ADV TOP
ADV LEFT

O látkových plenách a jejich údržbě se vyprávějí učiněné horory. Pro většinu maminek je právě tato stránka věci největším argumentem proti látkovým plenám. Obraz zdrcené matky, která v smrduté koupelně máchá odporně vyhlížející hadříky, pak je hodinu rozvěšuje a dvě hodiny žehlí ovšem neodpovídá realitě a přesvědčily se o tom všechny mamky, které to zkusily.

Proč se ale představa úmorné dřiny tak houževnatě drží?

Tak za prvé ji podporují firmy produkující jednorázové pleny, protože to odpovídá jejich zájmům.

A za druhé, většinu informací o látkových plenách získáváme od maminek a tchýní, tedy žen o generaci starších. Pokud tyto ženy měly k dispozici pračku, jednalo se o přístroj značně odlišný od toho, který máme k dispozici my. Ty statečné ženy musely vskutku vyvařovat, ohřívat vodu, předepírat, někdy ručně ždímat, jindy pleny přehazovat do ždímačky. O sušičce si mohly nechat zdát. Kromě toho vám všechny tyto ženy budou shodně tvrdit, že pleny se musí žehlit, ačkoliv praxe to úspěšně popírá (a nejen ta má).

A za třetí, české maminky ještě nepoznaly kouzlo moderních látkových plen. Ale my pevně věříme, že po naší mediální masáži na tom budou lépe.

Takže jak je to s tou údržbou?

Použité plenky je nutno zbavit tuhých nečistot. Z vlastní zkušenosti vím, že není třeba přepírat od nečistot pleny plně kojených miminek, je to jen mlíčko a pračka si s ním hravě poradí, filtru rozhodně neškodí. Tuto radu mi dala maminka pěti dětí a jsem jí vděčná, že mi ušetřila spoustu práce.

Pokud jí dítko pevnou stravu, je třeba zbavit plenku bobíku. To jde jednoduše, pokud jste použily separační vložku. Pak bobík i se separačkou (samozřejmě tou rozložitelnou) spláchnete do záchodu. Pokud je znečištěná přímo plína, pak ji vyčistíme způsobem, který odpovídá našim hygienickým nárokům. Výborným pomocníkem při odstraňování houževnatých bobků z pleny může být stěrka na těsto. Plenu pak přemáchneme v umyvadle nebo v záchodové míse.

Pleny, které jsou pouze počůrané není nutno přepírat.

Pleny skladujeme na sucho nebo na mokro v dobře uzavíratelném kbelíku. Někdo používá obyčejný kbelík s víkem, jiným se osvědčila plastová popelnice se záklopkami po bocích (k dostání v OBI, Baumaxu apod.). Pokud budete prát co tři dny, doporučuji spíše větší kbelík (např. 23 l), protože do obyčejného dvanáctilitrového se třídenní zásoba plen vejde jen taktak.

Skladování na sucho je mně osobně příjemnější. Pleny míň smrdí a je s tím méně práce.

Mokré skladování ale umožňuje použít nějaký antibakteriální přípravek (např. ocet), popř. žlučové nebo jiné mýdlo (tím zvýšíte účinnost praní). V zimě je praktické umístit kbelík na balkóně, protože v mrazu se bakteriím nedaří. Jinak musím říct, že se příležitostně ptám návštěv a nikdo zatím v naší koupelně přítomnost plenkového smradu nepozoroval. Báchorky o plenkovém smradu vycházejí z toho, že kdysi se pleny běžně namáčely a předpíraly ve vaně. Že to smrdělo, o tom nemůže být pochyb. Ale dnes to dělat nemusíme!

A nyní k praní. Pokud máte pračku s vrchním plněním, můžete do ní obsah kbelíku vysypat, což je velice nekontaktní. Pokud máte boční plnění, může se vám hodit síťka na pleny, kterou máte rozprostřenou ve skladovacím kbelíku a kterou pak celou i s plenama přendáte do pračky. Na praní ji nezavíráte, aby obsah mohl ven.

A teď k samotnému praní. Způsob, který se nám osvědčil je následující. Nejdříve pustíte samostatné máchání nebo rychlý prací program (bez použití pracího prostředku) a pleny zbavíte největšího smrádku. K vymáchaným plenkám pak můžete na praní přidat i jiné dětské oblečení. Pak teprve zapnete běžný prací program bez předpírky. Pleny se většinou perou na šedesát stupňů. V šestinedělí můžete občas přeprat na devadesát, stejně tak pokud bude mít dítě potíže s kožními mykózami. Jinak ale vyvařování není zapotřebí, pouze tím zbytečně zvyšujete spotřebu elektřiny. Pokud jsou pleny jen málo znečištěné, můžete je prát pouze na čtyřicet stupňů.

Při praní plen je nejdůležitější důkladné máchání. Je dobré přidat jedno máchání navíc, aby byly pleny důkladně zbaveny zbytků pracího prostředku. Tomu napomůže i trocha octa, kterou dáte do nádržky na aviváž. Na diskuzi "látkovky" se ujala měrná jednotka "glogloglo" octa, která je opravdu výstižná, jinde najdete údaje od velké lžíce až po jednu deci. Ocet může být obyčejný lihový, ale i jablečný nebo vinný. Nemusíte se bát, že bude prádlo smrdět, ocet mu spíše dodá svěží a celkem neutrální zápach. Pokud byste jej přeci jen cítili, snižte dávku nebo použijte ocet vinný, který je jemnější. Pozor, lihový ocet bývá bohužel barven karamelem (sledujte obsah na etiketě), což by se časem mohlo podepsat na barvě vašich plen...

Volba pracího prášku záleží jen a jen na vás a na potřebách vašeho dítěte. Obecně se doporučují prostředky co nejméně parfémované, pokud možno bez zbytečných zlepšovadel jako jsou např. optické zjasňovače. Jestli vyberete z běžných pracích prostředků vhodných pro děti nebo jestli bude prostředek i ekologický, to je jen a jen vaše volba. Mnoho maminek si na praní plen oblíbilo mýdlový prostředek domácí výroby, který je nejen vhodný, ale také levný. Při častém praní tak velmi sníží vaše náklady. Návod na jeho přípravu uvádím na konci článku. Dobrým pomocníkem při praní plen a dětského oblečení obecně je žlučové mýdlo aplikované přímo na skvrnu (pomáhá na skvrny od stolice nebo krve), osvědčila se také sůl na skvrny, která se přidává do bubnu pračky. Nepoužívejte na pleny SAVO, dětská pokožka by neměla přijít do kontaktu s chlorem. Kromě toho, SAVO pleny ničí.

Pleny se dají předsušit v sušičce, nedoporučuje se však sušit je zcela. Sušička dodá plenám měkkost, ale zase snižuje jejich sací schopnost i trvanlivost.

Věšení a ukládání plen je snad jediná činnost, která zabere více času než pár sekund. Pokud používáte moderní kalhotkové plenky, je to hotovo raz-dva, pokud používáte čtverce, zabere věšení vskutku pár minut - úhrnem tak půlhodinku do týdne. Rozhodně nic, co by vás paralyzovalo a odvádělo od radostí mateřství. Problémem může být nedostatek prostoru, ale vynalézavé maminky najdou pro schnoucí pleny místo všude. V našem dřívějším pidibytě bez balkonu se pleny sušily např. v předsíni přeložené napůl a zavěšené na věšácích na sukně (z Ikea). Fantazii se meze nekladou.

Tak to bychom měli plenky. A teď ještě k přebalovací praxi. Já tedy nejsem z opravdových expertů, protože moje dítka čůrají podprůměrně, kompenzují to ale nadprůměrným kaděním... Takže já přebaluji od bobíku do bobíku, což je někdy co dvě hodiny. Pleny přitom nejsou ani zdaleka pročůrané. Látkové pleny se dají měnit zhruba co tři až čtyři hodiny. V noci měnit netřeba, tedy alespoň u mých dětí. Dětem, které hodně pijí a močí zřejmě jedna plena na noc stačit nebude.

Při přebalování se doporučuje střídat svrchní kalhotky a to i tehdy, jsou-li čisté. Kalhotky tak mezi přebalováním vyvětrají a vydrží déle bez praní. Nepromokavé svrchní kalhotky budete prát až tehdy, budou-li znečištěné stolicí nebo budou-li zapáchat. Pokud praní vysloveně nepotřebují, ale už je používáte déle, můžete je třeba jen zevnitř opláchnout ve vodě. Kalhotky z polyesteru se nesmí namáčet  a většinou se perou pouze do šedesáti stupňů. Zvláštní kapitolou jsou kalhotky z vlny, které mají samočisticí schopnost. Lanolin ve vlně totiž neutralizuje moč. Pokud tedy kalhotky nejsou znečištěny stolicí, nepereme je, pouze vyvětráme. Pokud je nutno prát, pereme jemně ve vlažné vodě přípravkem na vlnu. Vlněné kalhotky při praní nedřeme, ale jemně promačkáváme. Po každém druhém nebo třetím praní je vhodné kalhotkám dodat lanolin namočením do speciální lázně. Tento prostředek můžete koupit nebo si ho doma sami vyrobíte. Návod najdete pod textem.

Rodiče, kteří používají látkovky většinou nemají rádi vlhčené ubrousky (u nás zvané smraďochy). Ač je to "k neuvěření", na dupku je opravdu nejlepší voda. Smraďochy se sice osvědčí při procházkách, ale i zde lze postupovat alternativně. Výroba vlhčených ubrousků je další oblíbenou činností "látkařek". Tyto hadříky se zhotovují buďto ze separačních vložek nebo z ústřižků bavlny popř. flísu. Namáčejí se do vody, černého či heřmánkového čaje nebo speciálních směsí, u nichž se fantazii meze nekladou. Tak např. hrnek heřmánkového čaje, troška panenského olivového oleje (nebo taky mandlového, kokosového apod.), kapka levandulového éterického oleje, protřepat, použít. Směs je radno uchovávat v ledničce a ubrousky si vždy předchystat v rozumném množství (např. 5ks), aby se nezkazily. Po použití je vyperete s plenama.

Další věc, kterou určitě nepotřebujete, jsou jednorázové přebalovací podložky. Nad tímto vynálezem může ekologicky smýšlející člověk jen zakroutit hlavou. Nejlevnější alternativou je igelitová taška a přes ni položená čtvercová plína. Dají se ale zakoupit i pratelné přebalovací podložky, které působí estetičtěji.

A jak je to s opruzeninami?

Opruzeniny se přihodí v látkových plenách stejně tak jako v jednorázových. U látkových plen je nutno častěji přebalovat, protože pokožka dítěte je v bezprostředním kontaktu s močí. Oproti tomu určité procento dětí reaguje zase velmi špatně na jednorázové pleny (tzv. plenková dermatitida). Moje dvě dítka snášela oba typy plen stejně a opruzovala se skoro výhradně v období, kdy jim rostly zuby a to zcela nezávisle na druhu pleny. Stolice i moč byla v té době agresivní a já jsem nestíhala přebalovat. Každopádně prodejci látkových plen nabízejí často i přírodní léčivé pomůcky jako jsou vložky z buretového hedvábí (působí antisepticky) nebo ovčí rouno (vytváří vzduchový polštář, lanolin působí hojivě). Já osobně mám skvělou zkušenost s ovčím rounem, pomohlo vysušit a zahojit mokvavá místa.

Koukám, že je to asi pěkně nudný elaborát, omlouvám se, ale napsala jsem to podrobně, protože tak bych si to byla sama ráda přečetla dřív, než jsem se do látkovek pustila. Pokud jsem na něco zapomněla (což je téměř jisté), tak to snad doplníme v diskuzi.

LÁTKOVKÁM ZDAR!

Vaše Anka

A na závěr ty slíbené návody:

 

Mýdlový tekutý prostředek na praní (zvaný mezi zasvěcenými "sliz")

Potřebujete desetilitrový kbelík, jedno jádrové mýdlo a kelímek (2,5 dcl) krystalické sody na praní. Obojí seženete ve většině drogerií. Jádrové mýdlo jednoduše nastrouhejte na struhadle a dobře rozpusťte v malém množství vlažné vody. Rozpouštění je pomalé, ale není dobré je urychlit horkou vodou, protože potom se nastrouhané vločky zase srazí do chuchvalců. Pomáhá spíše ponorný mixér. Rozpuštěné mýdlo nalijte do kbelíku horké vody a za stálého míchání pomalu přisypávejte kelímek sody na praní. Kbelík nechejte odstát. Do půl dne dostane směs slizovitou konzistenci, do dne se vytvoří perleťově zbarvené tekuté mýdlo, které bude trošku plavat ve vodě. Před použitím je proto třeba směs znovu protřepat. Do prádla pak dáte jeden až dva kelímky prostředku (podle stupně znečištění). Tato dávka vám vystačí na 20 až 40 praní. Prostředek můžete dávkovat buď přímo do bubnu nebo do dávkovače pračky. Z vlastní zkušenosti doporučuji to první. Je to účinnější, navíc např. naše pračka s vrchním plněním má poměrně malý dávkovač a potřebné množství prostředku se do něj nevejde. Taky je možné udělat prostředek do menšího množství vody, tedy více koncentrovaný. Pak vám na praní vystačí menší dávka, ale zase to téměř neteče. Prostředek můžete skladovat v kbelíku. Nám se ale velmi osvědčilo nalít jej do dvou pětilitrových kanystrů (např. od tekutiny do ostřikovačů v autě). Jednak v nich můžeme prostředek před použitím protřepat, jednak se nám do nich nedostane dcera :-). Tento prostředek je na plenky úplně ideální. Pokud jej ale budete chtít používat i na jiné prádlo, vezměte v úvahu, že jde o mýdlový prostředek, který je sice ekologický, ale zase neobsahuje spoustu zlepšujících přísad, na které jsme u běžných prášků zvyklí. Pokud chcete mít prádlo opravdu běloskvoucí, mýdlo vás příliš neuspokojí.

Tip1: Místo jádrového mýdla můžete použít marseillské mýdlo, které má ale v některých baleních větší gramáž a tomu je třeba přizpůsobit poměr dalších surovin.

Tip2: Pokud vám prádlo šedne, na vině je buď malé množství prostředku (takže zvyšte dávku) nebo příliš velké množství sody. Zní to paradoxně, ale je to tak.

Vyrobte si prostředek k impregnaci vlněných kalhotek:

Kupte si v lékárně čistý lanolin, stojí asi 30 Kč/50g. Pozor, chtějte lanolin jako surovinu, nenechte si umíchat mast! Kalhotky vyperte v pracím prostředku na vlnu. Potom si připravte lázeň na impregnaci. Malé množství lanolinu (jako hrášek) rozpusťte ve velmi horké vodě, do které stříknete trošku prostředku na praní vlny, dětského šampónu nebo mýdla. Nejlepší je použít k tomu nádobu s víčkem, kde potom směs důkladně protřepete. Pozor, bez toho šampónu se to nerozpustí, takže ho rozhodně nevynechávejte. Protřepanou směs nalijte do lavoru nebo umyvadla a doplňte vlažnou vodou na tělesnou teplotu. V této vodě namočte kalhotky. Pro lepší impregnaci kalhotky promačkejte. Nejlepší je nechat kalhotky v lázni přes noc. Kalhotky už nemusíte máchat, stačí jemně vymačkat a zbavit vody. Kalhotky sušte na vzdušném místě a vystříhejte se prudkých změn teploty (nesušit na přímém slunci ani topení)!





Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Zpět nahoru
Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy