Jak moc se angazuje vas manzel na chodu domacnosti?

[Inkognito]

Ahoj,
tuto diskuzi uz chci zalozit delsi dobu a protoze se pohar me trpelivosti asi blizi k preteceni, tak by me zajimalo, jak to chodi jinde...jak moc se vas manzel/ partner angazuje v organizovani a chodu rodinneho zivota ? Prijde mi, ze co neudelam, nezorganizuju, nevyridim, nevymyslim atd. ja, tak to proste neni. A uz jsem z toho docela unavena a prestava me to bavit
Na jednu stranu si rikam a vycitam, ze si nemam prece na co stezovat, kdyz manzel nepije, nebeha za zenskymi a do hospody, penize nerozhazuje, je sikovny a chytry, tak co bych vubec chtela vic, na druhou stranu bych chtela, aby byl proste akcnejsi, aby vyvinul sam nejakou iniciativu a proste neco taky zaridil ze sveho rozhodnuti, aniz bych mu musela vse pripominat, nadhazovat atd. A cim je starsi, tak je to horsi, proste lenost postupuje Kdyby bylo na nem, tak prijde z prace a venuje se pouze sam sobe. A me uz nebavi mu neustale rikat, co je treba udelat a zaridit. Nekdy mi prijde, ze je pro me min vysilujici to udelat sama, nez to pripominat. A deti si z takoveho jeho chovani samozrejme berou priklad. Uz jsem se nekolikrat pokousela o tom mluvit, ale je to jako hazet hrach na stenu, eventualne dojde ke zlepseni na den dva a pak se to znova vrati do stejnych koleji. Nebo jsem to proste nechala uplne na nem a doufala jsem, ze si vsimne, co je treba udelat, ale on to vetsinou necha plavat/ zapomene a pak se nasledky resi daleko sloziteji, nez kdybych to mela na pameti a kontrolovala

Tak by me zajimalo, jestli se tak chovaji i ostatni chlapi nebo ten muj je nejaky "zvlastni pripad" ?

[Inkognito]

Nevím jestli je zvláštní případ můj nebo tvůj muž Můj zařizuje všechno okolo domu (vylepšování, opravy, údržba, větší zásahy samozřejmě konzultuje se mnou) a okolo auta. Uklízí - má rád pořádek nejvíc z celé rodiny, takže takže je to on, kdo zahajuje zejména velké úklidy nebo večerní poklízení kuchyně (na týdenní úklid máme uklízecí paní a té zajišťuje vybavení a přípravky). Obstará děti, pokud je to potřeba, buď na výzvu nebo sám od sebe. Polovinu týdne s nimi vstává. Dělává dětem večeře a obvykle zařizuje jeden víkendový oběd. Já peru, tak nějak poklízím a sleduju věci okolo dětí - škola, kroužky, domácí úkoly, oblečení ... Zařizuju výlety a dovolené. Nakupujeme na střídačku. Pocitově si myslím, že to máme půl napůl, co si myslí on nevím, se ho budu muset zeptat

inko M.

[Inkognito]

Inko M, zavidim

To jsem taky zapomnela napsat, ze vse kolem kultury, vyletu, dovolenych a vubec traveni volneho casu vymyslim a organizuju taky ja. Jinak bychom zili jako negramoti Ale kdyz uz ho teda na neco vytahnu, tak pak se mu tam libi a uziva si to, ale sam by se proste nedokopal k tomu, aby to vzal taky nekdy do vlastnich rukou

[Maar]

Staráme se oba o všechno stejně, nevidím sebemenší důvod, proč by tomu tak nemělo být. Samozřejmě že se tak nějak ustanovily věci, o které se starám víc já a o které partner, ale není to podle nějaké genderového klíče, spíš jde o to, co tomu druhému víc sedí. Problém nastává s okolím - když se děje cokoliv s řemeslníky atd., automaticky to řeší muž, protože oni se s ním prostě baví jinak než se mnou. A taky je děsné, jak to naše rovnoprávné dělení vnímá okolí - můj partner má skoro až svatozář, zatímco já jsem ňáká vadná asi, když nepeču, málo vařím, atd. Ale mně je to jedno, ať si myslí kdo chce co chce. Nevidím jediný důvod, proč by měly být domácí práce jen věcí ženy. Něco jiného je samozřejmě péče o výlety, atd. - holt každý jsme jiný, někdo k tomu prostě netíhne, tak to ani nebude asi iniciovat. Inko, přeju ti, ať to nějak uspokojivě posuneš, když ti to tradiční dělení nevyhovuje.

[Inkognito]

Furt a moc, ale tento tyden to nedocenuji, leze mi uz na nervy po tech letech a bych se i rozvedla. A vůbec i ti všichni kokoti okolo me pekne serou

Inkochlapi

[Inkognito]

Maar,
to je vtipné, že nevidíš důvod. Já taky důvod nevidím. Ale když máš doma zabejčeného chlapa, tak je mu ganz egal, jestli jeho žena vidí nebo nevidí důvod.

Zakladatelko,
abys neupadla do deprese, že všude jinde jsou chlapi jako z učebnice genderové rovnosti: ne, nejsou. Vždycky mě totálně vytočí, když ve dny, kdy vodím děti do zařízení (3x týdně), letím s jazykem na vestě nejdřív do jedné školy, pak do druhé, u toho ještě venčím psa, a když přiběhnu s tím psem domů asi tak 10 minut po začátku mé pracovní doby (samozřejmě v práci, která je úplně někde jinde, než bydlím), tak on stále ještě sedí v tom stejném křesle, ve kterém seděl, když jsem vycházela... Tedy odpověď na Tvou otázku: na chodu domácnosti se můj muž neangažuje. Sice 2x týdně vodí děti do škol, ale v ta rána já chystám snídani, dětem věci a svačiny a kontroluju, aby měly vše. Taky máme paní na úklid jednou týdně, ale běžný úklid je jen a pouze na mě, po muži sbírám ponožky po podlaze a prázdné sáčky a papírky od potravin. Domácí úkoly dělám s dětmi jenom já, stejně jako s nimi jen já cvičím do hudebky. Psa venčí jen z donucení, ideálně výměnou za něco jiného... A tak dále.
Pokud to ovšem jde, tak můj chlap uvaří. Vaří určitě líp než já, tudíž dobře pro všechny. Akorát to rád používá jako zbraň - uvařil jsem, tak už mě nech. V praxi to samozřejmě znamená, že zatímco on se cca 20 minut věnuje vaření, já lítám celé odpoledne až do večera a ještě po něm uklízím horu nádobí.
Kultura je jen na mě, ale s tím, že si jí často i sama užívám - nemá rád divadla, na koncerty nechodí a do kina jen výjimečně. Ples dá jednou ročně, s lehkým přítlakem.
Zato ale vymýšlí do detailu dovolené (velmi aktivní - někdy bych raději nejela vůbec nikam, po tom maratonu) a jezdí s dětmi na kole. Takže v tomto ohledu si nemůžu stěžovat a jsem ráda.
Díky, že jsem se mohla vykecat!

A přeji zlepšení životního pocitu. Napiš si Ježíškovi o vstupenky pro celou rodinu na nějaké kulturní akce, zážitky či výlety! Třeba ho alespoň to trošku nakopne...

Inko nevařící

[Inkognito]

Můj muž začal víc fungovat ve chvíli, kdy já jsem přestala fungovat. Množství práce se zvyšuje a já jsem se po příchodu domů věnovala dětem - úkolům a učení. Kuchyni a večeři jsem prostě nechala na potom. A postupně manžel začal fungovat - zatímco já dělala úkoly, on přišel, že co kdo chce k večeři. Po večeři uklidil kuchyni, do myčky atd. s výjimkou utření stolů Nakupuje - ale to nakupoval vždycky. Praní a úklid je na mne. Občas vyluxuje nebo zamete. Venčí psa.
Ale i já jsem poznala obrácenou stranu mince - někdy je tý práce opravdu tolik, že člověk nemá chuť ani prostor cokoliv řešit. Takže jsem občas ani to pečivo nekoupila, že se to vyřeší potom... a děti skočili do krámu.
Ale jsou chvíle, kdy prostě muž fungovat nechce, tak nefunguje. Já musím, že jo. Pak těžce snáším, když on leží s mobilem v ruce nebo dříme u TV, zatímco já mám pěnu u huby. Pak hudruju.

Ale já sama sobě říkám, že to takhle nechci. Dělat do úmoru a nemít čas na to, na co chci. A na děti. Nemám ráda tuhle uspěchanou dobu.

Dovolený plánuje muž - aktivní a takový, že na ně vzpomínáme celej rok.

[Inkognito]

můj muž se na chodu domácnosti podílí asi víc než průměrný muž, nicméně míň než průměrná žena
jsou věci, které nikdy nedělá - př. vše kolem prádla (pračka, suška, skládání) nebo zalívání kytek, vysávání. ale zase jsou věci, které dělá jenom on - vynášení odpadků, večerní poklízení kuchyně (= naklidit myčku a pustit ji ) a pak takové ty chlapské záležitosti - auto a opravy v bytě. Já v 99% vařím a peču, on většinou chystá snídaně a dětem svačiny. Nakupuju většinou já, ale on to zvládne taky. Kolem dětí se střídáme. Dovolené a trávení volného času vymýšlíme a připravujeme společně.
Je ale fakt, že máme oba zhruba stejně časově náročná zaměstnání, oba ve středním managementu firmy, ani jeden nechodíme domů s čistou hlavou. Když by jeden doma polevil, tomu druhému by to chybělo buď doma nebo v práci. Babičky na pomoc nemáme a nikdy jsme neměli, máme to takto spolu nastavené od počátku našeho soužití, ještě před dětma.

takže je otázka, jestli vám vaši partneři nepřináší zase něco jiného, co já doma nemám. Je přece něco, proč s ním jste, ačkoli vám s chodem domácnosti témě nebo vůbec nepomáhá... Na tom jediném přece vztah nestojí...
jiné by to bylo, když byste měly pocit, že na všech frontách dáváte víc a mnohem víc než on.
manželskou káru by měli táhnout dva, protože když to táhne jeden, tak se může stát, že ten jeden se jednoho dne šprajcne a ono to - pro toho druhého zčistajasna - najednou přestane jet.

s dovolením inko P.

[Vulpes]

inko, mám to úplně stejně! Štve nebo neštve mě to periodicky podle fáze cyklu. Od pocitů, že mi to nevadí a že si skvěle rozumíme a všechno klape, až po PMS fázi, kdy mám zoufalý pocit, že ho snad vyhodím, opustím, že mi samotné bude líp, když stejně dělám všechno sama

U nás je k tomu ještě ten bonus, že muž jako správný "chlap" velmi špatně reaguje na všechny požadavky na něj. Takže sám si té potřeby něco udělat/zařídit pochopitelně nevšimne a když ho požádám o pomoc, dám mu to za úkol nebo prostě mu to nějak připomenu, tak se rozčílí, že ho jenom úkoluju, poroučím mu a že on není žádný můj podřízený...a ještě s dovětkem, že za chvíli už bude dělat ÚPLNĚ VŠECHNO kromě kojení

Co se týče péče o dům, to asi katastrofa proto, že muž je z bytu a není zbyklý se o nemovitost starat. Nechápe, že se musí využít sezona a počasí, že všechny práce nejdou dělat kdykoli, jako je tomu v bytě.

Poslední 2 roky se mu celkem dařílo v podnikání, což ale znamenalo hodně práce, že a ještě méně času na dům, a jak na nic dlouho nesáhnul, tak nám to tu začalo obrazně všechno padat na hlavu a poslední 2-3 týdny je to tak, že každý den musí něco fatálního zařídit a opravit a sehnat....tak se děsně diví. Jak mu mám vysvětlit, že to jsou jen nahromaděné resty za dobu, kdy na nic nesáhnul...?

[Frantishka]

Muž se stará o auta, barák, zahradu, naprostou většinu výdělku. Já vařím, uklízím, peru, suším, dělám naprostou většinu věcí okolo dětí a psa. Když chodím do práce, vodí do školky (já to ráno nestihnu), já vyzvedávám. Nakupujeme kdo má zrovna auto. Dovolené vymýšlí a iniciuje většinou on. Máme celkem rozdělené sféry vlivu, o věci druhého se nemusíme starat, běží "samy". Vyhovuje nám to. Pocitově se mi to zdá vyrovnané, jemu snad taky (?).

[Inkognito]

My to máme v zásadě tak, že muž víc pracuje a já zase víc pečuju o provoz domácnosti. Vydělá slušně a nekafrá mi do toho, co za to, co vydělal, nakupuju (nijak to zas s útratou nepřeháním, ale prostě to vůbec neřeší a důvěřuje mi). Věci byrokratické typu objednat, zaplatit, dodržet termíny něčeho řeším já, mám to ráda pod kontrolou a nevadí mi to. Když si to mermomocí chce řešit on (má ty ambice v oblasti auta), tak to končí propadlou technickou, nevypovězením povinnýho ručení včas apod. Na druhou stranu on je typ "co není v hlavě, musí být v nohou", hasí vzniklé problémy s úsměvem na rtech a se stejným úsměvem nemá problém mi ve městě cestou z práce (jsem aktuálně doma) vyběhat, cokoli potřebuju, když mu řeknu, co přesně a kde - nakoupit, vyzvednout balíčky, předat si někde něco s někým apod. . V tomhle je zlatej.

Vařím, peru kompletně já. Úklid jak kdo, celkově to moc nepřeháníme a většinou koho co tankuje, ten to řeší. Takže mě tankuje nádobí, tak ho meju, jeho tankuje prach, tak vysává.

Povinnosti dětí typu kdy je kroužek a kdy besídka a co mají za úkol mám v hlavě já, ale praktické řešení vyzvednout, doprovodit apod. můžu v případě potřeby delegovat na něj a on se jim věnuje rád.

Výlety a dovolené obvykle on má nápad a já zařídím takový to ubytování, letenky a kdy jede vlak a spočítám mu, jestli má dost dovolený a tak

Při opravách na baráku zvládne cokoli, ale "není potřeba mu to každýho půl roku připomínat" , vomejvaj mě, ale už jsem si zvykla. Naštěstí jsme nikdy nestavěli nebo nedělali kompletní rekonstrukci, to bych se asi nedočkala do smrti. Pověsit poličku mu trvá fakt ten půlrok (větší věci ještě dýl), ale zase je pak krásná a dokonalá

Celkově jsem spokojená, ale kdybysme měli oba stejně náročný fulltime job, asi bych to musela nějak řešit, třeba delegováním více povinností děti, protože jeho asi novým kouskům nenaučím .

inko byrokrat

[Inkognito]

[quote="Vulpes"]inko, mám to úplně stejně! Štve nebo neštve mě to periodicky podle fáze cyklu. Od pocitů, že mi to nevadí a že si skvěle rozumíme a všechno klape, až po PMS fázi, kdy mám zoufalý pocit, že ho snad vyhodím, opustím, že mi samotné bude líp, když stejně dělám všechno sama

Vulpes, mluvis mi z duse. Mam to taky tak

Jinak diky vsem za prispevky, rada si prectu, jak to funguje jinde. I kdyz podle nekterych prispevku si uvedomuju,ze jsem vas asi nazvem diskuze trochu spatne navedla. Mne ani tak nejde o fyzickou pomoc a vykonavani praci ( i kdyz i o to jde, ale ne prvotne), jako spis aby se vubec k necemu vykopal. Bydlime v celkem novem byte, te prace tu neni jako u domu, deti uz taky nejsou uplne male, takze relativne samostatne, a uz vubec nejde o nejake genderove deleni praci. Je mi uplne ukradene, jestli budu delat jen zenske a on muzske prace, nebo naopak, nebo tak nejak napul. Ale jde mi o to, ze on proste vetsinou vubec nevezme iniciativu neco zaridit, zorganizovat atd. Uvedu par prikladu. Je treba zaplatit slozenka. Chodi kolem posty, tak mu ji dam, aby to zaplatil. Po nekolika dnech se ptam, jestli to udelal. On ze zapomnel Tak mu to pripominam dal. Fakt by me to stalo mene sil tam skocit a vyridit to sama. Takhle to stale musim nosit v hlave, ale udelat to nechci, protoze pak bych mohla delat vsechno. Kdyz se to nezaplati vcas, plati se penale atd.
Nebo je treba umyt auto. Je tak spinave,ze uz ani neni videt jake je barvy Mycku mame za rohem. Uz rika nekolik mesicu, ze tam musi zajet, ale tak proc to stale opakuje a nezajede tam A ja to natruc neudelam
Nefunguje mycka. Pry ze zavola znamemu opravari. Dny bezi, tak se ptam, kdy prijde. On ze tam jeste nezavolal Tak at mi da cislo, ze tam zavolam ja. To ne, ze on ho zna, tak se lepe domluvi. Kdyz se ani po dalsich nekolika dnech nic nedeje, tak zavolam jinemu. On mi rekne, at to zrusim, a teprve pak se dokope zavolat toho znameho.
Mel problem s bolesti zad. Doktor mu predepise rehabilitace. Po nekolika dnech se ptam, kdy nastoupi. On ze si je jeste nezamluvil. Kdyz tam konecne zavola, tak ma predpis propadli a bude muset znovu k doktorovi. A tak by mohla dlooooho pokracovat. Jde v podstate o blbosti, ale znate to, jedna blbost ke druhe .... a stokrat nic umorilo osla

Myslim,ze u nej se jedna o kombinaci prokrastinace, lenosti, vychovy, zapomnetlivosti a roztrzitosti. Co s tim, nevim

[Inkognito]

A jeste odpovidam nekomu, kdo rikal, ze snad ma i nejake jine dobre vlastnosti, proc jsem s nim. Ja uz je ale uvedla hned v uvodu. Jeho dobre vlastnosti si moc dobre uvedomuju a taky mu to rikam. Ale proste ta neakceschopmost me silene stve

Inko zakladatelka

[Katchen]

Zakladatelko, s tou (ne)akčností asi moc nehneš. U nás já velím.Veškeré dovolené, hory, výlety jsou na mě. Vymyslet, vybrat, objednat. Roztleskávám. Unavuje mě to, štve mě to. Ale on prostě jiný nebude, nemá to v sobě.

Chod domácnosti je taky na mě, ale to teď považuju za celkem v pořádku - jsem doma na rodičáku. Neznamená to, že by muž nehnul prstem, ale většinou je to vše na žádost. Ale je fakt, že zatímco já uklidím celý byt, ovšem metodou "zakopeme hovna pod postel", on sice vezme jen koupelnu, ale zato velmi důkladně. Když ho poprosím, aby s dětmi vyluxoval jejich pokojíček, že jsem je vykopala uklidit a udělala zbytek bytu, tak luxujou vč. odtahání nábytku a šuplat pod postelí. A nakupuje tedy bez vyzvání. Většinou má problém rozeznat priority - tedy, že pokud má za hodinu přijít návštěva, tak by bylo fajn tu koupelnu a záchod jen setřít a bordel fakt jen zaklidit do skříněk a ne začít rozmontovávat zástěnu sprchy, aby se dala umýt.

Jo, taky bývám unavená, štve mě, co všechno nosím v hlavě a bzikám, zatímco on si hoví ve svém "nothingboxu", občas mi bouchnou saze. Ale takhle s odstupem zas musím uznat, že se zas lautr nemusím starat o auto - pravidelný servis, STK, přezutí, tankování; nic z toho nemusím řešit. Dtto elektronika a počítače v domácnosti. Výběr spotřebičů. Servis kotle. Ono toho vlastně je taky docela dost.

Neříkám, že to je tvůj případ, jen že to na mě občas taky padá, ale pak mi dojde, že vidím jen tu svou část. A že to rozložení u nás holt do značné míry pramení z našich temperamentů a povah. Já mám přehled o všem, udržuju stroj v chodu. Muž je zas pečlivý a dělá vše velmi zodpovědně. Já vše beru trochu "žaves", ale díky tomu toho hodně obsáhnu. Muž jde do hloubky a vím, že když vybere spotřebič je to ten pravý pro nás poměrem cena-výkon. A rozhodně je daleko víc schopen myslet "out of the box" než já. Ale to už se dostávám jinam.

Takže odpověď je, že se angažuje, je-li o to požádán a některé věci nedává ani byv požádán... Taková organizace dovolené a komunikace s ubytovatelem je naprosto nad jeho síly. Ale zas projde mnou najitá ubytování a šťourá se v tom tak, že opravdu najde různé zádrhele, kterých si já, oslněná dobře nafocenou propagací, ani nevšimnu.

[Flyingfrog]

Inko: Nemůže mít nějakou formu ADHD? Zrovinka včera o tom byla reportáž v telce.