ADV TOP
ADV LEFT

Moje milé kafařky,

už dlouho mám v plánu deníček s tímto tématem, neboť jsem se před porodem domnívala, že kojení je jednoduchá záležitost, kojí skoro každá žena, tak proč zrovna já bych se ním měla trápit.

Před porodem jsem samozřejmě četla nějaké obecné rady o kojení, ale spíše jsem si myslela, že se vše dovím až v porodnici, těžko se člověk bude něco učit bez savce po ruce :-)  Hluboce jsem se tedy tím nezabývala, ale i těch malo načtených rad jsem do porodu úspěšně zapomněla.

Tento deníček jsem měla již delší dobu v hlavě nosila jako závazek a i přesto, že dítě zrovna přeplazilo obývák a lozí kam nemá jsem se rozhodla, že je teď konečně čas. Přiznám se, že mne k tomu i trochu "nakopl" deníček o laktační psychóze.

Mnoho budoucích maminek se domnívá, že kojení je lehkou záležitostí, dítě se položí k prsu ono se přisaje a je to, i já si to naivně myslela. My v porodnici na pokoji byly čtyři, dvě maminky druhorodičky, dvě provorodičky. Druhorodičky kojily bez problémů, my prvorodičky jsme s tím zápasily seč mohly. Problémem dnešního porodnictví je bohužel současný baby boom. Je to sice krásné, že se naše malá země rozrůstá, ale pravdou je, že se rodí strašně moc dětí a sestry nemají čas maminky naučit kojit. To je bohužel veliká chyba.

Když jsem porodila, moje dítě se nepřísálo ani na porodním sále, ani v noci, v postatě až následující den večer. Celý den byl bez jídla a já marně bojovala (sama) s tím, aby se alespoň trochu najedl. Marně. Když jsem se ptala nějakých sester bylo mi sděleno, že je asi unavený po porodu a mám ho nechat spát. Jak později vyplynulo ze situace nebylo to mojí ani Matýskovou vinou. V cestě ke kojením nám zpočátku bránil fyziologický problém a to krátká uzdička pod jazykem. Jazíček neměl šanci se k bradavce dostat a proto se nemohl napít. I to se může stát, jenže kdo by to mohl tušit, já jako prvorodička rozhodně ne. Dnes jsem chytřejší, dnes bych miminko nechala prohlédnout pediatrem. Bohužel ani roztřižením uzdičky jsme nezačali kojit, ale to je zase jiný příběh o kterém jsem tu už také psala. Kojit mne pořádně naučily až sestry na intermediárním oddělení. Každá sestra měla jinou radu a vzhledem k tomu, že se jich tam vystřídalo za tu dobu co jsme tam byli dost, tak jsme to úspěšně zvládli a kojíme dodnes tč. 8 a půl měsíce.

Sama bych ráda maminkám, které si přejí kojit své dítě poradila, aby se o kojení zajímaly velmi intenzivně již před porodem. Navštívily nějaký kurz zabývající se technikami kojení, polohami, pomůckami, kde vám ukáží jak přiložit k dítě k prsu. Sama bych to dnes bezesporu udělala. Napsala si poznámky nebo koupila nějakou knihu, brožuru (výborná z laktační ligy) kterou bych si přibalila do tašky do porodnice. Vždyť, co má člověk za úkol v porodnici kromě odpočinku a kojení?

Nebylo to dlouhé, ale snad to někomu pomůže v tom, aby se o kojení více před porodem zajímal a kojení potom u něj proběhlo tak jak si sám přeje.

Všem maminkám přeji zdravá miminka a především úspěšné kojení ;-)

Mahynka a Matýsek





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy