ADV TOP
ADV LEFT

Sourozenec - první dítě u porodu

vše o chystání k porodu, o porodu a hned po porodu
Nástěnka
Editace práv pro nástěnku
Napište uživatelské jména, které mají mít právo upravovat tuto nástěnku (vždy jeden uživatel na řádek).
U uživatelského jména není rozlišována velikost znaků.
Administrátoři a moderátoři mají právo pro úpravy vždy.
Tato diskuse je zapadlá, již do ní nikdo nepřispívá. V případě potřeby však lze diskusi oživit zasláním nového příspěvku. Tuto funkci používejte prosíme s rozmyslem, váš problém zde již pravděpodobně byl podrobně prodiskutován.
Příspěvekod Pajdule » čtvrtek 20. září 2012, 21:50
Kamarádka má 10 letého kluka. Nedávno chtěl koupit kondomy, aby si prý vyzkoušel, jak se to nasazuje a aby je měl doma, protože prý tak za 3 roky už je asi vzykouší (takhle mluvil s mámou). Tak mu je koupila. Učit ho to nasazovat určitě nebude. Je to taková začínající puberta, prý má občas výrazy, že jí padá brada.
Tím chci říct, že 10 letý kluk taky může chtít spíš machrovat na kamarády, že viděl porod. Nemusí v tom být rodinná přirozená soudržnost, kterou teď ty jako těhotná a citlivá myslíš.
Já osobně bych nechtěla u porodu dítě žádné (ani malé, ani velké). Nemohla bych se vůbec ponořit do porodu a stále bych se kontrolovala, asi by mě to i rozčilovalo. Jsou věci, které patří jenom mně, do mého soukromí. A záleží jenom na mně, koho do toho soukromí vpustím. V tomto případě manžela. Kdyby se mě dítě zeptalo, slyšelo by striktní ne. A musí pochopit, není to odstrkování, je to jen respektování.
Uživatelský avatar
Pajdule
Treperenda
Treperenda
 
1169 příspěvků
21. září 2006
Příspěvekod Miladka » čtvrtek 20. září 2012, 21:51
Reg, vidím že to řešíš velmi dobře, což je dobře ;-)

Takže máš moře času si rozmyslet, jak by sis samotný porod představovala, třeba najdeš porodnici, kde budou vstřícní (mimochodem doporučuju vše probrat předem ideálně s primářem a pak všem pro jistotu připomínat, že to odsouhlasil...)

Pro začátek se vtírnu se svým článkem o ambulantním porodu ;-)
http://www.baby-cafe.cz/modules.php?nam ... sid=111856
Třeba nakonec zjistíš, že opravdu po porodu už v té porodnici být nemusíš.

Co se týče mužů, fakt nevím, taky jsem dospěla k názoru, že porod je hlavně ženská záležitost, že bych si porod bez manžela dokázala představit, že by to probíhalo trochu jinak. On by samozřejmě byl někde poblíž a přišel hned jak by bylo mimčo na světě. Někde jsem četla článek, že muži prostě jsou jinak nastavení a můžou svým postojem ženě nechtěně ten porod ztížit. Ale detaily si nepamatuju, bylo tam něco i o hormonech.
Uživatelský avatar
Miladka
Kecka
Kecka
 
1517 příspěvků
23. leden 2007
Příspěvekod Miladka » čtvrtek 20. září 2012, 21:52
Ehm řešíš to velmi BRZO...

Taky by mě asi zajímalo proč tam chce ten syn být.
Uživatelský avatar
Miladka
Kecka
Kecka
 
1517 příspěvků
23. leden 2007
Příspěvekod Santhe » čtvrtek 20. září 2012, 22:00
Gehenna píše:Malého, tak do první třídy, si tam klidně představit dovedu... ale v deseti už moc ne.

Nevím, jestli budu dočítat dál než na první stránku, ale koukala jsem teď na několik domácích porodů a jednak mě ti maloši, co se batolili kolem matky (která mi přišla, že by radši měla zlatý klid, než jim v kontrakcích něco vysvětlovat a chovat se jako milující matka) samotnou rozčilovali a druhak i ke konci, kdy se matka začla dost hlasitě projevovat začli plakat a to mě by na klidu nepřidalo...
Ale k otázce zakladatelky - bylo mi jedenáct, když se mi narodil bratr a chtěla jsem u toho být, žel je to už pár let zpátky a nešlo to. O 5 let později, když se mi rodila sestra, tak už jsem ani nechtěla, ale bylo to spíš studem a momentální konstelací v rodině...
Uživatelský avatar
Santhe
Guma a neuvařitelná slepice :-)
 
8202 příspěvků
24. únor 2008
praha - východ
Příspěvekod Reg » čtvrtek 20. září 2012, 22:16
Miladka píše:Ehm řešíš to velmi BRZO...

Taky by mě asi zajímalo proč tam chce ten syn být.


řešila jsem s partnerem otázku porodu, protože on se vyvrací ikdyž vidí rodit koťata natož pak své dítě a syn se přidal k debatě, že on by tam šel rád. Miluje děti a na sourozence čekal celých deset let. Když to prohodil, začala jsem nad tím přemýšlet, že jestli je to vůbec reálné a jaká by byla praxe. Někomu není nepříjemné rodit se svoji kamarádkou či ve větším rodinném okruhu /babičky a pod./ a tak si říkám o co horší nebo jiné je mít u porodu druhého dítka i prvorozené. Já bych třeba řekla NE malému dítěti, které může rušit a nemá z toho nijaký moc efekt. Ale rozumné dítě? říkám si proč ne...
Uživatelský avatar
Reg
Pískle
 
34 příspěvků
19. září 2012
Olomouc
Příspěvekod Reg » čtvrtek 20. září 2012, 22:17
Pajdule píše:Kamarádka má 10 letého kluka. Nedávno chtěl koupit kondomy, aby si prý vyzkoušel, jak se to nasazuje a aby je měl doma, protože prý tak za 3 roky už je asi vzykouší (takhle mluvil s mámou). Tak mu je koupila. Učit ho to nasazovat určitě nebude. Je to taková začínající puberta, prý má občas výrazy, že jí padá brada.
Tím chci říct, že 10 letý kluk taky může chtít spíš machrovat na kamarády, že viděl porod. Nemusí v tom být rodinná přirozená soudržnost, kterou teď ty jako těhotná a citlivá myslíš.
Já osobně bych nechtěla u porodu dítě žádné (ani malé, ani velké). Nemohla bych se vůbec ponořit do porodu a stále bych se kontrolovala, asi by mě to i rozčilovalo. Jsou věci, které patří jenom mně, do mého soukromí. A záleží jenom na mně, koho do toho soukromí vpustím. V tomto případě manžela. Kdyby se mě dítě zeptalo, slyšelo by striktní ne. A musí pochopit, není to odstrkování, je to jen respektování.


Možná se to bude zdát divné,ale mě je bližší můj syn - krev mé krve, než partner - člověk kterého jsem cizího někde potkala :-)
Uživatelský avatar
Reg
Pískle
 
34 příspěvků
19. září 2012
Olomouc
Příspěvekod Miladka » čtvrtek 20. září 2012, 22:28
Tak pokud syn řekl, že by tam šel rád a ty s tím problém nemáš, tak asi největší problém bude najít porodnici kde s tím taky problém mít nebudou ;-)
Já bych za této situace syna sebou vzala, nakonec je dost starý na to mu vysvětlit, že asi nebudeš úplně příčetná aby se nedivil ;-) a že taky že se to může zvrtnout..
Milada
Uživatelský avatar
Miladka
Kecka
Kecka
 
1517 příspěvků
23. leden 2007
Příspěvekod Reg » čtvrtek 20. září 2012, 22:43
Miladka píše:Reg, vidím že to řešíš velmi dobře, což je dobře ;-)

Takže máš moře času si rozmyslet, jak by sis samotný porod představovala, třeba najdeš porodnici, kde budou vstřícní (mimochodem doporučuju vše probrat předem ideálně s primářem a pak všem pro jistotu připomínat, že to odsouhlasil...)

Pro začátek se vtírnu se svým článkem o ambulantním porodu ;-)
http://www.baby-cafe.cz/modules.php?nam ... sid=111856
Třeba nakonec zjistíš, že opravdu po porodu už v té porodnici být nemusíš.

Co se týče mužů, fakt nevím, taky jsem dospěla k názoru, že porod je hlavně ženská záležitost, že bych si porod bez manžela dokázala představit, že by to probíhalo trochu jinak. On by samozřejmě byl někde poblíž a přišel hned jak by bylo mimčo na světě. Někde jsem četla článek, že muži prostě jsou jinak nastavení a můžou svým postojem ženě nechtěně ten porod ztížit. Ale detaily si nepamatuju, bylo tam něco i o hormonech.


Děkuji moc za odkaz...zajímavé čtení :-)
Uživatelský avatar
Reg
Pískle
 
34 příspěvků
19. září 2012
Olomouc
Příspěvekod Reg » čtvrtek 20. září 2012, 22:45
Miladka píše:Tak pokud syn řekl, že by tam šel rád a ty s tím problém nemáš, tak asi největší problém bude najít porodnici kde s tím taky problém mít nebudou ;-)
Já bych za této situace syna sebou vzala, nakonec je dost starý na to mu vysvětlit, že asi nebudeš úplně příčetná aby se nedivil ;-) a že taky že se to může zvrtnout..
Milada


Tak určitě je rozumný, kamarádka má třeba synka o rok staršího a přesto, že je velmi hodný, mít dítě se stejnou povahou, nevzala bych jej tam. Asi to bude opravdu záležet na každém dítku zvlášt.
Uživatelský avatar
Reg
Pískle
 
34 příspěvků
19. září 2012
Olomouc
Příspěvekod Janika3 » čtvrtek 20. září 2012, 22:48
Reg, to je super, že jste si se synem tak blízký...
No, rozdíl muž-žena, syn-dcera... Jde mi o tu energii, co do toho vkládaj. Tu myšlenku, přístup.
Muži nerozumí, o nějakém vcítění a pochopení se nedá mluvit. (známe, když si ženská myslí, že partner musí poznat beze slov, co by si přála, že :D ). Pokud to muž neuchopí přes tuto stránku věci-navíc cítí a jedná nejen žena, ale i dítě spolu s ní ve vzájemné interakci, tedy ke všemu 2 bytosti- uchopí ten "problém" rozumově. Bude kontrolovat, využívat mašinky pink, jednat rutinně ...a co je pro mě nejhorší: bude mě ponořenou v hluboce intuitivnim procesu za každou cenu vytahovat do logického "reálnějšího" světa... O vliv na bolest a prožívání nemá ani smysl mluvit, že.
Co jsem napsala je jasné paušalizování, přesto muž nikdy nepochopí, jak to ženy cítí.
Průů.švih je v tom, že v aktuálním nastavení (asi nejen) porodnic se tak chovaj i ženy. (na mě byly vzteklý, že jsem "mimo", že nevnímam-tj neodpovídam-nebavim se s nima jako u kafe.Ale pokud bych jim na to přistoupila, do té doby totálně bezbolestný porod by mě rozložil..ehm, no,a zastavila jsem ho.)
Ženskej, intuitivní, radostnej, podporující, bezpečí tvořící, vnímavej, chápavej, empatickej ...přístup bych čekala od té duly
Promiň za litanie, snad alespoň trochu k věci
Janika3
Krafařka
Krafařka
 
637 příspěvků
07. prosinec 2010
Příspěvekod Mamia » čtvrtek 20. září 2012, 22:52
Nevím, jestli ještě dnes, ale Vietnamky si u nás v Olomouci braly k porodům své dcery jako tlumočnice (syny ne).

Podle mě si v 10-ti letech dítě nedokáže představit, co přítomnost u porodu obnáší, i když jich na videu několik viděl. Kdyby tak mohl být vedle v pokoji a přijít na přivítání úplně čerstvého miminka, bylo by to podle mě přiměřené a pro něj i krásné.


Reg, jestli u vás nehraje roli ještě to, že mimino čekáte s partnerem a syn má jiného tátu - jako bych cítila potřebu víc ho do toho nového vztahu vtáhnout? A z jeho strany potřebu mamku víc chránit ?
Uživatelský avatar
Mamia
Klevetnice
Klevetnice
 
3431 příspěvků
02. březen 2011
Příspěvekod Reg » čtvrtek 20. září 2012, 23:15
Mamia píše:Nevím, jestli ještě dnes, ale Vietnamky si u nás v Olomouci braly k porodům své dcery jako tlumočnice (syny ne).

Podle mě si v 10-ti letech dítě nedokáže představit, co přítomnost u porodu obnáší, i když jich na videu několik viděl. Kdyby tak mohl být vedle v pokoji a přijít na přivítání úplně čerstvého miminka, bylo by to podle mě přiměřené a pro něj i krásné.


Reg, jestli u vás nehraje roli ještě to, že mimino čekáte s partnerem a syn má jiného tátu - jako bych cítila potřebu víc ho do toho nového vztahu vtáhnout? A z jeho strany potřebu mamku víc chránit ?


Možná by bylo ideální mít nadstandart kde by mohl trávit čas a přesně jak píšeš pak hned přijít k přívítání miminka.

Je možné, že kdyby miminko nemělo jiného tátu, nenapadlo by mne asi nad tím nijak hloubat. Ale opravdu zvažuji, zda by nebral syn "náš porod" našeho miminka za naši záležitost a on z ní byl vysunut... ikdyž kdoví jak to nakonec dopadne, třeba až dojde na věc, raději počká doma :-)
Uživatelský avatar
Reg
Pískle
 
34 příspěvků
19. září 2012
Olomouc
Příspěvekod Mamia » čtvrtek 20. září 2012, 23:53
Reg, co partner, ten si hodně přeje být u porodu?

Ten můj šel k prvnímu porodu, protože to tenkrát (před 19-ti lety) začínalo a všichni kamarádi chodili, tak šel taky. Málem omdlel, ale přežil, toť vše - pozitivní prožitky neměl žádné. Přesto se mnou šel i podruhé a potřetí, protože jsem nechtěla jít sama. Počtvrté už jsem věděla, že to fakt nemá cenu a šla se mnou kamarádka. Pro manžela nejkrásnější porod, nejúžasnější zážitek, když mu kamarádka donesla na chodbu ve 3 ráno ukázat čerstvého zabaleného novorozenečka. Jak přišli kluci ze školy, přišli všichni ti naši chlapi společně za mnou a synové brášku krásně přivítali. (Pro mě taky moc pěkný porod, kamarádka mi - na rozdíl od manžela - opravdu pomohla a nebyo jí špatně :holka: )

Proč to píšu: napadla mě varianta, že by ti dva chlapi, syn s novým tátou, mohli být spolu doma nebo vedle v pokoji - a u porodu jako dopropod jen dula, která opravdu poradí a pomůže. Oni, chlapi, by měli společné prožití čekání a napětí, jak to bývalo za starých časů. To by možná rodinu stmelilo víc než kdyby byli u samotného porodu a nebylo jm dobře.
Uživatelský avatar
Mamia
Klevetnice
Klevetnice
 
3431 příspěvků
02. březen 2011
Příspěvekod Petraska » pátek 21. září 2012, 02:31
Reg, u druheho porodu jsem mela dvouletou dceru, ale okamzik O prospala (poobedovy spanek), u tretiho porodu byli oba starsi, 5-tileta dcera a 3-lety syn. Rodili jsme v malem porodnim dome (ne v CR), byli jsme tam jediny porod v tu chvili, bylo to v noci, 4 PA pecovaly jen o nas. Manzel a syn jedini chlapi v baraku (pak jeste ten novorozeny). Kecala bych, kdybych rekla, ze to bylo uplne idylicke. Starsi deti byly vecer po hodine spanku probuzene, takze ne v nejlepsi forme, trochu uknourane, trochu se PA motaly pod nohy (ale PA profici, na tohle jsou pripravene). Nemam plache porody, spis rychle a ke konci me fakt jen tak neco nevyrusi. Takze do narozeni mi nevadily vubec a mezi kontrakcemi jsem byla i rada, ze jsme prohodili par slov, lepe to ubihalo. Od prijezdu do narozeni to trvalo hodinu. Po narozeni rusive pusobili, protoze starsi se rozbrecela, ze chtela holcicku a nebyla s to se uklidnit. Tak jsem se nemohla ponorit do toho opojneho pocitu prvnich okamziku s novorozencem. Sice jsem ho mela na brise u prsa, ale zaroven jsem musela uklidnovat dceru, ze i druhy braska je prima. Trvalo to asi 10 minut, pak se to zklidnilo a bylo to pak uz jen hezke.

Mela jsem ale nekomplikovany, absolutne prirozeny porod v klece na zemi v normalnim pokoji, kolem same mile "tety", ktere byly mile i k nim a pomahaly nam deti ukocirovat. Deti vedely, ze ty same tety pomahaly na svet i jim a pri prohlidkach v tehu se s nimi potkaly, takze je znaly. Do posledni chvile jsem mela pres zada a zadek deku a ja spis funim, nekricim, takze vydesene z me bolesti nevypadaly. Ze me to bolelo to ale vedely a jen se ptaly jak moc. Tak jsem je uklidnila, ze jen trosku a s tim se spokojily.

Do rana pak manzel s detmi spali v porodnim dome o patro niz, na snidani jsme byli spolu, starsi nadsene z miminka a byli jsme rodina. Dnes jsou deti pysne, ze byly u porodu a co mam nejvetsi radost, na maleho brasku ani jeden nezarli. Ale netvrdim, ze je to tim porodem.

Jinak hlavni duvod, proc byly deti s nami u porodu je, ze manzela jsem tam chtela a zadne jine hlidani jsme nemeli (babicky pres pul zemekoule a na zname tady nejsou dost zvykle, aby byly pres noc).

Tohle je jen moje zkusenost a jak psano vyse, kazdy to ma jinak. A sice jsem nikdy nebyla v ceske porodnici, ale v nemocnici jo a tam bych to taky nevidela tak ruzove. Bala bych se, jak by se personal choval k detem, nejsou na takove situace zvykli. Takze jestli se nakonec rozhodnete pro porodnici a syn tam pujde, tak to urcite proberte s personalem co a jak a at se syn na to pripravi.
Uživatelský avatar
Petraska
Krafařka
Krafařka
 
654 příspěvků
26. prosinec 2011
Příspěvekod Mayonella » pátek 21. září 2012, 06:07
Nečetla jsem diskuzi, ale osobně myslím, že to není dobrý nápad . I kdyby to nějak synek ustál, mohlo by mu to udělat pěknou paseku v budoucím intimním životě třeba...
M.
PENTAX K-5
Uživatelský avatar
Mayonella
Guma a neuvařitelná slepice :-)
 
4194 příspěvků
08. listopad 2008

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 návštevníků

Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy