ADV TOP
ADV LEFT

Bydleni na "konci sveta"

sem zmizela vybraná témata z diskusí ke smazání
Pravidla fóra
PŘÍSTUP DO FÓRA

bez registrace/přihlášení: jen čtení
noví/registrovaní uživatelé: běžný přístup
Nástěnka
Editace práv pro nástěnku
Napište uživatelské jména, které mají mít právo upravovat tuto nástěnku (vždy jeden uživatel na řádek).
U uživatelského jména není rozlišována velikost znaků.
Administrátoři a moderátoři mají právo pro úpravy vždy.
Tato diskuse je zapadlá, již do ní nikdo nepřispívá. V případě potřeby však lze diskusi oživit zasláním nového příspěvku. Tuto funkci používejte prosíme s rozmyslem, váš problém zde již pravděpodobně byl podrobně prodiskutován.
Příspěvekod Rezule » neděle 12. listopad 2017, 08:33
Potrebuji si srovnat myslenky, tak bych uvitala vsechny zkusenosti a nazory lidi, kteri bydli nekde na miste, kde chcip pes. Uvazuju o presidleni z velkomesta do minimesta v horach. (Polske pohranici). Mam tam malou cast rodiny, jinak nikoho. Presto me to tam tahne.
Prirodu miluju v zime, v lete..slota, vitr...to mi nevadi, jsem zvykla. Prece jen jsem ale cely zivot ve velkem meste a zvykla na servis - lekari, kultura...
Zijete nekdo daleko od rodiny/v horach/na samote/daleko od civilizace?
Jake byly zacatky? A jake je to ted?
Uživatelský avatar
Rezule
Žvatlalka
Žvatlalka
 
199 příspěvků
08. duben 2012
Příspěvekod Inkognito » neděle 12. listopad 2017, 09:33
Mám kamaráda, který bydlí na samotě u lesa, jsou tam jen 2 domy a autobusová zastávka. Autobus o víkendu nejezdí vůbec, v pracovní dny do práce a zpět (ale musíš dělat 6-14) a ve školní dny ještě do školy a zpět. Z odpolední směny nejede nic. Z toho vyvoď, jak by se tam měli lidi bez možnosti dojet někam autem.
Pokud máš auto, není problém celkem nic, i 10 km je max 10-15 minut - a v téhle vzdálenosti máš běžné obchody, praktika i zubaře, gyndu i optika. Polikliniku se specialisty má ale cca 30 km, autobusem na několik přestupů, bez auta v podstatě nemožno. Speciální specialisty až v krajské nemocnici, cca 100 km daleko. Ale ti lidi tam tak žijí roky, dá se to.
Do profi divadla to má 60 km, ovšem do 20 km několik ochotnických souborů. Někdy přijede do vedlejších měst či vesnic nějaké zájezdní představení, proběhne beseda nad knížkama atd.
Záleží na lidech - i v nejzapadlejší vesničce se může sejít parta lidí, kteří NĚCO vymyslí a tím pak žije třeba celá obec.
Kultura se většinou odehrává v hospůdce, která bývá otevřená třeba jen v pátek a sobotu, nebo taky jen v létě...
Kamarády a známé můžeš mít kdekoli, stejně se nenavštěvujete denně. Mám zkušenost, že někdy je těžší se setkat s těmi, co bydlí 20 km než s těmi, co jsou 100 km daleko...

Já bych řešila, jestli tam bude práce, jestli je tam více potenciálních zaměstnavatelů - je blbý, když je celá oblast závislá na jedné firmě, která může ze dne na den skončit (a v těch odlehlejších místech to tak bývá často). A jak moc se mi změní kvalita bydlení.

Záleží na tom, jak moc městská jsi. Je to jiný. Lidi se o sebe víc zajímají, víc drbou, není to tak anonymní jako ve městech. Znám pár lidí, kteří si vysnili domeček na vesnici a do 5ti let se stěhovali zpět do města, protože to prostě bylo tolik jiné než si vysnili...

ovšem zase jeden hezký citát "všude tam, kde lze žít, lze žít dobře"

P.
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Gondwana » neděle 12. listopad 2017, 10:10
Šla jsem z dědiny do města a myslím, že tu asi zůstanu. Nemocnici máme za rohem, veškeré akce poblíž s dostupností MHD, však to znáš. I když mne to na vesnici moc táhne, asi tu už zůstanu. Kupodivu, člověk čím je starší, tím víc ocení tu dostupnost služeb.
Zároveň ale musím upozornit, že nejsem mobilní, všude chodím po svých. Takže mít auto, možná bych se k tomu všemu postavila jinak.
Gondwana
Howgh
Howgh
 
6537 příspěvků
27. září 2006
Nejtmavější město na Bečvě
Příspěvekod Frosti » neděle 12. listopad 2017, 11:48
Musis se naucit planovat vice dopredu. Mit nahradni plan B i C a ochotu se i na cas uskromnit, kdyz na to prijde. Neodskocis si dokoupit zapomenute drobnosti za roh a dalsi autobus pojede vetsinou az v radu hodin. Dopravni obsluznost je dulezita. Jak je daleko? Jak se tam dostanou deti? Jak za spatneho pocasi?

Jaky je tam telefonni a televizni signal? Jake internetove pripojeni a v jake kvalite? (Zalezi, jak jsou pro tebe tyto veci dulezite. Ale oboji se muze dost lisit podle pocasi.)

Pokud mluvime opravdu o samote u lesa:
Byvaji caste vypadky elektriny? Je tam plyn? Jak s vodou a odpadni vodou? Nahradni reseni, kdyz cokoliv z predesleho nepujde nekolik dni?
Jak daleko jsou popelnice a postovni schranky? Jaka je pristupova cesta a kdo ji bude udrzovat?

(Nemusis psat odpovedi sem, jen si na kazdou otazku sama odpovez. ;-) )

Inkognito píše:Pokud máš auto, není problém celkem nic, ...

... pokud neonemocnis nebo nemas uraz. Pak jedine ochotni sousede nebo volat taxik.

V horach muze byt i udrzba silnic a jejich sjizdost v zime o dost rozdilna oproti mestu. Dvakrat za rok na lyze je to legrace, ale kazdodenni cesta do prace uz tak moc ne.

Nevim jak velike mas deti, ale i jejich obsluznost mimo jizdni rady autobusu musi nekdo zajistovat. Navic vyber krouzku a cviceni bude znacne omezen.


Klady ti vypisovat nebudu ;-)
Uživatelský avatar
Frosti
Kecka
Kecka
 
1540 příspěvků
17. prosinec 2012
Finsko
Příspěvekod Barci » neděle 12. listopad 2017, 19:47
Malinká vesnička v podhůří, ve vesnici nemáme vážně nic. Takže závislost na autě, autobusy sice celkem jezdí, ale určitě né tak, aby obsáhly všechny druhy zaměstnání a škol. Dostat se tady jinam než je spádovost (škola, úřady i doktoři) prakticky nejde jinak než autem. Při tom tu máme tři města 10km, čtyři okresní do 25km a do krajského do 50km.
pokud je potřeba mít auto v servisu, tak vždy zešedivím, teď mám tedy automechanika co má i náhradní auto, ale v kombinaci práce 25km (tady je to zcela normální, hodně lidí jezdí i do krajského města), školka a nespádová škola, je to takové malé peklíčko.
Já co vidím jako problém je škola, to je to co mě trápí aktuálně. Sice máme dobrou školu, ale syn se tam nedostane sám, spádová je katastrofa a už fakt jedu na doraz. Navíc tím ani nezvládáme jiné kroužky než ve škole, což nám nevadí, ale pokud třeba děti mají nějaký nástroj na ZUŠ, tak škoda aby o to přišly.

To ž si nekoupím nic, co jsem nenakoupila cestou z práce mi nijak nevadí, internet tu má ještě ucházející rychlost, ale někdy pěním. Silnice i v zimě sjízdné, horší to mají ti co jsou ve vedlejších ulicích, ale asi nic katastrofického, já u "hlavní" mám pohodu. nemovitosti tu jsou levné oproti těm přímo u měst, ale zase to ježdění dost život prodraží, já měsíčně projedu asi 2,5tis. I takový bazén musím počítat jednu návštěvu o cca 80kč víc za auto.

Zvykla jsem si na to, že žiju v domě se zahradou, teď nevím jak bych zvládla byt, hlavně kvůli hluku, ať od sousedů kdy se to zrovna nehodí mě, tak třeba od mých dětí. A taky to, že udělám pár kroků a jsem v lese, by mi hodně chybělo, stejně tak, že popojedu jen kousek autem a je tu spousty turistických možností, ovšem bez toho auta se jen tak někam nedostanu, o víkendu někam dál na výlet už vůbec ne.

Co se týká pohraničí, tak bych tedy hodně zvažovala pracovní možnosti. Dobrovolně bych do chudého krajě nešla, někde i pokladní v penny je výhra a lidi si to místo drží zuby nechty.
M. 2008, A. 2011
Uživatelský avatar
Barci
Klevetnice
Klevetnice
 
3799 příspěvků
19. listopad 2008
Příspěvekod Elda » neděle 12. listopad 2017, 21:50
Rezule - pokud jsi zvyklá na velkoměsto, tak s dětmi na konec světa to moc velká výhra nebude. Pořid si tam chalupu, když tě to tam táhne... Žiju na vesnici. Jsem celkem nespolečenský člověk, takže kavárny, plesy a obecně společenské akce mi tady nechybí. Máme tu vše potřebné - praktik pro děti i dospělé. Škola a školka. Kroužky při škole. Knihovna. Obchod slušně zásobený s dobrou otvírací dobou. Dobré dopravní spojení. Dvě zuš-ky v okolí s fajn spoji. Dvě hospody... A stejně - když jsem pred dvěma roky přišla ze zdravotních důvodů o řidičák, bylo to nahouby. Protože do práce musíš. Do školky nestiháš ani ráno ani odpoledne. Prvňáka do hudebky vlakem nepošleš. U nás teda ani šesťáka - hraje na kontrabas, takže vozíme. S děckem k doktorovi- bez auta problém. Nakoupit boty je vikendova akce minimálně na půl dne- okresní město je 25km, Brno 100 km. Pracovní příležitosti omezené. Musíme spoléhat na širší rodinu. Někde na samotě bez obchodu by to byl ještě větší mazec... Se dvěma řidičáky a dvěma auty je to o poznání větší pohoda, řidičák mam už zpět. Prostě logistika ctyrdetné rodiny na vsi je náročná- kolik dětí máš nebo plánuješ mít?
Uživatelský avatar
Elda
Kecka
Kecka
 
1956 příspěvků
21. září 2006
Příspěvekod Inkognito » neděle 12. listopad 2017, 22:08
Podle mé zkušenosti hodně záleží na tom, jestli to co nabízí místo, vám stačí. Pokud ne, tak jak zvládáte dojíždění. Pokud jde o život s dětmi, tak hraje roli, jestli je v místě někdo z rodiny, kdo třeba operativně vypomůže.

My jsme se odstěhovali z velkého města na vesnici, kde doslova dávají lišky dobrou noc, není tu nic a i třeba zajít si k sousedům pro něco, co by člověku chybělo je problém, dlouho jsme žádné sousedy v okruhu cca. 500 m ani neměli. Internet máme dohromady pro celou lokalitu. Pravidelně si vzpomenu na písničku od Nohavici, která nevím, jak se jmenuje, ale pojednává o srnkách, sněhu a související "romantice". S prvním padáním sněhu a ranním mrazem na mě padá deprese, která mě pouští až na jaře. Ale má to i své výhody, ticho, klid, tma v noci, nebe plné hvězd, kojenecká voda, zahrada, prostor, který je jen náš nebo ho tak rozhodně vnímáme a užíváme (můžeme si hrát na co chceme a kdy chceme a v podstatě mi i vyhovuje i to, že prostě jen tak někdo nepřijde, takže jaký si to doma udělám, takový to mám).

Když jsme dojížděli společně do práce, tak to bylo v pohodě, na mateřské to bylo o poznání náročnější, se školními dětmi řešitelné jen za cenu toho, že jsem stále doma a dělám taxikáře a servis a manžel pracuje jako šroubek, aby nás uživil a utáhli jsme dvě auta atd. Děti učíme doma, protože je to prostě pro celek organizačně nejjednodušší, ale stejně v podstatě každý den dost jezdíme a dojíždíme do ZUŠ a kroužků.

Míra spokojenosti je různá u jednotlivých členů rodiny a s věkem a situacemi se to mění. I já, která jakoby mám těch negativ nejvíc mám období, kdy jsme vyloženě spokojená (třeba letos o prázdninách). Na něco jsem si zvykla a něco mě zase vadí víc než dřív. Beru to tak, že má jen málokdo bytovou otázku vyřešenou tak, aby řekl, že je vyloženě naprosto spokojený a lepší by to být nemohlo. ;-) Takže já jsem vlastně spokojená a nepitvám se moc v tom, co by bylo, kdybychom se kdysi před patnácti lety rozhodli jinak.

Inko s liškama
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod Gehenna » pondělí 13. listopad 2017, 13:37
Bydlíme v obci, kde je i s námi myslím 28 lidí, není tu nic.
Obchod je třeba v obci, pod kterou spadáme, ale doteď nevím, jak má otevřeno, navíc tam skoro nic nemají, takže jezdím buď do Jevíčka nebo do Třebové, děti musí dojíždět do školy.
Občas vypadává bezdůvodně elektřina (asi staré vedení).
Tím, že jsme na trase na Brno, nám tu cesty v zimě prohrnují zavčasu, ale vím jak od našich, tak od babičky, že v případě, že jsi na konci cesty, pokud tam vůbec cesta vede, může to být prohrnuté hodně pozdě a nedostaneš se nikam. což se opakuje s každou novou várkou sněhu.

Mít auto, tak by mi asi všechno přišlo ok, takhle začínám být dost unavená z toho, že tahám nákupy pro pět lidí jak magor autobusem (nebo zneužívám návštěvy, co přijedou vozem), vypravit se kamkoli i s dětma je na půl dne (třeba by měly chodit na logopedii, ale nějak to jakože ignoruju), pediatra máme v obci, kam nejede každý autobus, ale jen některé, takže když to u něj nestihneme, trčíme tam další dvě hodiny.

Zas nevím, jak osudově to bereš, podle mě není žádná zásadní prohra si to zkusit a usoudit, že tudy cesta nevede, a do města se vrátit. Než si to pak doživotně vyčítat.
Uživatelský avatar
Gehenna
B-C Kašpar
 
26184 příspěvků
13. prosinec 2007
Nobody knew where I was and now I am no longer there.
Příspěvekod Barci » pondělí 13. listopad 2017, 15:46
Rezule a ještě tedy můžu dodat, že žiju daleko od rodiny a vadí mi to. Zápasím s časem, ale když chci vidět rodinu, tak jedině na celý víkend, stejně tak naopak. Prarodiče do 50km bych brala všemi deseti, ale stěhovat se kvůli tomu nebudu, já i děti tu už máme kořeny, už si naopak nedokážu představit žít v mém rodném kraji a začínat zase od nuly.
M. 2008, A. 2011
Uživatelský avatar
Barci
Klevetnice
Klevetnice
 
3799 příspěvků
19. listopad 2008
Příspěvekod Nelinda » pondělí 13. listopad 2017, 16:04
Rezule, otázka je, co je to miniměsto? A jak je daleko od okresních měst a krajských.
Já bydlím v malém městě, ale okresním. Vyhovuje mi, že všude dojdu pěšky a i prvňáky leckam pustím samotné. Práci mám, to je asi základní předpoklad života v pohraničí. Jako problém vidím výběr školních zařízení, obdobně s lékaři, ale to už je trošku lepší, navíc ty nepotřebuju tak často jako školu. Pak taky nedostatek určité kultury - kino a hudba v poho, chybí mi kvalitní divadlo.
Pro mě je třeba zásadní faktor, abychom si vystačili s jedním autem, což tady jde. A vyhovuje mi pro mě únosná míra sociální kontroly, znám (ve smyslu vím, o koho jde) rodiče spolužáků mých dětí, jejich učitele, řemeslníky, co k nám chodí.
A pokud je to místo v horách turistická lokalita, tak některé kamarády možná uvidíš častěji než dřív, pokud je necháš přespat, až se jim zachce na lyže nebo na houby. Alespoň u nás to takhle funguje. A já pak zas u těch velkoměstských kamarádů přespávám, když se mi zasteskne po kultuře a vyrazím na otočku na divadlo nebo operu.
Uživatelský avatar
Nelinda
Treperenda
Treperenda
 
1079 příspěvků
19. duben 2007
Příspěvekod Rezule » pondělí 13. listopad 2017, 20:44
Dekuju vsem za sdileni. Napsala jsem to trosku spatne, "minimesto" ma 10 000 obyvatel, takze pro nekoho velke. Ale ja bych rada par km nad tohle minimesto bliz k horam. V tom "minimeste" je skolka, skola, posta, drogerie, domaci potreby i obchody s jidlem. Nemocnice tez, ale to bych si v neakutnich pripadech snad dojela i do Olomouce treba.
Moc se mi libi Inko s liskama, ale to bych nedala asi skrz svuj strach. Nejsem zrovna nebojacny typ.
Vidim to spis nez absence rodiny, ze jsem zkratka a dobre rozmazlena - velke a pro me vyborne krestanske spolecenstvi, tisice variant skol, krouzku i lekaru...
Pravda, ze zatim tu rodinu nemam a kdovi, jestli mit budu (ikdyz si to preju moc)
Kdyby ne, tak sbalit si kufrik muzu vlastne kdykoliv. Prace bych tam nasla. Spis bych byla prekvalifikovana.

Jen placam...ale dekuju za prostor!
Uživatelský avatar
Rezule
Žvatlalka
Žvatlalka
 
199 příspěvků
08. duben 2012

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 25 návštevníků

Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy