Je mi sedmdesát, sedím u dcery na gauči. Kolem poskakují její děti. Chystají si věci na stromeček.

„Babi, když jsi byla malá, měli jste taky světýlka?“

A já se vracím v duchu zpět, vzpomínám a začínám vyprávět.

Vzpomínám si, když bylo před Vánocemi, pořád se někde na něco stály fronty. Banány a mandarinky byly na osobu maximálně dvě kila. Mamka brblala, že toho sníme jako kobylky, tak jsem se musela do fronty kousek dál postavit i já. S bráchou takto kupovala ořechy a banány.

Obchody bývaly v neděli zavřené. V sobotu byly otevřené jen odpoledne a moc toho nebylo. Adventní čas se tak dal poznat podle toho, že na dveřích obchodů visela otvírací doba přes bronzovou, stříbrnou a zlatou neděli. Věci na Vánoce se prostě sháněly. Znamenalo to spoustu chození a hledání a postávání ve frontě.  V Jednotě u nás na vsi se dělal seznam a na každé jméno sis mohla na Vánoce koupit dva balíčky kakaa. Kapra jsme ale měli vždycky docela bez problémů. Na náměstí stávaly kádě plné modrých hřbetů. Dostávala jsem s bráchou před prázdninami za úkol dojet do města a jednoho přivézt.

Ale stejně na tu dobu vzpomínám ráda. Od začátku prosince se u nás ve schránce objevovaly pohledy od všech příbuzných. Nejradši jsem měla ty s Ladovými obrázky.   Na Štědrý den nás mamka vyhnala ven, aby měla klid. V televizi toho taky moc nedávali.  Pokud byl sníh, domlouvali jsme se s děckama ze školy a bobovali jsme na stráni. 

Těšila jsem se, že pod stromečkem najdu svetr s rolákem, podobný tomu co nosila spolužačka. To byla tehdy móda. A mrkváče. To byly kalhoty, které dole měli gumičku. Brácha si psal o Rubikovu kostku a  všelijaké elektronické součástky. Váš děda zase dostával modely letadel, které pak slepoval, a dost ho to bavilo.

Jenom jsme s mamkou nemohly na půlnoční. To víš, policajti sledovali, kdo tam je a ten měl pak potíže v práci nebo ve škole. Když se doba změnila, tak jsme chodily na Velehrad pěšky. Nádherně se tam zpívalo.

 

„Babi, začíná Popelka, budeš se s námi dívat?“  „To víte, že ano.“ Ale během pohádky se nořím do svých vzpomínek.  Vzpomínám na dárky, na to jak jsem je později vybírala pro své děti. A teď už vybírám pro vnoučata.





Zpět nahoru