebnym reformam, tomu ceskemu narodu spise neskodi. A proc Singapur, ktery nema zadne prirodni bohatstvi a i tu vodu musi kupovat z Malajska, ma ve statni pokladny neuveritelne prebytky, ktere utraci za ostentativni oslavy nezavislosti, kdezto demokraticka CR se topi v dluzich navzdory dlohodobe velmi zdrave ekonomice a obrovskym prijmum z privatizace byvalych statnich podniku...

Nabizi se otazka, proc tohle vykladam maminkam na BC a proc teda v tom bajecnem Singapuru nezustanu, kdyz se mi tu tak libi. Kdyby to bylo na mne, zustala bych - ale neni - mam manzela, ktery by se uz rad vratil a mam deti, ktere nechci posilat do skoly na smeny. A kterym bych rada doprala aspon z casti evropske detstvi. A proc na BC? Protoze si myslim, ze obcas neuskodi zamyslet se taky nad necim jinym, nez je jen nad tehotenstvim, kojenim a dobrodruzstvim s detmi. Vzpominam na bandu vyrostku pod okny mych rodicu, kteri jen vysedavali, pili pivo, kourili a delali neporadek (takova scenka v Singapuru neexistuje) - a premyslim, jestli to jsou jejich rodice, kteri utoci a nadavaji na nezname lidi pod webovymi novinovymi clanky. Protoze deti se uci od nas. A proto si myslim, ze tady na BC tohle zamysleni neni tak uplne od veci.

Chtela bych, aby moje deti byly hrde, ze jsou Cesi, Chtela bych byt hrda, ze jsem Ceska. Ale nejak s tim zapasim....

Na co jste hrde vy?

Kimmy





Zpět nahoru