ADV TOP
ADV LEFT

Právě jsem na vlastní kůži zjistila, jak se nedá vykrvácet z minuty na minutu i při velmi intenzivním gynekologickém krvácení. Myslím, že by tohle zjištění mohlo někomu pomoci, protože já sama jsem se něčím takovým nikde (na diskuzích) nesetkala, a odborná literatura o tom taky nijak šířeji nepíše, spíš straší.

Takže situace, 10tt těhotenství a i navzdory spokojenosti gyndr na UTZ jsem věděla, že těhotenství prosperující není. Rozloučila jsem se s dušičkou miminka a nechala ho v duchu odejít. A opravdu jsem začala dva dny poté špinit. Byla jsem celkem ráda, že evidentně dojde ke spontálnímu potratu, a mohu se tak vyhnout kyretáži. Celkem paradox, měla bych být smutná, brečet, a mou emocí byla spíš radost, že mi tělo funguje tak, jak má. Další den špinění přešlo v krvácení, takové celkem normální, jako silnější MS, stále bez bolestí. Odpoledne ale začaly celkem solidní, byť stále bezbolestné, kontrakce, a pak to začalo. Vstala jsem od počítače a rázem bylo všechno od krve, židle, podlaha - nicméně se to pořád zdálo jako sice těžší, ale relativně pořád jen normální potrat. Jenže krvácení neustávalo, přestěhovala jsem se tedy do koupelny, nejstarší dcerce vysvětlila o co jde a že se teď musí postarat o zbytek dětí, aby se nebály, a že to jdu řešit. Zkoušela jsem chlazení a masáž podbřišku, a ono nic. Krve z prominutím, jak z vola. Po čtvrt hodině to vzdávám a volám RZS, což vzhledem k tomu, že po bouřce tu přestal fungovat signál, bylo asi jediné, co jsem mohla dělat, manžel sice kdesi na cestě domů, ale dovolat se mu možné nebylo.

 

Sanita dorazila asi za 20 minut, a to i přes to, že jsem avizovala velmi silné krvácení. S těžkým srdcem jsem opustila děti s instrukcemi, že pokud do 20 minut manžel nedorazí, mají jít k sousedce (pro uklidnění, asi po 200m od domu jsem se manželovi dovolala a v podstatě jsme se míjeli), a vyjeli jsme. Bez houkání, vlastně lážo plážo, a ze mě to pořád teklo proudem. V nemocnici na ambulanci  mě prohlídli, udělali UTZ, poněkud jsem jim to tam zakrvácela, protože to nestíhaly pobírat ani inkontinenční kalhotky (ty véééliké). Pak už se mi dělalo mdlo, motala jsem se i v sedě, tlak podle všeho skoro "žádný", a pořád bylo dost času na odběry, EKG. Trochu pomohla injekce methylu, která dělohu aspoň trochu stáhla a infuze, která doplnila tekutiny. Nicméně, ztratila jsem kolem 2l krve, a přesto jsem nezaznamenala žádný zvýšený zájem o svojí osobu, nikdo se v praxi (na rozdíl od strašlivých teorií, kdy stačí pět minut a určitě bez nemocnice vykrvácíte, myšleno při potratu, po porodu a pod) netvářil, že mi jde o život, přestože šlo opravdu o částečně odloučenou placentu potráceného plodu, a tedy krvácení, které bez zákroku zastavit opravdu nebylo možné.

 

Takže tak, nepíši to kvůli nezdařenému těhotenství, ani  kvůli stížnostem na zdravotníky (i když pár by se jich našlo), ale spíš kvůli tomu, co se může stát, a že opravdu neplatí, že i při velmi silném krvácení, které u gynekologických problémů může nastat, se VŽDYCKY vykrvácí během pár minut.





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy