ADV TOP
ADV LEFT

Krize středního věku

Shromaždiště diskusí, které budou smazány, pokud do nich více jak měsíc nikdo nebude přispívat
Pravidla fóra
PŘÍSTUP DO FÓRA

bez registrace/přihlášení: jen čtení
noví/registrovaní uživatelé: běžný přístup
Nástěnka
Editace práv pro nástěnku
Napište uživatelské jména, které mají mít právo upravovat tuto nástěnku (vždy jeden uživatel na řádek).
U uživatelského jména není rozlišována velikost znaků.
Administrátoři a moderátoři mají právo pro úpravy vždy.
Příspěvekod Inkognito » čtvrtek 29. srpen 2019, 15:12
Dobré odpoledne, drahé přítelkyně. Setkaly jste se už s krizí středního věku u partnera? Jak jste se s tím popraly? Muž se tento rok chová jako debil a to doslova. Vůbec ho nepoznávám. Vždycky byl pozorný, snažil se, pomáhal. Teď dělá všechno opačně, ale všechno vyžaduje ode mě stoprocentně. Ptala jsem se ho, co se děje, tvrdí, že nic. Příští rok mu bude 50 a mně je 43 a přiznám se, že z toho začínám šílet. Ještě nikdy jsem tak intenzivně nemyslela na rozchod jako teď. Jakýkoli můj argument vezme jako logický a správný, ale stejně se zařídí podle svého a vůbec mě nevnímá. Chová se hrozně sobecky. Asi to dlouho neunesu a mám strach, že to na vztahu nechá velké šrámy.
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » čtvrtek 29. srpen 2019, 15:51
No jasně a některé popisované věci, jako u nás :-? Manžel kolem 50 byl prostě vypnutý :-Z Já ani nevím, jak jinak to napsat :D Bylo to hrozně těžké období. Byli jsme spolu 20 let a já nechápala, jak je možné, že se tak změnil. Nefungoval v ničem a přišlo mi, že snad ztratil mozek :palma:

No... uplynuly 4 roky a musel zapnout, protože máme doma mimino :D A musím konstatovat, že za poslední rok se změnil k nepoznání a je nejlepší manžel, otec a přítel a tak :erik:

Ale ta krize byla taková, že jsem fakt měla i vytisknuté papíry k rozvodu. Ale máme dítě s postižením a nedala bych to sama, to mě asi "zachránilo" to nevyplnit a neposlat. A taky fakt, že přes to všechno jsem ho pořád milovala.. . Zpětně si říkám, jak je dobře, že jsme to ustáli a nakonec máme za odměnu mimino :mimikluk:
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » čtvrtek 29. srpen 2019, 21:36
Inko, díky moc. U nás sice mimino nehrozí, ale stejně pořád doufám, že se to zase vrátí zpátky k lepšímu, že to tam někde v něm musí přece být. Ještě pořád si jakž takž rozumíme, co se týče pohledu na okolní svět, to soužití je těžší a těžší. Pořídili jsme si starší domek a opravujeme ho postupně, peníze by ani nebyly problém, ale on se prostě rozhodl, že to udělá sám, takže už 5 let žijeme v provizoriu, poslední rok spíme na matraci na zemi v prádelně, protože není schopen dodělat podlahy. On chápe, že pro mě je to těžká situace, ale pro něj je důležitější, aby si odpočinul. Tzn., že přijede kolem třetí z práce, nají se a jde si sednou k televizi, kde usne. Pokud ho nevzbudím, spí až do půl osmé třeba, pokud ho vzbudím nejdřív v šest, tak vstane o půl sedmé, jde na půl hodiny na záchod, pak se nají, pak mu musí slehnout, pak se musí rozcvičit a je osm, o půl deváté to vzdá, že už je pozdě. Říkala jsem mu, ať mi teda dokáže, že mě má rád, zapře se a za čtrnáct dní má hotovo, ale on to prostě neudělá. Vyčítá mi, že nechápu, že je unavený. A řemeslníky na to nevezme, protože se už tak moc s tím nadřel, aby si někdo přišel a slíznul tu smetanu.
Do toho přijdou extempóre s alkoholem, kdy si dá čtyři piva a je namol a je nepříjemný a za každou cenu musí mít sex. Dřív to bylo tak jednou za dva roky, teď se to jen za prázdniny stalo asi čtyřikrát.
Vím, že ho tu teď líčím jako největšího darebáka, ale vždycky to takhle nebylo. Právě vím, jaký dokáže být, že je s ním zábava, je oporou a přijde jen tak a donese mi maličkost jako dárek, tak nechápu, co se děje, kde se to v něm bere.
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » pátek 30. srpen 2019, 07:46
Inko, je mi to líto, musí to být fakt těžké ustát. Vzhledem k věku by to mohla být andropauza - přechod u mužů. Mění se hormonální profil, hlavně ubývá testosteron a tím se může změnit spousta věcí po fyzické i psychické stránce. Třeba se pletu, ale zkus si někde vyhledat příznaky a třeba pak najdeš i cestu, jak mu nabídnou/podstrčit nějaké byliny, doplňky stravy apod., aby se to aspoň trochu srovnalo. Je možné, že teď za své chování tak trochu ani "nemůže", i když to tobě samozřejmě nijak nepomůže ;-)
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » pátek 30. srpen 2019, 10:07
Z toho popisu soudím, že nejsnazší cesta by byla nějak muži pohonit sebevědomí, že přecejenom do čeho se mu chce nejméně, na to by si ty řemeslníky vzít mohl, a že tím nebude v mých očích méně mužem :) Případně mu dát nějaký časový limit (dost volný, v řádu měsíců) na nějakou konkrétní kritickou věc, že pokud to nebude do té doby, dovolí Ti sehnat na to lidi? Tím odpadne to každodenní napětí a on si v klidu srovná, jak to vlastně chce.

Rekonstrukce a stavby jsou vopruz a jsou náročné pro většinu manželství, zvlášť pokud to probíhá, jak líčíš, tedy že muž musí mermomocí všechno sám. Můj je, na menší věci doma, podobný případ, kdybych si pozvala instalatéra na ucpaný odpad, tak by se urazil. Naštěstí při nedávné větší přestavbě realisticky usoudil, že v ušetřeném čase vydělá víc, chybí mu spousta potřebého nářadí apod., tudíž bychom asi ani tolik neušetřili na penězích, takže jsme si to nechali udělat, já to zorganizovala sama, on o tom vůbec nevěděl a je rád.

No a k širšímu tématu: můj muž se ve středním věku zhlídnul v práci a sportu, věnuje obojímu hodně času a s námi je méně. Na druhou stranu pořád je s námi rád, když už doma je, a taky díky tomu, že je duchem v práci, mi nechává více volnou ruku s domácností (organizačně i finančně), takže zčásti odpadlo právě takové to pnutí "musím to udělat/rozhodnout sám a nemusíš mi to každýho půl roku připomínat". Takže myslím ještě docela dobrý průběh. Kamarádky manžel si našel milenku :( Tak z toho soudím, že dokud je chlap aspoň doma, dá se to pořád lépe uchopit a pořešit.
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » pátek 30. srpen 2019, 11:49
Já si právě myslím, že to andropauza je, nebo aspoň její začátek a jestli začátek a bude to ještě horší, tak to neunesu.

K volnému časovému limitu - to absolutně neobstojí. Domluvíme se, např. na těch podlahách, že je to tak a tak, bylo by lepší domluvit se s někým. Jenže neuběhne ani týden a on změní názor a změní ho tak, že se s nikým domlouvat nebude, protože teď už to půjde rychle a bude to do měsíce hotové. Když po něm za měsíc chci výsledek, tak mě seřve, že ho vůbec nechápu, že on je unavený a bolely ho záda a měl toho hodně v práci a stalo se to nebo ono. Když se dožaduju řemeslníka, znovu to smete ze stolu. Nářadí si nakoupil snad všechno, co existuje, není to kam dát, v obýváku máme zbylé desky z hrubých podlah, polystyren, všechno nářadí naházené na skříních, v jídelně pod stolem dva kýble s bruskama. Když řeknu, že toto není normální, že takhle se žít nedá, řekne mi, že lidi žijí ještě hůř. Domluvili jsme se, že si nechá kotelnu, že tam všechno dá, ale znovu - domluva je jedna věc, ale jeho rozhodnutí věc druhá. Toto je prostě hrůza hrůzoucí. Jsme spolu 23 let, kdyby to takto bylo od začátku, nebo jsme spolu byli třeba pět let, tak si řeknu, že jsem ho jen neodhadla, nebo co jsem mohla čekat. Ale takhle vím, že takový nebyl, že měl vždycky všechno srovnané, na všem jsme se domluvili, všechno rozhodovali společně. Zešílím, vážně zešílím.
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » neděle 01. září 2019, 17:50
Ahoj, manžel měl teď 50 a není to nějaká skoková krize, spíš “bačkorovatění”. Problém ho někam vykopat a pak beztak poslouchám jen kritiku: to je blbě, tamto je blbě, je tu moc lidí atd... naposledy mi tak otrávil dovolenou, že jsem si řekla, že příště pojedu sama s dětma a užiju si to líp. Nejradši by celé víkendy chrápal na gauči a pak v noci nemůže spát a do půlnoci si čte nebo se dívá na seriály a já už jsem dávno tuhá, protože někdo se o ty děti přes den musí postarat... sám přiznává, že ten věk začíná cítit. No a to bohužel ve všech směrech, už přišla ke slovu občas i Viagra a já jsem ráda, že nejsem muž...
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » pondělí 02. září 2019, 08:00
Holky vy mluvíte o mém muži snad :D :-Z
Je mu 52 mě 44 - poslední rok dva je to s ním k nevydržení - přesně jak píšete - pořád je unavený, přijde z práce spí nebo kouká na televizi. Práce kolem baráku stojí a že jich je potřeba dost. I fyzička se mu zhoršila - přestal sportovat a nevyjde ani kopec.
A je i psychicky na tom špatně - bývá mu špatně od žaludku ( a je to opravdu psychikou - máme zjistěno i on sám to ví) a je pak protivný i sám sobě myslím. A nemocný není - byl na kompletní prohlídce. Jo a je protivný jako starý dědek - pořád jenom někoho kritizuje :roll:
Já jsem konečně v modu, že děti jsou relativně velké 9 a 13 let a mohli bychom spolu někam zajít - na koncert, do kina nebo jen tak na vínko a on nechce. Tak chodím sama zase (dřív jsme se museli střídat neb nebylo hlídání)
O tom že žijeme jako bratr se sestrou už ani nemluvím.
Co se s tím dá dělat - přejde to? Já myslela , že je to už stáří - ale krize středního věku mě nanapadla :palma:
Zkusím pohledat nějaké ty byliny asi nebo vitamíny
Inko M
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » úterý 03. září 2019, 05:28
No tak sex u nás je asi to jediné, co zůstává v normě. V sobotu jsme byli v kině a pak byl hodinu a půl sex, což přiznávám běžně nebývá, ale tak 2-3x týdně pořád ano. Bohužel na začátku prázdnin se předvedl i v tomto, kdy se opil, já sex nechtěla, tak potom seděl celý den v obýváku, kde jsme byli všichni i s dětma a koukal do počítače. Když jsem se pak druhý den chtěla podívat já na něco, co jsem měla otevřené dřív a koukla do historie, abych si to našla, zjistila jsem, že celý den, co jsme tam byli VŠICHNI, koukal na porno. To mě urazilo dost, pak jsem mu říkala, že já jednou nechci a on mě hned vymění, jako lusknutím prstu. Nejsem úplně blbá, aby mi nedošlo, že to dělá běžně, ale dělal to vždycky tak, abych o tom nevěděla. Nemám to ráda, ví to od začátku vztahu. Ale tady mě vytočilo, že to udělal tak okatě a když jsem mu to řekla, tak to ještě zahrál tak, že se "vzdělává".

Z.
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » neděle 08. září 2019, 00:23
Mému muži je cca o 10 let míň než vašim, ale v něčem to je podobné. Pořád je unavený, pořád by spal. Téměř každý den si chodí během dne lehnout a spí hodinku i dvě. Taky je víc nabroušený, podrážděný. Prý kvůli mně - ztloustla jsem a nelíbím se mu už. Prý co z toho života jako má... Nic ho nebaví, nikam se mu nechce, nejradši by byl jen doma, kdyby to šlo. Jestli za cca 10 let přijde krize středního věku a bude to horší, tak potěš... :cry:
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » pátek 13. září 2019, 10:37
U nas je to neco podobnyho. Manzelovi je 52 a taky mi prijde, ze desne backorovati. Nez ho k necemu dokopu, to je vzdycky vecnost, stale by jen polehaval a ziral do mobilu nebo na televizi. Jakoukoliv praci v domacnosti urguju mesice, ale kdyz chci najmout remeslnika, tak to ne, ze to pry udela sam. Takto jsem chtela loni vymalovat detsky pokoj. Remeslnika, ktery nam maloval kuchyn a obyvak uz pry nechce, protoze byl drahy ( ale prace byla precizni, hotova za 2 dny vcetne veskereho uklidu a stehovani nabytku). Takze cekam cele jaro, leto a pul podzimu, ze teda zacne. Kdyz se stale nic nedelo, tak jsem koncem rijna sla a nakoupila material a jednu sobotu rano jsem zacala decak vyklizet, ze si to udelam sama, protoze uz me fakt nebavi cekat, tim spis,ze za chvili bude zima. Tak se konecne vyhoupal, ze mi pomuze. Nakonec nam to trvalo 3!!! dny s desnym vysledkem, tak prohlasil, ze ten remeslnik byl byval prece jenom lepsi, ze jsme si mohli usetrit namahu :palma: :-Z A ze jinak vsechno kolem domacnosti, bytu, deti hlidam, delam, zarizuju sama, o tom uz ani nemluvim.

A jeho lenost se samozrejme zacina podepisovat na jeho vzhledu. Pribral 25 kg, takze fyzicky me zrovna taky uz nepritahuje. Kdyz se mu to snazim naznacit, ze by mel zhubnout, aspon ze zdravotnich duvodu ( uz mu to rikal i doktor, ma vysoky tlak), tak proc by to pry delal ? Ze bych chtela mit vedle sebe chlapa jako pred lety a ne usedleho dedka ho ani nenapadne. Ja se snazim udrzovat, ale aby on to udelal kvuli me, to ne. :(

A na jeho kritizovani vseho a vsech kolem jsem uz totalne alergicka, uz to nemuzu poslouchat. A s pribyvajicimi lety je to stale horsi, zamlada to nedelal. Nekdy si fakt rikam, jestli mam tohle zapotrebi :-?
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » pátek 13. září 2019, 11:07
Tady jeste predchozi inko. Nekdo tu psal, ze nemuze manzela nikam dostat. Tak s tim problem ja nemam, za predpokladu, ze samozrejme veskera kina, divadla, restaurace, vylety a dovolene zorganizuju sama. Jenze pak je mam okorenene prave jeho kritizovanim a hodnocenim vseho. Uz jsem mu rikala, aby si daval pozor na to, co rika, byl uvazlivejsi, nez nekoho odsoudi, protoze uz jsme se parkrat dostali do trapnych situaci, protoze rychleji mluvi nez mysli a ze nekdy je lepsi mlcet, ale je to marny. Takze napr. nedavno vynadal jednomu panovi na parkovisti, ze stoji na miste pro postizene, ale dotycny mel syna na voziku :( A tak bych mohla pokracovat. A nejvic me na tom stve, ze to zacinaji delat i nasi dospivajici kluci. Mam strach, ze jednou se budou chovat uplne stejne, jako ted on, kazdeho smahem odsoudit a zkritizovat.
Inkognito Inkognito
 

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 8 návštevníků

Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy