Přísná paní učitelka?

[Matyldík]

Katchen,mě to hlava taky nebere.Čte krásně,už zkoušíme číst i knížku doma,písmenka které nezná,jí řeknu a čte dál.Proto jsem byla v šoku,když začly chodit ty trojky.Máme elektronickou žákajdu.Vysvětlila jsem jí,že do sešitu se nemaluje,že se jí o přestávce.....víc s tím nic neudělám že...?

[Katchen]

Katchen,mě to hlava taky nebere.Čte krásně,už zkoušíme číst i knížku doma,písmenka které nezná,jí řeknu a čte dál.Proto jsem byla v šoku,když začly chodit ty trojky.Máme elektronickou žákajdu.Vysvětlila jsem jí,že do sešitu se nemaluje,že se jí o přestávce.....víc s tím nic neudělám že...?

Neuděláš. Hlavně pravidla a hranice ve škole, to je práce paní učitelky.

[Romcaa]

Hmm něco podobného známe... Syn druháček, má stejnou učitelku jako v první a paní učitelka taky přísná. V první třídě měl "jen" jednu pětku (něco nestihl udělat). Denně 2 úkoly+ čtení (docela dlouhý, určitě ne na 5 minut, se čtením klidně 40-50 min). Už přesně nevím známkování, ale ve srovnání se starším synem jsem občas zírala. A teď ve druhé děs běs, už přinesl několik pětek, ne za neznalost, ale za zapomenutý úkol, neudělání nějakého cvičení ve škole, za neodevzdaný sešit... Něco má zapsaný v žákovské, něco ne... Úkoly denně tak dva, někdy rychlovka, někdy na půl hodiny plus čtení. Chodí taky ze školy otrávený, naštěstí se uklidňujeme vzájemně tím, že od nového pololetí bude mít novou paní učitelku!! Tu velice dobře znám, bude to určitě změna k lepšímu, tak už se oba moc těšíme. Paní učitelka nynější je už v důchodu, děti nezvládá (pravda někteří žáci to je fakt děs běs) a lezou jí na nervy... Když to srovnám se starším synem páťákem, tak je to nebe a dudy, úkoly mají jen 3x v týdnu na 5-10 minut, učitelka mírná, klidná, hodná (až moc), věčně se usmívající, ale přitom má respekt, děti ji milují i páťáci (většina) chodí rádi do školy! A to jich je ve třídě 30 a pár taky ne zrovna vzorňáků, ale prostě to s nima umí. Víc takových učitelek!
Tak jsem neporadila, jen jak je to jinde a jak to může být i fajn, když se chce...

[Maar]

Teda to je síla, co píšeš, zakladatelko. Já v mnoha věcech nejsem vůbec radikální, ale co se týče známkování, a natož v první třídě (a vůbec minimálně na celém prvním stupni), mám v tomto víc než jasno. Ani při tom mírnějším známkování si nedovedu představit jediný relevatní důvod, k čemu je to dobré. Mám dceru ve druhé třídě, tohle kdyby na ni zkusil někdo vytáhnout v první, má celoživotně zaděláno na úplně zbytečný problém. To je tak pitomý nástroj, to známkování! Vždyť ten proces vzdělávání celý deformuje. Budu ti držet palce, abyste našli cestu, jak by si dcera mohla známky nějak moc nepřipouštět k tělu, ale tím myslím i ty jedničky. Přesně jak píše Maggiemae, z toho se podle mě dá pouze a jenom utéct, ale to bohužel asi není řešení pro všechny. Myslím si, že tak malé děti si ve většině případů právě kvůli známkování nedokáží podržet tu tzv. vnitřní motivaci, vždyť to jde přímo proti tomu.

[Maar]

A kromě rozčilení (omlouvám se, ale přijde mi to tak vůči těm dětem nešťastné) přidám ještě - ano, s mou zkušeností rodiče podobně starého dítěte mi to přijde opravdu krutopřísné. Řešila bych to, slušně, ale řešila.

[Barci]

Já jsem známý odpůrce známkování, minimálně na prvním stupni, pak už jsem tolerantní a věřím, že když v sobě ty děti mají ten základ zažitý prvních pět let, tak to zkousnou bez ztráty kytičky.

Dostat takovou učitelku příští rok moje dcera, tak nám zničí celý poklidný rodinný hnití, na které jsme zvyklá díky synovi, kterému jde vše levou zadní. S dceru to už kvůli logovadě nebude taková pohodička, tak ještě mít toto nad sebou, jdu se zahrabat a co teprve dcera, která v tom musí být půl dne 5x v týdnu.
Ano, je to moc přísné, takové učitelky bývají fajn, tak od 3. třídy nejdřív, kdy už děti jsou zajeté v tom školním martýriu se vším všudy a začíná jít vážně hodně o učivo.

[Linka]

Čtu si tvůj příspěvek a přemýšlím, co tě vlastně nejvíc trápí? Je to vědomí, že je učitelka náročná, že výuka je náročnější na přesnost, samostatnost? Nebo jsou to známky, výkon, trojky, které špatně nese dcera? Podle čeho vyvozuje, že "trojky" jsou špatně? Může v tom být i tvoje očekávání, že škola má bavit, má být hrou a pro dceru je spíše prací? Je to tvůj pohled?

Jako matka se dokážu vžít do tvé situace, máš určitě šikovnou dcerku, svědomitou, která získává nechuť k věcem na které se těšila. Jak bys jí mohla pomoci celou situaci zvládnout? Jak tím projít? V dalších odpovědích tady čtu různé možnosti, jak to vše řešit.

Mám asi na tebe spíše více otázek, než odpovědí...

[Ame]

Čtu si tvůj příspěvek a přemýšlím, co tě vlastně nejvíc trápí? Je to vědomí, že je učitelka náročná, že výuka je náročnější na přesnost, samostatnost? Nebo jsou to známky, výkon, trojky, které špatně nese dcera?

celkem evidentně to, že dítě se přestalo těšit do školy

miluju naši Volksschule, kde se do třetí hodnotí slovně prvorozená je v první na osmiletém gymplu, a premiantkou zatím zůstala, se známkami sebereflexe skutečně nesouvisí

[Kote]

Linko, vzdycky tve prispevky rada ctu, ale tentokrat jsem opravdu nepochopila, co mel rici a v cem mel zakladatelce pomoci.

I my mame zkusenost ze zakladni skoly v Nemecku, kde se na 1.stupni neznamkovalo a bylo to tak uvolnujici a osvobozujici pro celou rodinu...a rozhodne se deti nenaucily mene nez kdyby byly znamkovane. Ale fakt, ze se uci proto, aby to umely a ne proto, aby dostaly dobrou znamku, dela hrozny rozdil. A nikdy jsem od svych deti neslysela, ze by nechtely do skoly, starsi syn dokonce upadal do deprese, kdyz mely zacit prazdniny, co bude doma ty 2 mesice delat, ze to je nuda a ve skole se stale neco deje Ucitelele hodnotili pouze slovne a prakticky jen v pozitivnim smyslu. K hodnoceni ukolu nebo testu vzdy napsali, na co se jeste zamerit a co zkusit zdokonalit a vypilovat, a urcite to melo vetsi efekt nez napalit spatnou znaku, ktera nic nerekne a uvrhne akorat do deprese.

A bohuzel nez jsme se prestehovali do Nemecka, tak starsi syn navstevoval prvni 2 roky zakladky u nas v Italii s ucitelkou podobnou jako ma zakladatelka. Vysledkem bylo, ze nekolik deti muselo navstevovat psychologa a 6 deti na zadost rodicu zmenilo skolu. I v Italii se totiz znamkuje ( nejlepsi je 10 a nejhorsi 0). A nase ucitelka jeste spatne znamky okorenovala ironickymi a nevhodnymi poznamkami, nad kterymi nam rodicum obcas zustaval rozum stat Takze jsme se jednoho hezkeho dne sebrali a sli si kolektivne na chovani a hodnoceni p.ucitelky stezovat reditelce. Kdyz jsme ji ukazali sesity, tak se nestacila divit, a rikala nam, ze ji povazovala za jednu z nejlepsich a nejpripravenejsich ucitelek, ktera se stale dovzdelavala a navstevovala nejruznejsi kurzy. Ale pokud to clovek nema v sobe, tak zadne kurzy a vysoke vzdelani nepomuzou k tomu, aby se stal dobrym ucitelem. Nastesti jsme se pak odstehovali, tak jsme se dane ucitelky zbavili.

Zakladatelko, co si zkusit promluvit s ostatnimi rodici, jak to vidi oni, a pak podniknout treba neco spolecne ?

[Matyldík]

Již výše jsem psala vyřešení.Známky byly ne za neznalost,ale chování při pětiminutovce.Tedy trojky za kázeň,ne za znalosti.Písemky byly většinou bezchybné.Došlo k domluvě z mojí strany,ač si tedy myslím,že pokud si dcera ve škole při písemce kreslila,pletla copánek nebo svačila měla být upozorněna učitelkou.Po domluvě tedy už zase máme známky,které nosila dříve.
A o co mi šlo? Nemyslím si,že trojka je zas až tak špatná známka,ač já je na ZŠ neměla,ale o to,že z ničeho nic došlo k rapidnímu zhoršení a na to sa navázala dcery nechuť ke škole.Tam mi začla blikat kontrolka a proto jsem ihned do školy zašla. Tak asi k naší paní učitelce .

[Linka]

JO, už tomu rozumím.
Není obvyklé, aby v polovině roku došlo ke změně ve známkování. Zamýšlím se nad učebními styly. Tvá dcera bude opravdu šikovná a rychlík, když u cvičení zvládá ještě malování. A tady to vidím na opomenutí paní učitelky. Ve známce se má odrážet znalost nebo neznalost. Určitě by mělo na stránkách školy viset známkování a co vlastně daný stupeň hodnotí. Pokud v něm není zmíněna úprava prací, pak trojky a horší známky jsou neopodstatněné a stojí to za návštěvu školy. Co se týká písmenek v první třídě bývá situace poněkud jiná. U písmenek jde o co nejlepší nápodobu. Jde toho dosáhnout, z osobní zkušenosti vím, že je za tím spousta her a práce s různými psacími materiály, kdy se učitel se žáky soustředí především na uvolňování svalů a kloubů celé ruky. Nejtěžší nebývá jemný detail, spíše posun ruky po papíře.
Nerozumím jedné věci, jak ty, jako rodič, můžeš zasáhnout v případě, že dítě stíhá u práce jídlo,kreslení a nebo jinou činnost. Myslím, že je tady spousta učitelek,které by danou situaci řešili vhodnějšími postupy. Je dobré vědět, že toto ty nemůžeš ovlivnit a že trestat dítě snížením známky se jeví jako pedagogické selhání.