ADV TOP
ADV LEFT

K sepsání informací o B 12 jsem se rozhodla poté, co jsem zjistila, že se v porodnicích nedívají na to, jakým způsobem se matka stravuje. Maminky jen slyší: "Kojení je ta správná cesta, kterou musíte jít, aby vaše miminko prospívalo" .

Jenže pokud je maminka vegetariánka či veganka, může dojít k vážným komplikacím. Netvrdím ale, že všechny ženy, které se takto stravují, si nehlídají příjem všech potřebných živin a vitamínů.

Troufla bych si napsat, že propagace kojení se stala módou. Stejně tak jako na ty, co nejsou zrovna IN v oblékání, se i na nekojící matky pohlíží skrz prsty a jsou podrobeny nesčetným poznámkám. Také jsem před porodem tvrdila, že kojit může skoro každá, stačí jen chtít a ouha, život se se mnou popral, udělil mi ránu pod pás a zjistila jsem, že chtít ani snažit se nepomáhá.

Beru léky, kterým účinek snižuje vitamín K, tudíž zeleninu jím v silně omezeném množství, a teď se přidala alergie na kravské mléko. Kvalita mateřského mléka by nebyla plnohodnotná, příroda si s tím u mě poradila a předešla tak "možná" možným komplikacím.

Při omezené či zcela vyloučené konzumaci masa teplokrevných živočichů, ryb, vajec a mléčných výrobků se do těla matky dostává vitamín B12 v malé míře. Rostlinná strava obsahuje stopové množství vitamínu B12 pouze tehdy, pokud byla zpracována bakteriálním kvašením. (pivo, kysané zelí).

Nedostatek vitamínu B12 u matek může být způsoben  poruchou vstřebávání např. při onemocnění žaludku či střev, nebo několik let trvajícím nedostatečným příjmem u vegetariánek/veganek.

Zatímco deficit vitamínu je u matek často klinicky nepovšimnutý, u kojenců může vyvolat dramatické příznaky - celkové (nechutenství, neprospívání), neurologické (zpomalení vývoje, vrácení se ve vývoji, zvýšená spavost, apatie, zpomalení růstu hlavy, sekundární epilepsie...) či hematologické ( přestavba všech řad v kostní dřeni - změna DNA a RNA).

Popis jednoho případu:

Matka třetího dítěte (30 let) byla dlouhodobě vegetariánka a v dietě vyloučila většinu potravin živočišného původu. Neudávala žádné subjektivní obtíže. Test prokázal dobré vstřebávání vitamínu B12 u matky. Rodinná anamnéza byla závažná. U staršího syna, který byl bez novorozeneckých rizik a s mírně opožděným časným vývojem, došlo od 3. měsíce věku k propadu hmotnostně-výškového rozdílu a mezi 6. a 7. měsícem věku i k opoždění psychomotorického vývoje na úroveň nedokončeného 1. trimenonu (prvních tři měsíce věku), apatii a úmrtí ve věku 9 měsíců. Chlapec byl výhradně až do úmrtí kojený, příkrmy odmítal. Vyšetření KO cca 2 měsíce před úmrtím ukázalo anémii.

Náš další pacient, rovněž chlapec, se narodil ve 38. tt s porodní hmotnostní 3015g a délkou 49cm, poporodní adaptace byly bez komplikací. Chlapec byl výhradně kojený do věku 11 měsíců. Ve věku 11 měsíců byl hospitalizován na dětském oddělení pro akutní zánět žaludku a střev, při odběrech byla zjištěna významná anémie. Chlapec byl přeložen na naši kliniku. V neurologickém nálezu dominovala svalová hypotonie s opožděním vzpřimovacích mechanismů s lehce disharmonickým vývojem, v některých dovednostech vývoj odpovídal III. trimenonu. Při léčbě se chlapcův psychomotorický vývoj postupně upravil. Matka dítěte je stále vegetariánka a i přes opakované pohovory je příjem živočišné stravy u chlapce minimální. Při poslední kontrole na naší ambulanci ve věku 18 měsíců byla koncentrace vitamínu B12 hraniční 202 ng/l a k další kontrole se již nedostavili.

Nechci tím nikoho děsit, ani tvrdit, že UM je lepší než kojení, jak by se někdo mohl domnívat. Pouze chci, aby se brala při propagaci kojení v úvahu možná rizika u matek, jejichž informovanost nebo zodpovědnost není dostačující.Jelikož zdravotníci, kteří netuší, jakým způsobem se matka stravuje, nemají šanci předejít následným problémům.

Postižení kojenců při nutričním nedostatku B12 je mezi laickou i lékařskou veřejností málo známo a proto je často diagnostikováno pozdě. Zatímco u dospělých trpí deficitem již vytvořená nervová tkáň, u kojenců nedostatek vitamínu B12 blokuje v tomto období nesmírně dynamicky probíhající tvorbu nervových struktur. Proto jsou u kojenců s významným deficitem projevy dramatické a rychle se rozvíjející. Deficit vitamínu B12 u kojených dětí je jednou z mála léčitelných příčin psychomotorické retardace, dlouhodobý nedostatek však zanechá neurologické následky. Klíčovou roli hraje včasnost diagnózy.

Dacanka

Zdroj odborných informací a chorobopisu

Univerzita Karlova v Praze, lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, Klinika dětského a dorostového lékařství
Všeobecná fakultní nemocnice, Ústav dědičných metabolických poruch, Praha
Fakultní Thomayerova nemocnice a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Pediatrická klinika, Praha





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy