ADV TOP
ADV LEFT

platonicky zamilovaná do šéfa

sem zmizela vybraná témata z diskusí ke smazání
Pravidla fóra
PŘÍSTUP DO FÓRA

bez registrace/přihlášení: jen čtení
noví/registrovaní uživatelé: běžný přístup
Nástěnka
Editace práv pro nástěnku
Napište uživatelské jména, které mají mít právo upravovat tuto nástěnku (vždy jeden uživatel na řádek).
U uživatelského jména není rozlišována velikost znaků.
Administrátoři a moderátoři mají právo pro úpravy vždy.
Tato diskuse je zapadlá, již do ní nikdo nepřispívá. V případě potřeby však lze diskusi oživit zasláním nového příspěvku. Tuto funkci používejte prosíme s rozmyslem, váš problém zde již pravděpodobně byl podrobně prodiskutován.
Příspěvekod amanzen » pondělí 05. březen 2018, 21:36
Linko, když se na to podívám opačně, tj. co mi chybí (doma) - tak asi právě to pracovní ocenění. Asi jako každá druhá jsem během mateřské vypadla z oboru, byla jsem matkou, kuchařkou, uklízečkou. Teď děti povyrostly a já se konečně zase mohu realizovat v práci. Moje kariéra se s dětma skloubit docela dá, ale bez dětí to bylo výrazně jednodušší. Můj muž mě podporuje (bez něj by to nejspíš vůbec nešlo), ale samozřejmě se dožaduje jakéhosi standardu doma. A protože i on má svou kariéru (jsme oba relativně úspěšní v tom, co děláme), babičky nefungují jako hlídací, tak je to jen na nás. A není to lehké ani pro něj ani pro mě.
A do tohohle kolotoče se objeví muž, který ve mně vidí odborníka. Nepřemýšlí nad tím, že jsem doma neutřela prach a kytky lehce vadnou a že k snídani bude musli s mlíkem, protože jsem nestihla zajít nakoupit rohlíky.

no, koukám, že jsem si to rozebrala :-)

svého muže znám celkem dokonale, myslím, že už téměř ničím nemůže překvapit. Což vypadá jako nuda, ale je to fajn. Moc fajn.
Když bych ty dva porovnávala, srovnávala bych nesrovnatelné.
jsem si vědomá, že doma mám jistotu, o niž nechci přijít. A taky vím, že to nepos.ru :D

Jen bych teď ráda, aby mě to všechno "trápení" přešlo a já v šéfovi viděla zase "jenom" šéfa, prima kolegu, odborníka a chlápka, kterýho ráda potkám na chodbě nebo s ním prohodím pár milých slov v kuchyňce. Nic víc, ale taky nic míň. S kterým se na sebe každý den klidně několikrát usmějem, ale nic za tím nebude.
To, že na mě zvláštně kouká, mi v tom ale vůbec nepomáhá :-Z
amanzen
Pískle
 
21 příspěvků
23. prosinec 2017
Příspěvekod Inkognito » pondělí 05. březen 2018, 22:57
A co ho párkrát něžně setřít, aby vzal zpátečku? Třeba na tu poznámku o tom, jestli fakt už nikdy nepřijdeš, prohodit něco o tom, že se mu zapalujou lejtka apod. Prostě takový to porozumění, já vím, Ty víš, oceňuju Tě a Ty mě taky, jako odborníka i jako chlapa/ženskou, ale u toho taky skončíme... On si může připadat podobně jako Ty, hledat něco podobnýho jako Ty a zároveň taky vědět, že je to kravina, ale že si nemůže pomoct..

A jinak je super, že to máš srovnaný a že to máš s mužem hezký. Podle mě jen mírný propíchnutí toho obláčku by postačilo, aby si všechno sedlo tam, kam má. Doma i v práci.

inko s otevřeným flirtem
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod davčík » úterý 06. březen 2018, 09:26
no asi je pravda, že to může skončit dost nehezky. Je tu komplikace, že máte každý rodinu. Nicméně je to dost obecný názor. to jak to je a není je těžko posoudit.
davčík
Pískle
 
51 příspěvků
30. květen 2016
Příspěvekod Inkognito » čtvrtek 08. březen 2018, 22:33
Zakladatelko, tak jak???
Myslim na Tebe!

InkoT
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod amanzen » sobota 10. březen 2018, 00:57
Inkognito píše:Zakladatelko, tak jak???
Myslim na Tebe!

InkoT


Další týden za mnou, snažila jsem se mu vyhýbat co to šlo.
Někdy to nešlo... ;-)

Tento týden jsme řešili pouze pracovní věci - měla jsem dost práce a on taky, víceméně jsme se míjeli. Na poradě jsem svoje věci zkrátila na minimum a zbytek porady se snažila dívat do stolu před sebou a do zdi. Když jsem se ale párkrát podívala na něho, vždycky se naše pohledy setkaly.
Jsem to já, kdo první pohledem uhne. Přemýšlím, jestli to něco znamená? myslím tím, že nevydržím ten jeho pohled. Bude to znít dost hloupě, ale mám pocit, že když bych se mu dívala do očí o chvíli dýl, podlomí se mi kolena a v tom jeho pohledu se snad utopím :oops:
amanzen
Pískle
 
21 příspěvků
23. prosinec 2017
Příspěvekod Inkognito » sobota 10. březen 2018, 11:28
A ja na Tebe ve stredu vecer myslela! Ten pracovni vecirek nebyl tuto stredu???

A proc by to znelo hloupe? Nejsme roboti. A prave proto, ze by ses mohla utopit, uhnes. A další vec, vsichni, naprosto vsichni to kolelm vidi a citi to napeti. Jooo, ja fakt obdivuju ty lidi, co neuhnou, ale na druhou stranu jsou mi spis blizci ti druzi, krehkost je smyslna.

Ted nedavno si tak jedu metrem s deckem a blbnem a citim pohled nekoho. Tak se kouknu a tam parta pubosu a jeden furt na me uprene hledi, primo do oci a nemluvi s nima. Rikam si, co to je? No, nevydrzela jsem a uhla jsem pohledem, ne ze bych se utopila , ale uplne to vpijelo, jak to zvlastni bylo. Divny, proc se kouka na "svou matku"....

No a aby toho nebylo malo, tak mi ted napsal jeden clovek, co ho znam jen virtualne, ze az dojede na akci, co bude, tak se mi chce divat pri te uz prime komunikaci dlouze do oci. Tak si delame srandu kdo s koho... No, nevim, snad se nezamiloval.

Napis, rada Te ctu!

InkoT
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod amanzen » sobota 10. březen 2018, 12:35
večírek je příští středu. už aby to bylo za námi a já měla třeba víc jasno. Nebo taky ne, to bohužel předpokládám spíš...

hmmm, jestli to všichni kolem vidí, tak bůh se mnou!

Je fakt, že nějaké špičkování ve vztahu k mužům mám ráda a nevadí mi vtípky a vlastně i férové flirtování (jak to tu někdo nazval) směrem k nám ženám. Umím si udělat legraci z druhých, ale i sama ze sebe. Jsem takový veselý optimista, ač prvotním založením spíš introvert, tak na venek relativně společenská, když mám co říct, tak klidně středem společnosti, když nemám co říct, tak naopak stojím zcela bokem.
On rozhodně není jediný, na koho se v práci culím a kdo se culí na mě a s kým se lehce popichujeme. Je ale jediný (a to opravdu jediný za těch 20 let, co jsem s manželem), kde to pro mě těmi vtípky nekončí a kde následně přemýšlím o každé větě, slovu a gestu, které proběhlo. A kde cítím, že JÁ jsem na hraně.
amanzen
Pískle
 
21 příspěvků
23. prosinec 2017
Příspěvekod Noemmi » středa 14. březen 2018, 22:34
Ahoj amanzen, tak co... jaké to bylo?
Uživatelský avatar
Noemmi
Drbna
Drbna
 
4600 příspěvků
03. květen 2007
Horská oblast Litoměřicka
Příspěvekod amanzen » středa 14. březen 2018, 22:42
je po večírku, něco málo se popilo, ale nepřehnalo se to - přecejen zítra se jde do práce.
Do tykání nás kolegové netlačili, kupodivu ho nakonec navrhl on. Bylo vidět, že se na to chystal celý večer.
Jinak se nestalo nic. Koukal. Ale o nic víc ani míň než v práci na poradách.
Na druhou stranu když se mluvilo na téma rodina, partneři a děti, tak já svého muže chválila a mluvila o něm hezky a on o své ženě taky. Přišlo mi, z toho, co říkal, že mají opravdu takový normální pohodový vztah, což je fajn.
Tak snad tohle bude to, co si z dneška zapamatuju - a budu se snažit vidět za jeho pohledy jen kolegiální obdiv a na jeho tváři přátelský úsměv. Bez ohledu na to, s jakým úmyslem se na mě dívá a směje on... kéž se mi to povede :roll:
amanzen
Pískle
 
21 příspěvků
23. prosinec 2017
Příspěvekod Inkognito » čtvrtek 15. březen 2018, 13:28
amanzen, jsem rada!
Včera jsem byla na kosmetice a pedi vecer a jak jsem se valela na lehatku, držela jsem ti palce! Verim, ze tobe se to povede :sunny:

No...ale nejen na to jsem myslela...ten clovek, co se mame videt na special kulturni akci ted...propadli jsme sobe...se uz i otevrene svadime...volame si a hodne si piseme nekolikastrankovy romany...On pise takovy věci a takovym zpusobem opravdovym, neznym a zaroven animalnim, co jsem vždycky chtěla. Pro neho je to top souzneni, co si vždy pral, pro me je to také velke sprizneni dusi, který vyznavaji "fanaticky" stejny "umeni", mají hodne podobny mysleni, kruty, rajcovni, intelig. humor plny her...Velka zabava, plneni ukolu, sifer, hádanek apod. No a najdou se i další pozitiva...Uplne jsme se spolu vratili do casu mladi, kdy ta nase kultura vznikla a která nas spojuje :D Oba mame partnery zcela mimo "obor".Takze totalka. Me to tak omladilo...a je to, no :?

InkoT
Inkognito Inkognito
 
Příspěvekod amanzen » sobota 17. březen 2018, 15:36
je to těžké, těžší než jsem si myslela. Tykat mu, poslouchat, jak mi tyká, jak řekne moje jméno, provrtá mě nerozklíčovatelným pohledem a usměje se na mě. Když mě dřív oslovil třeba na chodbě a vykal mi, byl to pro mě normální pracovní hovor. Včera na mě na chodbě zavolal... a mně to prostě přišlo příliš důvěrné. Zastavili jsme se spolu, řešili sice pracovní věci, ale vlastně nic nového, co by nemohlo počkat do druhého dne. Chvílemi jsem opravdu pociťovala zatmění mozku, hůř hledala slova a myšlenky - bylo pro mě velmi složité nahodit se zpět do módu profíka. U něj mi taky přišlo, že jeho jindy sebejistý projev je chvílemi fuč.
pane Bože, kdy tohle skončí.
Nerada bych, aby mě tohle dohnalo k tomu, abych podala výpověď, protože práce mě opravdu baví. Baví mě i on, ale celé to dávám čím dál tím hůř.
amanzen
Pískle
 
21 příspěvků
23. prosinec 2017
Příspěvekod Linka » pondělí 02. duben 2018, 19:55
Nepodceňovala bych to, obzvlášť, když to doma funguje. Ono to zapírání se může vést k pořádnému průšvihu. Je to o tobě, hodně je to o tobě a co tomu dáváš, napadlo tě nechat si s tím pomoct? Vyhledat nějakého poradce, psychologa?
Uživatelský avatar
Linka
Howgh
Howgh
 
7072 příspěvků
21. září 2006
MB
Příspěvekod amanzen » středa 04. duben 2018, 19:38
sedlo si to. Ještě ne úplně, ale je to na dobré cestě.
pomohlo mi se mu nějaký čas trošku vyhýbat, neřešit s ním věci průběžně, ale jít za ním třeba jen jednou denně a pořešit toho víc naráz. Pak musím víc pracovně myslet a není čas přemýšlet o jiných věcech...
I to tykání už zvládám, v e-mailech líp než face to face, ale je to vážně o moc lepší.
Naštěstí, protože už pro mě bylo dost obtížné v té napjaté atmosféře pracovat.
Pohledy a úsměvy jsou pořád, oboustranně, ale už si je překládám a sama je vysílám stylem "ahoj, rád Tě vidím, jak je?" Já do toho jiný podtext nevkládám a ty jeho pohledy už se mnou taky nic nedělají. Nebo jsem si už na to zvykla.?!
Nevím, jak to má on, ale už to víceméně neřeším. Jsem ráda, že v něm už zase vidím "jen" toho velmi příjemného kolegu, člověka, na kterého se můžu pracovně spolehnout a navíc mám to štěstí, že je to můj šéf ;-)
Nicméně jsem ráda, že v době, kdy jsem v tom fakt hodně lítala, toho nijak nevyužil a nezneužil. Teď už jsem si sebou zase 100% jistá :sunny:
amanzen
Pískle
 
21 příspěvků
23. prosinec 2017
Příspěvekod Kocacko » středa 04. duben 2018, 20:20
Gratuluju, šikulka!
Uživatelský avatar
Kocacko
Vždycky je kam dál
 
7652 příspěvků
20. květen 2007
Kladno
Příspěvekod amanzen » úterý 29. květen 2018, 23:08
asi je to spíš na zpovědnici...
stále v tom nějak lítám. Už ne tak intenzivně jako kolem Vánoc, ale přesto.
Nevím, jak to mám v sobě utnout. Snažila jsem se na něho vnitřně naštvat, měli jsme i nějaký konflikt, který jsem nepřímo vyvolala - jenže to vedlo jen k blbé náladě na oddělení, nikoli k tomu, abych ho zase viděla jen jako kolegu, šéfa, prostě jako kteréhokoli jiného muže ve firmě.
To, že on se ke mně chová hezky a normálně, prostě pořád stejně (hezky), mi v mém rozpoložení vůbec nepomáhá, spíš naopak.
Jsou dny, kdy ho vidím jako dřív. Jsou ale chvíle, kdy opravdu nejsem schopná s ním normálně komunikovat - místo kolegy v práci v něm vidím chlapa - charismatického, přitažlivého... A paradoxně se tohle vůbec nevylučuje s tím, že doma mám taky skvělého muže. Což je pro mě nepochopitelné, nikdy předtím jsem to nezažila. Už to trvá několik měsíců a je to opravdu utrpení.
Nevím, jak tyhle chvíle prožívá on. Někdy mám pocit, že vůbec netuší, jaké pocity ve mně svým chováním, slovy a pohledy vyvolává, někdy si myslím, že to ví moc dobře a někdy mi přijde, že se v něm taky něco pere a že sám neví co s tím.
Momentálně se baví tím, že plánuje večírek číslo dva. Zase je natěšený jako malý kluk a mluví o tom snad každý den. Především se mnou.
jak se odmilovat (= nevidět v něm muže, ale pouze fajn kolegu)? Jak si ho zprotivit jako chlapa, ale zároveň s ním mít stále skvělý pracovní vztah plný důvěry? Tohle mi nějak nejde.
amanzen
Pískle
 
21 příspěvků
23. prosinec 2017

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 31 návštevníků

Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy