ADV TOP
ADV LEFT

Tak co s náma ?

vše o snažení a přípravách na těhotenství

Moderátor: Amazonka01

Nástěnka
Editace práv pro nástěnku
Napište uživatelské jména, které mají mít právo upravovat tuto nástěnku (vždy jeden uživatel na řádek).
U uživatelského jména není rozlišována velikost znaků.
Administrátoři a moderátoři mají právo pro úpravy vždy.
Tato diskuse je zapadlá, již do ní nikdo nepřispívá. V případě potřeby však lze diskusi oživit zasláním nového příspěvku. Tuto funkci používejte prosíme s rozmyslem, váš problém zde již pravděpodobně byl podrobně prodiskutován.
Příspěvekod Aterka » pondělí 18. duben 2016, 09:01
Holky, já ani nevím, jak tu diskuzi správně napsat.
Jde o počet členů v naší rodině.
1. dítě- viz metřík, porod na hranici života a smrti nás obou,ukončen akutním CS - nepovedeným, jedináček závislý na mně, sourozence si přála celých 9 let
2. dítě - viz metřík, porod celkem klidný plánovaným císařem pro špatné krevní hodnoty, miminku je rok
Manžel by chtěl další děti, je mu to celkem jedno, nechává to na mně.
První dcera už o dalším miminku nechce ani slyšet. Ted má vytouženého sourozence, bojí se, že kdybychom měli další, budou mladší spolu a ona ta navíc.
já - 35, nadváha, 2 císaře za sebou, občas precitlivělá a přestarostlivá
ostatní - nedodělaný dům, málo financí, manžel hledá lepší práci

To je naše situace. Já bych možná mimčo další chtěla, možná i dvě, protože nemám ráda lichý počet. Byly by to ale 4 císařské řezy. vzhledem k věku náš všech by to muselo být ale co nejdříve. tak řeším, nechat 2,nebo přidat další kebulky ...
Obrázek


Obrázek
Uživatelský avatar
Aterka
Klevetnice
Klevetnice
 
3021 příspěvků
08. březen 2007
Příspěvekod Dacanka » pondělí 18. duben 2016, 09:43
Pokud dítě chceš, tak si za tím jdi, ostatní se vždy nějak udělá a co se porodu týče, nastudovala bych si informace o přirozeném porodu, třeba by ten císař nemusel být vůbec nutný ;)

A i kdyby náhodou, moje teta rodila po 35 1. détě celkem rodila 5x vždy císřem (důvod neznám) Vždy to bylo někde v zahraničí 2x itále, 1x polsko, 1x Němcko a 1x Irsko, nikde s tím, že je starší a je "zase" těhotná nikdy nikde nebyl.

Dacanka co vždy chtěla tři děti, pak na to neměla ani náladu ani pocit, že to zvládneme a teď zase chce :)
Uživatelský avatar
Dacanka
Moderátor kočárkárny
Moderátor kočárkárny
 
14374 příspěvků
21. září 2006
všude dobře na Moravě nejlíp
Příspěvekod Karoli » pondělí 18. duben 2016, 09:43
Jdi do toho :-)
Uživatelský avatar
Karoli
V osobním kontaktu nepříjemná :-)
 
2110 příspěvků
21. září 2006
Příspěvekod Aterka » pondělí 18. duben 2016, 10:06
Dacanka píše:Dacanka co vždy chtěla tři děti, pak na to neměla ani náladu ani pocit, že to zvládneme a teď zase chce :)

Daci, mohu se zeptat, kolik dětí máš s jakým rozestupem? Mně jde i o tu starší, ona je taková cíta....
Obrázek


Obrázek
Uživatelský avatar
Aterka
Klevetnice
Klevetnice
 
3021 příspěvků
08. březen 2007
Příspěvekod Nelinda » pondělí 18. duben 2016, 10:16
Mám tři děti - kluka 11, dvě holky 6 a 4.
Velký vyžadoval sourozence velmi naléhavě snad od první chvíle, kdy promluvil. Když se mu v pěti narodila ségra, prostě si nesedli, nejsou zrovna kompatibilní. Třetí to spravila, oba se k ní přimkli a ona je zvláštním způsobem stmeluje. Do loňska tvořili poměrně soudržnou skupinu, velký díky své značné empatii a zodpovědnosti v ledasčem ustoupil, ale hlavně proto, že byl pořád vlastně ještě malé dítě.
Tento školní rok se to hodně zlomilo, velký polehoučku nastartoval pubertu a i když se někdy ještě snaží a někdy ho to ještě baví blbnou s prckama, tak už taky na druhou stranu dost prudí, když jsou kolem něj jen samé malé děti a víc ho štve, že se jim musí ustupovat (a třeba nechce jet na dovolenou do Alp, protože s holkama by se stejně nedostal tak vysoko, jak chce). Taky má víc školních a mimoškolních povinností, zavírá se v pokojíku, čím dál hůř se slaďují jejich nároky na program, prostě vyrostl.
Kdyby holky nebyly dvě, měla bych teď doma zpruzeného puberťáka s malou ségrou, která by ho furt otravovala a následně by otravovala nás, abychom ho buď přinutily si s ní hrát nebo si s ní hráli sami. Takhle mám zpruzeného puberťáka, ale ségry ho otravujou jen občas, zas na druhou stranu on může občas opustit svoje pozice a úlevně s nima blbnout.
Ten věkový rozdíl tam je a nedá se překonat ani tím, že těch dětí bude víc nebo míň. Navíc jak vidím jeho vývoj v čase, tak se to dost měnilo, chtěl sourozence, nechtěl, chtěl dalšího, ale jen v případě, že to bude kluk. Během deseti minut je schopen říct, že chce čtvrtého, ale vlastně nejradši by byl jedináček. V průběhu čásu se taky mění ta dynamika sourozenecké skupiny - jsou a budou období, kdy bez sebe nemůžou dýchat a jindy o sebe dlouho ani prstíčkem nezavadí.
Z toho všeho mi vychází, že názorem starší dcery bych se řídila jen jako poradním hlasem s malou vahou, pro mě by bylo primární jak to zvládnu zdravotně a jak to vidí můj muž.
Uživatelský avatar
Nelinda
Treperenda
Treperenda
 
1080 příspěvků
19. duben 2007
Příspěvekod Dacanka » pondělí 18. duben 2016, 10:31
Aterka píše:
Dacanka píše:Dacanka co vždy chtěla tři děti, pak na to neměla ani náladu ani pocit, že to zvládneme a teď zase chce :)

Daci, mohu se zeptat, kolik dětí máš s jakým rozestupem? Mně jde i o tu starší, ona je taková cíta....



Teď budou mít 8 a 6, oba kluci, starší je též citlivka.
Uživatelský avatar
Dacanka
Moderátor kočárkárny
Moderátor kočárkárny
 
14374 příspěvků
21. září 2006
všude dobře na Moravě nejlíp
Příspěvekod Fazole » pondělí 18. duben 2016, 10:51
Já měla poslední (třetí) v 35. Jiná situace, máme tu i manželovy děti, miluju ho, ALE - je to jiné, než předtím, mám mnohem míń sil, staráme se o ty starší s učením, s kroužky - a mimino se tak nějak veze, moc extrapéče teda nedostává. Občas padám únavou. Těhotenství bylo strašně vysilující, porod hladkej, na trampošku si netroufnu už nikdy v životě a 3kg navrch mi taky moc nepomohly.

Na druhou stranu - mimino je vychechtaný, sluníčko, má hromadu sourozenců a skutečně nevypadá, že by nedostatkem pozornosti jeden na jednoho nějak trpělo.

Tak si vyber. :-)
Uživatelský avatar
Fazole
Kecka
Kecka
 
1558 příspěvků
01. listopad 2006
Příspěvekod Inkognito » pondělí 18. duben 2016, 10:51
mám 2 - 10 a 7. Další děti jsem chtěla moc. Od té chvíle co se mladší narodila jsem chtěla třetí. Jednou se dokonce zadařilo, ale bohužel jsem o něj přišla v 5. měsící. Od té doby už nic. Pak začal mít manžel problémy se zádama, já posléze taky. Začala jsem přehodnocovat, jestli bysme to ještě zvládli, ale pořád to bylo spíš k tomu, že ano.
Letos nám bude 40/42 Ten červík tam pořád hlodá (jakože poslední šance), ale už to prostě moc nevidím, i když bych se nebránila, kdyby přišlo ( u nás i velký problém s otěhotněním - oběd děti IVF, třetí se podařilo samo, ale blbě) holky by sourozence braly. Manžel začal couvat poté, co nám zemřel soused, který si děti začal pořizovat kolem 40 (s podstatně mladší partnerkou) te´d zůstaly bez táty ve věku 18, 14 a 10let...
Takže za mě - na nic nečekat, jít do toho, mladší už nebudeš :-)
raději inko...
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Fazole » pondělí 18. duben 2016, 10:57
Taky je dobré si uvědomit, proč zhruba to dítě jedna chce. Já si třeba jedno dítě přála jako "lepítko" vztahu, jiné tak trochu z obavy, že bych se venku po mateřské neuplatnila, tak že by se další mateřská hodila...
Uživatelský avatar
Fazole
Kecka
Kecka
 
1558 příspěvků
01. listopad 2006
Příspěvekod Inkognito » pondělí 18. duben 2016, 11:38
Mam dva kluky,11 a 8,první v 35. Do 40 jsem chtela jeste jedno,manžela jsem neukecala,teď už mam blíž k padesátce,Takze nic. Mrzi mě to moc. Neco se proste dohonit nedá.
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Sylvah » pondělí 18. duben 2016, 11:43
No kdyz o tom takhle uvazujes, tak uz ho mit stejne budes;-). Takze bych to neodkladala. Co a jak bude, to ti stejne nikdo nerekne, leda s kristalovou kouli... Vzdycky to je individualni kombinace rodicu a deti...
Hodne stesti!
A jak tady nekdo psal v jine diskuzi... Litovat clovek bude toho, co neudelal, ne naopak;-).
Ondra 13, Anička 10, Marek 6, Linda
Obrázek
Uživatelský avatar
Sylvah
Drbna
Drbna
 
4009 příspěvků
20. září 2006
Příspěvekod Inkognito » pondělí 18. duben 2016, 11:47
V první řadě bych asi odložila k ledu argument "lichej počet je blbej". Nic se nedá naplánovat, nevíš, jak bude zdraví sloužit (vám všem), v neposlední řadě blbej počet to bude vždycky, páč prvorozená zůstane lichá na furt. Rozhodovala bych se o třetím coby definitivním a případný čtvrtý řešila až potom podle případných rezerv :)

Já se rozhodovala před rokem, ale do jiný situace. Mám dvě velký, nejstarší nechtěla mimino ani náhodou, manžel chtěl moc, prostřední indiferentní, já v zásadě taky :). Nakonec jsem usoudila jednak, že přání manžela by mělo hierarchicky přebít přání dítěte :), druhak, že objektivní újma nejstaršímu sourozenci by při tomhle poměru velkejch vs. malejch a při dostatku místností v domě neměla nastat :). Teď už to tu vrní, je to krásný mít na stáří zase mimino, starší se díky tomu osamostatnily a zároveň nebyly zcela odsunuty. Debatujeme o čtvrtým :D, ale si myslím, že bych to fyzicky v rozumným horizontu nedala, takže na to nejspíš pečem, čím víc závazků, tím spíš se musím šetřit a ne se zlikvidovat.

Na druhou stranu, při poměru jedno velký a X malejch bych byla hodně opatrná, mám takovej případ v okolí, holčina děti miluje a je skvělá, ale i ona padá na držku, jak má bráchy furt na krku (a není to tím, že by na ně rodiče kašlali ;), prostě to tak přirozeně vyplynulo, že je občasnou náhradní mámou, protože to jinak doma nejde zvládat). Tohle bych prvnímu svýmu dítěti udělat nemohla, druhýmu nejspíš jo, ale nevím, jestli bych nelitovala. Naopak teda ten argument, že bude lichá a děcka si budou hrát spolu, bych pominula, za pár let to uvítá, že bude mít klid. Spíš by mi bylo líto, že na ni nebudu mít čas já, dokud o to ještě stojí, a budu místo toho strhaná a hysterická. Mít jedno malý děťátko je sladký, mít dvě malý je masakr (mám srovnání :)), tři malý jsem nezkoušela :D

G s nádržkama
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Pájík » pondělí 18. duben 2016, 11:56
Mám tři, v létě jim bude 8, 3 a 1. Nejmladší se narodil dva měsíce před mýma čtyřicátinama. Pro mě bylo těch 40 tak nějak strop, vím, že fyzicky už bych další těhotenství nedala, byl rozdíl v těch 33 a teď naposled.
Máš-li touhy jdi do toho čím dřív, tím líp. Barák počká, nejstarší za chvilku bude mít spoustu zájmů mimo a nakonec třeba mladší bude vděčná za kámoše. U nás zatím mimino milujou oba, nejstarší spíš občas vyhání tu prostřední, neb je to malá škodná.
Uživatelský avatar
Pájík
Klevetnice
Klevetnice
 
3764 příspěvků
20. září 2008
Příspěvekod Inkognito » pondělí 18. duben 2016, 11:59
Já teď řeším podobný problém. Máme dvě děti 13 a 8, manžel teď začal mluvit o třetím. A já nevím.
Mám spostu aktivit karate, kolo... to by se s prckem nedalo. Taky mám bezva práci, o kterou bych nerada přišla.
Navíc 8mi leťák je mamánek až hrůza, děsně žárlí i na kamarády co si k nám přijdou s ním hrát, jakmile jim věnuju trochu víc pozornosti, hned se napaprčí.
Tak nevím. Je mi taky už 37 a přijdu si stará. Zase ale když se zamyslím, že už nikdy žádný prcek nebude, je mi to líto :palma: .

Inko M.
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Ratta » pondělí 18. duben 2016, 12:09
Je mi 44 a včera jsme se rozhodli, že třetí už tedy ne. Možná... Uvidíme... Staří nejsme, protože do čtyřicítky jsme si užívali mládí. :palma: Další dítě asi nechceme proto, že bychom už zase chtěli začít trochu i randit.

EDIT. Ad fyzično. Druhé těhotenství a porod, na rozdíl od prvního, byli brnkačka. Předpokládám, že s věkem se to zlepšuje. 8-)
Uživatelský avatar
Ratta
Howgh
Howgh
 
5033 příspěvků
01. duben 2012

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 12 návštevníků

Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy