Jak se žije Pannám?

[Inkognito]

Jsem Panna. A jsem příšerná. Kritizuji. Všecko. Pořád. Zostra. A kdyby mi to nebylo hloupé, ještě bych přitvrdila.

Nesnáším to na sobě. Je to hrozný povahový rys. Myslím (ale může to být sebeklam), že kritizuji ne proto, že chci někoho nebo něco shodit, ale proto, abych upozornila na nedostatky, jejichž odstranění posune kvalitu služby, dokumentu, procesů či čehokoliv jiného, co je předmětem kritiky, na vyšší level.

Neumím obalovat svoji kritiku do líbivých řečiček. Pokaždé, když se o to pokusím, se mi dělá fyzicky zle. Neumím lakovat narůžovo. Pokud ode mě nechcete slyšet kritiku, neptejte se mě na můj názor! Když se totiž zeptáte, okamžitě oddělím předmět kritiky od jeho tvůrce a vysypu ze sebe všechno, co vidím, že má prostor ke zlepšení. Jenže ne každý příjemce mojí zpětné vazby je zralý ji ustát.

Dá se s tím nějak pracovat? Nechci lidi zraňovat. Chci komunikovat laskavě. Jenže s mojí povahou to znamená zároveň i neupřímně. Ach jo.

Co vy, ostatní Panny? Máte to stejně? Pokud ano, jak se vám s tímto povahovým rysem žije?

[Vladimira]

Zajímavé.
Znám několik lidí ve znamení Panny a nějak se to sešlo tak, že jsou to ti nejmilejší, nejempatičtější lidé, které znám. Ano, jsou nechutně puntičkárští, to se nikdo nesnaží zastírat , ale bereme to všichni s rezervou (a mnohdy se to naopak i dost hodí!) ale opravdu mě to tvoje hodnocení překvapuje. Patří mezi moje nejlepší přátele. A jsou to lidi všeobecně oblíbení, mají hodně kamarádů.

[Kocacko]

Stejný. Znám dvě Panny a poslední, co mají obě společného je kritizovat ostatní. Panna, jak ji znám, si jde v klidu a v pohodě za svým. Nikomu nepřekáží, kdo stojí jí v cestě, toho s nonšalancí sobě vlastní obejde. Tohle o Pannách slyším prvně. (anebo se mi jejich kritika nikdy nedonesla, což je možná taky dobře )))))))))

[Inkognito]

Taky mě to překvapuje....neznám tedy charakteristiku znamení,ale panny co znám tomu tvému popisu moc neodpovídají....pro mě to tedy spíš nebude spojeno se znamením,ale spíš jako povahový rys tebe...co zkusit někoho kdo tě zkusí "rozebrat",najít proč se tak chováš a treba ti dokáže pomoci? Nevím,nemám moc zkušenosti,ale čakry apod...? Já takhle chodím k homeopatovi,který dělá spostu věcí okolo a mě třeba pomohl s vztekem,rozebral mě,vysvětlil co a jak,já si uvědomila co a jak.....doufám,že jsi mě pochopila. Každopádně držím palce,at se ti uleví

[Inkognito]

Jsem panna s autistickými rysy , názor mám na ledacos, ale zas ho lidem úplně moc necpu, protože mi obecně lidi můžou vlízt na záda. Když se mě někdo zeptá, nedokážu předstírat, že A, když B, ale už jsem se naučila takový ty protokoly jako "zkritizuj věc, ale potěš člověka", prostě kritika je sice drsná, ale věcná a nikoli osobní. Aspoň teda wannabe. A teda hodně věci zjemňuju humorem a tím, že neberu vážně sebe samu, prostě to, že to ostatní dělaj blbě, neznamená, že já to blbě nedělám. Umím říct "nevím", "jsem debil" apod., nestavím se do nadřazený pozice.

[Naja]

Postavení Slunce v horoskopu je jen jedním z prvků a v zásadě samo o sobě neříká o člověku vůbec nic. Je potřeba vzít v úvahu zbytek planet, umístění v domech a ve znameních. O tom, jak působíme na okolí vypovídá spíš Ascendent, s jakou energií konáme pak umístění Marta...

[Inkognito]

Moje neteř je Panna a je to ten nejovlivnitelnější a nejempatičtější člověk, co znám

[Inkognito]

Jsem panna a mám podobnou vlastnost jako zakladatelka. Když se mám k něčemu vyjádřit, tak se vyjádřím. Taky nelakuju. Většina lidí (snad) kolem mě to dává, zvykli si, znají mě, ví, že si to nesmí brát osobně, že já to vždycky chápu "pro dobrou věc".
Mám jednu podřízenou, která si bohužel všechno bere moc osobně. Ta mě donutila zamyslet se nad tím, co říkám, přidat pár milých slov, naučit ji povzbudit, ačkoli jí oznamuju, kde udělala chybu.
Blbý je, jestli ty lidi, k nimž kriticky promlouváš, potřebuješ k životu a jsou to Tvoji blízcí. Pak bych na tom opravdu pracovala, snažila se víc přemýšlet o svých slovech atd. Já třeba když podřízeným vytýkám chyby (kterých je minimum, ale jsou a být nesmí), tak dodávám, že kdo nic nedělá, tak nic nezkazí a že jak já, tak oni přece musí vidět to kvantum bezchybně odvedené práce. Snažím se přidávat pochvalu, ale nejde mi to úplně od srdce, k chválení se musím nutit Moje slabá stránka - asi mám pořád pocit, že by se všechno mohlo dělat líp. Ale jednou za čas donesu do práce na poradu třeba bábovku, uvaříme kafe a všem poděkuju, že to u nás funguje. Tak snad je láska mých podřízených ke mně upřímná...
ehm, asi zase něco upeču, uvědomila jsem si, že jsem zase jen říkala, co by se mělo dělat jinak a líp, ale neřekla, co už dobře děláme...

Jsem kritická a náročná i směrem k manželovi a hlavně k dětem. Tam taky musím myslet na to, že krom poukazování na chyby je třeba chválit, chválit a chválit. A že aby to bylo vyvážené, nestačí říct "jsi borec" nebo "no ty jsi ale šikovnej", když v opačném případě má moje kritika několik vět...

[Inkognito]

a ještě dodám, že můj syn je taky Panna a je stejný jako já - též se vyjadřuje ke kdečemu, je puntíčkářský, až pedantský a v kolektivu proto není úplně oblíbený.
Já mu rozumím, velmi. On má neskutečný smysl pro spravedlnost, chce mít všechno perfektní a ťip ťop, ctí a vyžaduje fair play za každou cenu.. Je přísný nejen na ostatní, ale především na sebe. Což je až sebedestrukční
Nevím, jestli to souvisí se znamením nebo s povahou, jsme si prostě dost podobní fyzicky, povahově, navíc to znamení. Na druhou stranu v čínském horoskopu má stejné znamení s mým mužem a tam jsme vylíčeni jako naprosto rozdílné osoby.
Takže bych to vůbec nespojovala se znamením, ale spíš s povahovými rysy a s prostředím, které Tě formovalo a formuje...

[Inkognito]

Přiznám, že Panny do svého života vůbec nepřitahuju (jsem nekompatibilní znamení), ale znám asi 3 muže Panny a vesměs je to s nima k nežití. První otčím - ten kritizoval všechny a všechno, negativista non plus ultra. Druhej manžel od kamarádky, navíc posedlý obscedantně kompulzívní poruchou - kamarádka má jistě po 12 letech manželství svatozář, to co vydrží ona, já bych nevydržela ani týden. Třetí manžel od jiné kamarádky, pekelný puntičkář. Panna byla vždy moje nejméně oblíbené znamení (ani nevím proč) a samozřejmě, jak jinak, Vesmír mi nadělil syna Pannu. Občas to teda drhne fest Jemu se asi žije dobře, je optimista a dokáže si v každé situaci nějak poradit, ukecanej, komunikativní, s každým se hned seznámí a dá do řeči. Puntičkář je jak na co, pokud mu na něčem záleží, tak ano, ale třeba na školu dost dlabe, takže podle toho vypadají sešity atd. Miluje ale zeměpis, takže sešit do tohoto předmětu je oproti ostatním v naprosto luxusním stavu , s pečlivě vedenými zápisky a kresbami.

[Inkognito]

Jsem Panna. Rodiče mi často říkali, že pořád něco kritizuju (to jsem ještě vůbec nevěděla, že se k tomuto znamení taková vlastnost vztahuje). Je mi ale velmi nepříjemné, když někdo kritizuje mě. Panny nemají potřebu kritizovat proto, aby někomu dokázaly, že jsou lepší, ale proto, aby daly věci do pořádku, aby se věci zlepšily, zkvalitnily - přesně tak, jak píše zakladatelka. Je mi ale velmi nepříjemné, když někdo kritizuje mě. Tak jak vidím nedostatky klem sebe, vidím je i sama na sobě a nepotřebuji, aby mi je někdo připomínal. Sama k sobě jsem totiž neméně přísná ve své kritice. Což je často peklo, vyjít sama se sebou a přesto na sobě neustále vidět chyby a v důsledku toho o sobě neustále pochybovat.

Zakladatelko - nevím, zda jsi četla o znamení Panny v knize od Alice Goodmanové Sluneční znamení. Kromě toho, že tam autorka píše, že pro pannu je kritizovat stejně přirozené jako dýchat , píše tam o našem znamení i spoustu krásných věcí. Uvidíš, že znamení Panny nerovná se pouze kritizování, posedlost čistotou, pedantství a puntičkářství (jak se dočteš v téměř každém horoskopu, což mi často už leze na nervy , ale že Pannám náleží i spousta jiných vlastností, kvůli kterým stojí za to s námi žít.

[Zuza77]

Vůbec jsem netušila, že se neustálá kritika spojuje se znamením panny. No leccos to vysvětluje o mém otci a našem vzájemném vztahu.
Co mě tedy vždycky rozčililo, že na nás se segrou měl a ma vždycky v zásobě kritiky hromadu. Ale jiným lidem (zejména ženám obratně využívajících ženské zbrane) odpustil kde co a kritika nikde.

Odesláno z mého SM-A510F pomocí Tapatalk

[Inkognito]

Panny nemají potřebu kritizovat proto, aby někomu dokázaly, že jsou lepší, ale proto, aby daly věci do pořádku, aby se věci zlepšily, zkvalitnily - přesně tak, jak píše zakladatelka. Je mi ale velmi nepříjemné, když někdo kritizuje mě. Tak jak vidím nedostatky klem sebe, vidím je i sama na sobě a nepotřebuji, aby mi je někdo připomínal.

Tohle je přesný!

inko Panna s autistickými rysy

[Inkognito]

Já mám ve znamení panny manžela a mladší dceru. Zvlášť u dcerky jsme si všimli, že nikdo neumí tak pěkně chválit jako ona a to opravdu od útlého dětství. Ani jeden nejsou nějak extra pořádní, naopak třeba v pracovně má manžel fakt děsný binec, ale vyzná se v něm, dceři je devět, takže klasika - starý svačiny v batohu, binec ve skříni, ... Nároční jsou oba, ale jak na co, manžel je třeba dost pečlivý v určitých oblastech, takže třeba hůř snášel, když mu s něčím pomáhaly děti. Dcerka je zase takový exteriérový estét, ráda pěkně vypadá, i do školky nosila kabelku, umí se sama česat, třeba i drdoly, ladně se hýbe a je tak nějak odjakživa jako princezna. Přitom u mě to nevidí. Já jsem vyloženě perfekcionalista na práci a hrozně náročná sama na sebe, ale jsem kozoroh. Kritičtí vzájemně nijak extra nejsme, ne že bychom si lhali, ale spíš si tak nějak přirozeně vážíme na každém toho, co mu jde.