ADV TOP
ADV LEFT

šikana

Shromaždiště diskusí, které budou smazány, pokud do nich více jak měsíc nikdo nebude přispívat
Nástěnka
Editace práv pro nástěnku
Napište uživatelské jména, které mají mít právo upravovat tuto nástěnku (vždy jeden uživatel na řádek).
U uživatelského jména není rozlišována velikost znaků.
Administrátoři a moderátoři mají právo pro úpravy vždy.
Příspěvekod Inkognito » pondělí 14. květen 2018, 16:02
Dobrý den dámy,

bude to elaborát, omlouvám se, ale potřebuju poradit a trochu se zorientovat. Muj syn (1.tř) před dvěma měsíci přišel s tím, že kluci ho ve třídě mlátěji, je o hlavu větší než všichni ve třídě a troufám si tvrdit, že má nepoměrně víc síly, než jeho spolužáci. Vlítla jsem do školy, řešila, učitelka, že bude řešit s dětma a že ví, že mají rozmíšky, ale že když se na ně dívá, že nezasahuje, protože se všichni bavěji. Takže jim nějak promluvila do duše a byl klid.

V pátek ho prý zase mlátili, ležel na zemi a jeden kluk do něj kopal a nenechal ho vstát (s tímhle klukem vždycky hodně kamarádil a měli se rádi), synovu verzi potvrdila i jedna spolužačka. Dneska jsem to s malym propírala. Nakonec se v autě rozplakal, že proč on je nesmí mlátit, když oni můžou (řekla jsem ať se brání, ale ať je nikdy nemlátí do břicha a hlavy). Těch problémových kluků je pět. Říkal, že ho vždycky obestoupěji a on nemůže odejít, nebo že na něj naběhnou a on tím, že sedí u topení, tak na něj nalítne, říká že mu schválně kopou silou míč do obličeje, když hrajou fotbal, že je vyprovukuje, když jim cokoliv řekne i blbý pojd si se mnou hrát. Víceméně to nejspíš trvá celý ty dva měsíce. Přitom se každej den ptám jestli je to lepší.

Nicméně synátora znám.. když ho mladší segra v bitce škrábne a on ví, že já jsem to viděla, tak řve až se barák otřásá, jak je to strašný. Pár dní zpátky si urazil zub, byl v pohodě, dal si nanuka chvíli si hráli a jak vylezla na zahradu babička tak předvedl scénu, držel se za zuby a sykal bolestí.. Další věc je ta, že on sám není žádný anděl, má sílu a ne vždycky s ní umí zacházet, přinesl trest, že se posmíval spolužačce, občas donese trest, že lítá.. Jednou jsem s ním řešila, že s ní jeden kluk nemluví a navádí i ostatní kluky, aby s ním nemluvili, štvalo ho to, byl z toho špatnej, to bylo ráno, odpoledne jsem pro něj šla (on mě neviděl) a děti stojí na chodbě a moje dítě plácá (plácá je slabé slovo, ale mlátí moc silné ;-) ) do zad jiné, které je mnohem menší. Pak se ho na to v autě ptám a jasně to byl ten kluk co s nim nemluví, ale mami to byla sranda to je v pohodě..

Takže já prostě nevím. Nevím co si o tom mám myslet, nevím jestli přehání... Chodí tam rád, i mě lanaří, ať ho zapíšu na kroužky, kam choději ty kluci, o kterých říká, že ho mlátěji. Mění s nima pokemony, někdy si spolu normálně hrajou..

Za učitelku zajdu, ale tam není cesta, protože ona se usmívá a říká nic není problém ale ve finále neřeší nic, osobně si myslim, že je jednoduše nezvládá. Syn bude od září přecházet jinam, takže to není úplně palčivý, ale nerada bych, aby to v novym kolektivu bylo podobný a hlavně nevím, co v týhle situaci dělat :-?

Díky
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » úterý 15. květen 2018, 19:19
mám obdobnou zkušenost. Řešila jsem několik měsíců - marně jsem se snažila domluvit s učitelkou, družinářkou a maminkou onoho spolužáka.
Nakonec pomohlo kouknout se do školního řádu a postupovat podle něj. U nás - kontaktovat výchovnou poradkyni a školního psychologa, v kopii jsem tehdy email posílala i na tř. účitelku, ředitele a jeho zástupce.
Sice bych si řešení představovala ještě trochu jinak, jakože pracovat s kolektivem jako celkem, nějaké psychologické "hry", více sezení, vyprávění si o šikaně atd., prostě víc do hloubky. U nás to byl jen rozhovor psycholožky s učitelkou. Nicméně dětem (spolužákům) pak nejspíš promluvili do duše a to částečně zapůsobilo a mé dítě má relativně klid.

můj poznatek je ovšem taky ten, že moje dítě si svoje traumata zveličovalo a to, že oplácelo a někdy taky ne zrovna vybíravým způsobem, si vlastně ani neuvědomovalo (nebo nechtělo uvědomit?).

a taky můžu říct, že je strašně moc těžké odlišit, jestli to na Tebe hraje (a Ty budeš za něj bojovat jak lev a možná budeš před všemi za blbce až se dozvíš, že to bylo jinak) nebo jestli náhodou pravda není ještě horší než se Ti snaží vyjevit Tvé dítě. Protože když budeš jeho problémy bagatelizovat, nebude už mít na světě nikoho, komu by se mohlo svěřit a hlavně mu věřit. Což pro dítě může mít fatální následky. Moje dítě si prožilo oboje a zvlášť ta etapa, kdy pak na svoje problémy bylo úplně samo, byla fakt hrozná, dítě ztrácelo chuť žít, a to doslova.

moc držím pěsti a nepodceňovala bych situaci ať je to tak nebo onak. Kvůli něčemu Ti to říká...

pochopitelně inko
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » středa 16. květen 2018, 18:31
já jenom k těm psychologickým "hrám" - u nás v 1. třídě taky problém - agresorka, jejíž maminka ji má za andílka. Děti měly 3 měsíce každý týden 1 hodinu navíc na stmelování kolektivu a něco jako psychologické hry. Děti z toho věděly, jak se mají chovat, ale v běžném provozu to nedodržovaly. Takže problém pořád dál a v podstatě se to nedá nijak řešit. Škola by ráda po rodičích nějakou zprávu od dětskkého psychologa, což rodiče absolutně odmítají.
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Inkognito » středa 23. květen 2018, 06:40
Původně jsem chtěla psát do zpovědnice, ale když už tu tohle téma je...
Mám dítě, který je asi předurčený k tomu, aby bylo šikanovaný :( Začalo to už ve školce, kde si jeden hajzlík vychytal, že Tomášek je prchlivej, že se snadno vytočí, rozpláče... Tenhle expert ho šikanoval až do třetí třídy, kdy přestoupil (ten expert) na jinou školu. Snažila jsem se to řešit, ale šlo to dost špatně, když expertovi rodiče byli přesvědčeni, že mají doma největší poklad a nedalo se s nima hnout, expert byl šikula, tak si dával pozor, aby nebyl přistižen a Tomík byl přistiženej, při obraně, skoro vždycky, takže z toho většinou vylezl jako ten špatnej. Navíc expert byl blonďatej andílek, kterej lezl dospělejm (včetně mě) do prdele a byl vůdčí třídy a Tomášek chtěl kamarády, tak se snažil s ním vycházet... prostě na houby.
Když expert opustil školu, slavili jsme, že už bude klid. Klid byl chvíli, dítě se mi změnilo, najednou mělo ve třídě kamarády a všechno se zdálo na dobré cestě, ale už to zase graduje :( V družině, nejstarší kluci, ti, ke kterým se vzhlíží, odmítají připustit, že T. je v pohodě, pořád vidí toho kluka, kterej každou chvíli plakal nebo byl vzteklej. Vezmou ho "do party" jen když potřebujou otloukánka a on chce kamarády, tak přijde... pak mu prvňák nadává, že je tlustej kretén, magor a čů..., kope do něj a velký kluci ho v tom podporujou. Včera Tomíka dotáhla paní vychovatelka do ředitelny, protože vybouchl s tím, že je šikanovanej. Paní ředitelka mu řekla, že s ním byly od první třídy problémy a když se ohradil, že to bylo expertem, řekla mu, že už to bylo a nebude se o tom bavit, pak mu řekla, že ve chvíli, kdy se začal bránit (po tom prvňákovi hodil míč) to přestala být šikana a problém má on...
On mi doma brečí, že jenom chce kamarády, kolikrát to v družině prosedí s holkama, který ho berou, ale on chce taky ten klučičí kolektiv :(
Je ve čtvrtý, asi nás čeká z pátý únik na gympl, tak snad se zadaří, ale stejně...
Někdy mám pocit, že první, kdo se z toho zblázní (mladší dcera je taky nestandardní žák) budu já :palma:
Inkognito Inkognito
 

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků

Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy