ADV TOP
ADV LEFT

Řiďte se svým instinktem!

sem zmizela vybraná témata z diskusí ke smazání
Pravidla fóra
PŘÍSTUP DO FÓRA

bez registrace/přihlášení: jen čtení
noví/registrovaní uživatelé: běžný přístup
Nástěnka
Editace práv pro nástěnku
Napište uživatelské jména, které mají mít právo upravovat tuto nástěnku (vždy jeden uživatel na řádek).
U uživatelského jména není rozlišována velikost znaků.
Administrátoři a moderátoři mají právo pro úpravy vždy.
Tato diskuse je zapadlá, již do ní nikdo nepřispívá. V případě potřeby však lze diskusi oživit zasláním nového příspěvku. Tuto funkci používejte prosíme s rozmyslem, váš problém zde již pravděpodobně byl podrobně prodiskutován.
Příspěvekod markus » čtvrtek 02. leden 2020, 17:41
Neslyšíte? Burácející hlas posledního soudu volá: DOST!

Tyto dva pojmy souvisí s katolickou terminologií a nejsou v zásadě nesprávné. Budeme tedy na nich budovat a podrobněji si objasníme dva nejdůležitější a nejzásadnější momenty celého našeho bytí. Avšak objasníme si je na základě poznání stavby stvoření a na základě zákonů, ve stvoření fungujících, čehož znalost žel křesťanství chybí. A proto v nesmírně zásadních pojmech, jako je osobní a poslední soud, v mnoha věcech tápe.

Pojem osobní soud spojuje katolická věrouka s naší fyzickou smrtí a s tím, co bude následovat po ní. Tyto děje jsou popsány ve známé knize Raymonda Moodyho "Život po životě". Podklady pro její napsání získal od lidí, z medicínského hlediska určitou dobu klinicky mrtvých. Tito lidé víceméně shodně popisovali, že bezprostředně po smrti viděli sebe sama, přesněji řečeno své vlastní fyzické tělo jakoby z nadhledu, a odtud pozorovali úsilí lékařů o záchranu jejich života. Jejich osobnost, nebo jejich duše, která byla od těla odpoutaná, pak vstoupila do černého tunelu. Když se dostala ke světlu na konci tunelu, byl jí jakoby ve filmu promítnut celý její dosavadní život.

To, co duše prožívala při sledování filmu, však bylo něco úplně jiného, než když na zemi vzpomínáme na svou minulost. Tady to všechno duše vnímala především z mravního hlediska. Z hlediska toho, co udělala ve svém životě dobré a co špatné.

Po promítnutí filmu života byla ale osobnost člověka znovu vtažena do tunelu a vstoupila zpět do svého fyzického těla. Na základě zážitku klinické smrti však mnozí změnili svůj život. Zásadním způsobem přehodnotili své dosavadní priority a zaměřili se především na mravní stránku života.

Tolik ve stručnosti Raymond Moody, a my z hlediska katolického termínu osobního soudu můžeme za osobní soud považovat právě promítání filmu našeho života. Co však následuje po tomto okamžiku osobního soudu, kdy se už nevrátíme do svého fyzického těla?

Na základě filmu života člověk pozná, za co ve skutečnosti mravně stojí, a prostřednictvím objektivního a nestranného zákona duchovní tíže, bude přesunut do takové úrovně takzvaného druhého světa, do níž náleží. Do úrovně, kde najde stejných a sobě stejnorodých.

Na základě převažujících nízkých lidských vlastností člověk klesá působením zákona tíže mezi stejně nízko stojící, a na základě převažujících ušlechtilých vlastností člověk stoupá mezi stejně ušlechtile smýšlející.

V nízkých úrovních druhého světa trpí prostřednictvím stejnorodé nízkosti druhých a prožívá peklo. Ve vysokých úrovních druhého světa prožívá naopak radost, prostřednictvím stejnorodé ušlechtilosti druhých.

Když někdo zemře, jako nedávno Karel Gott, zvykne se říkat, že odešel do pěveckého nebe a odtud se na nás dívá. Když zemře nějaký známý herec, říká se, že odešel do hereckého nebe a podobně. Lidé tedy tuší, že na druhém světě jsme zařazeni do jednotlivých úrovní, na základě určité stejnorodosti. Tato stejnorodost však není profesní, ale jedině morální a mravní.

Křesťané katolíci tvrdí, že po smrti odcházíme do duchovního světa. Není to však pravda. Po smrti odcházíme ze světa hrubě - hmotného, do světa jemně - hmotného. Podle výše zmíněného zákona tíže odcházíme buď do nízkých úrovní jemné - hmotnosti, nazývaných peklem, nebo do vysokých úrovní jemné - hmotnosti, nazývaných nebem.

Souhrnně můžeme všechny tyto úrovně druhého světa nazvat očistcem, kde se lidé duševně očišťují buď z těžkých vin v nízkých úrovních, nebo z lehkých provinění ve vysokých úrovních. Postup duše z nízkých úrovní do vyšších je možný po odpovídajícím polepšení. No a ten, kdo úplně očistil roucho své duše od všech provinění, může nakonec vstoupit do věčné říše Ducha. Do skutečného, věčného království nebeského.

Toto očekává každého z nás po našem osobním soudu po fyzické smrti. A proto by každý měl už zde na zemi usilovat o co nejvyšší mravní a duchovní zušlechtění, aby pro něj nemusel být film jeho života šokem a hrůzou, po kterých se propadne do pekla.

A co znamená poslední soud?

Hrubě - hmotný svět a jemně - hmotný svět jsou prostorem, určeným pro zrání lidských duší do duchovní zralosti. Na zemi, a také na druhém světě, se lidé mají snažit zdokonalovat v ctnostech a v mravnosti, aby se stávali stále ušlechtilejší. Tímto způsobem se stále více přibližují k duchovní říši, aby po svém nejvyšším možném lidském zušlechtění mohli nakonec do ní vstoupit.

Lhůta, kterou ale máme na to určenou, je vymezena příchodem posledního soudu. Poslední soud je momentem, kdy bude řečeno DOST! Momentem, kdy se ukončí celý, výše zmíněný proces duchovního vývoje v hrubé a v jemné hmotnosti. No a momentální stav lidské duše, ve kterém ji poslední soud, čili ono velké DOST zastihne, se stane určujícím a rozhodujícím pro její bytí.

Pokud nás tedy poslední soud zastihne hodnotově zaměřené směrem ke hmotě, pokud nás zastihne spoutané penězi, majetky, vášněmi, požitky a tisíci nejrozličnějších materiálních věcí, další náš duchovní vývoj bude zastaven, a my už jen setrvačností dojdeme na úplný konec cesty, na níž nás zastihlo velké DOST posledního soudu.

Pokud nás ale poslední soud zastihne hodnotově zaměřené ke Světlu, ke Stvořiteli, k ušlechtilosti, k mravnosti, k ctnostem, k dobru, k lásce a spravedlnosti k bližnímu, také v tomto případě pouze dojdeme až na konec cesty, na níž nás zastihlo velké DOST posledního soudu.

A je úplně jedno, jestli nás poslední soud zastihne na tomto, nebo na druhém světě. Důležité bude jedině naše základní hodnotové zaměření, ve kterém se budeme v té době nacházet.

V případě materiálního hodnotového zaměření nás čeká cesta do zkázy, spojená s nezbytnou zkázou veškeré hmotnosti, která podléhá vzniku a zániku. A budou to právě naše hodnotové vazby na matérii, které nás do této zkázy stáhnou.

V případě duchovně mravního hodnotového zaměření nás však čeká cesta, směřující k věčnosti Ducha. Cesta, směřující ven ze světů hmotnosti, které jednou pominou, do věčné říše Ducha, která nikdy nepomine.

Tak, jak jednou z určitostí přijde náš osobní soud po naší smrti a odsoudí nás do zcela konkrétní úrovně druhého světa, a to přesně podle míry naší nízkosti nebo ušlechtilosti, tak jednou nevyhnutelně přijde také poslední soud, se svým velkým a definitivním DOST! A naše momentální hodnotová orientace ve chvíli velkého DOST posledního soudu se stane našim osudem. Osudem života v říši Ducha v případě naší duchovně mravní orientace, a osudem našeho definitivního zničení v zániku hmotných světů, ke kterým nás budou vázat naše, jen převážně materiální žádosti, nectnosti a nízkosti.

A to bude znamenat věčné zatracení, spočívající ve vymazání naší osobnosti z knihy života. Neboť život je jenom ten věčný v říši Ducha! Kdo však svůj život hodnotově spojí s dočasností hmoty, jeho bytí bude jen dočasné, a pak se zhroutí spolu se zhroucením hmotných světů.

Proto, bděme! Neboť nevíme dne ani hodiny, kdy zahřmí stvořením burácející DOST posledního soudu! Kam budeme převažující částí své osobnosti v tomto okamžiku zaměření, to se stane našim osudem!

A protože poslední soud se nezadržitelně blíží, mějme vždy své nitro nasměrováno především k hodnotám ducha. Jedině toto směrování v nás musí v každé chvíli převažovat.

Neboť běda nám, pokud v tomto rozhodujícím okamžiku celého našeho bytí v nás bude převažovat něco jiného!

(reklama odstraněna moderátorem)ve spolupráci s M.Š
markus
Pískle
 
52 příspěvků
28. leden 2016
Příspěvekod markus » čtvrtek 20. únor 2020, 18:36
Strašidla pochodují městy! Není to vůbec nevinná zábava!

V posledních letech k nám ze západu přichází další nové obohacení. Svátek Halloween a s ním související průvody nejrozličnějších čarodějnic a čertů. A čím jsou tyto masky hrůzostrašnější a děsivější, tím lépe! Tím je větší legrace!

Ale je to opravdu jen legrace a nic víc? Asi docela ne, protože na druhé straně se ozývají různí jednotlivci, ale také různé církve, kteří s těmito průvody nesouhlasí a sepisují petice, aby je městské, nebo obecní úřady nepovolily. Vidí v nich totiž propagaci zla a temných sil.

To se samozřejmě modernímu, ateistickému a materialistickému člověku s jeho snahou užít si dosyta nejrozličnějších zábav jeví jako nepochopitelný závan středověku. Jeví se mu to jako zkostnatělá a prudérní ztráta smyslu pro humor.

Ale protože materialisté a ateisté vnímají všechny věci pouze povrchně, z jejich prvoplánově materialistického hlediska, podívejme se na danou problematiku trochu hlouběji a ukažme si, co se ve skutečnosti skrývá pod navenek prezentovaným povrchem dobré zábavy.

Všechny pochody a průvody bez výjimky jsou vždy určitým poselstvím a prezentují nějakou myšlenku. Vysílají nějaký signál. Například socialistické prvomájové průvody byly vyjádřením radosti a spokojenosti ze života pod vedením komunistické strany. Ukrajinské pochody neonacistů jsou otevřeným přihlášením se k Stepanu Banderovi a k nenávisti vůči všemu ruskému. Dále zde máme známé duhové pochody komunity LGBTI, upozorňující na existenci jinak sexuálně orientovaných osob a na jejich práva. Dále máme například pochody za život, jejichž účastníci se snaží o mnohem intenzivnější ochranu života už před narozením. A můžeme sem zařadit také různá ekologická protestní shromáždění, inspirované aktivistkou Gretou Thunberg a podobně.

Co však je určitým společným jmenovatelem všech těchto protestních shromáždění, průvodů a pochodů? Jejich účastníci říkají společnosti asi toto: "Jsme tady a máme takovýto názor. Dáváme o sobě vědět a třeba s námi počítat."

No a přesně to samé platí také v případě různých průvodů čertů a strašidel. Že je to jen humor, zábava a žert, je totiž pouze pohádku pro povrchní a prvoplánové. Naopak, povrchnost a prvoplánovost lidí, kteří příliš neuvažují, je dokonale využita k tomu, aby bylo ve společnosti prezentováno to, o co ve skutečnosti pod zástěrkou zábavy jde. A jde o manifestaci temných sil, které dávají společnosti na známost: "Jsme tady a máme své hodnoty! Dáváme o sobě vědět a třeba s námi počítat!" A podobně, jako při pochodech neonacistů, také zde je aktuální skrytý podtext, vyjádřen slovy:" My jsme ti, kteří jsou vyvolení, aby si podmanili společnost!"

Průvody čertů a strašidel, tedy všechno jednoznačně negativních bytostí, jsou reálným svědectvím naší doby, která svou plytkosti myšlení, amorálností, duševní prázdnotou, nectnostmi a nezřízeností vášní navazuje kontakt se sobě stejnorodými, nízkými úrovněmi univerza. A bytosti z těchto nízkých úrovní pochodují v hrůzostrašných průvodech po našich městech a vesnicích, reprezentujíc temné síly, které se rozpínají po naší planetě, aby ji zcela ovládly.

Taková je tedy žel naše moderní civilizace, která inklinuje k nízkosti a temnotě, protože sama je takovou. Vždyť si jen zkusme položit otázku, proč se například v našich městech a vesnicích neorganizují pochody andělů a různých světlých bytostí, které by představovaly ctnosti? Vždyť přece kromě našemu pozemskému oku neviditelných, temných a nízkých úrovní, zalidněných nejrůznějšími hrůzy plnými bytostmi, existují také vysoké a vznešené úrovně, obývané nádhernými, ušlechtilými a ctnostnými bytostmi. Proč našemu světu není blíže toto směřování? Proč nebere inspiraci odtud? Proč neorganizujeme průvody tohoto druhu a tvůrci kostýmů a masek se ve své inspiraci nenapájejí do těchto úrovní?

Proto, že vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá! Neboť převažující nízkost v duších nachází sympatie a stejnorodé spojení s odpovídajícími, nízkými jemnohmotnými úrovněmi univerza.

No a je zcela samozřejmé, že tento trend a toto propojení se bytostně příčí lidem, kteří si ještě zachovali alespoň určitou míru ušlechtilosti a soudnosti. Tito lidé mnohdy ne vědomě, ale podvědomě tuší, o co tu jde, a staví se proti tomu. Stavějí se proti rozpínavosti temnoty, ovládající duše lidí. Stavějí se proti prezentaci její moci a touze po expanzi, prostřednictvím pochodů padlých, nízkých a ohyzdných bytostí.

A když jsme si už objasnili, co všechno se skrývá za touto zdánlivě nevinnou zábavou, zkusme se ještě zamyslet nad tím, kde se něco takového, jako jsou čerti vůbec vzalo?

Každému je jasné, že nejde o bytosti z našeho světa, čili z naší hrubé hmotnosti. Kromě hrubé hmotnosti však existují také různé úrovně jemné hmotnosti, kam odcházejí lidské duše po smrti fyzického těla.

Každý ví, že lidé jsou buď dobří, nebo zlí. Zlo naše duše zatěžuje a dobro naše duše povznáší. Podle míry dobra a zla má tedy každá duše po odložení fyzického těla určitou tíhu. Čím je ušlechtilejší a lepší, tím je tíha menší, a čím je duše zkaženější a negativnější, tím je tíha větší.

A tak, na základě zákona duchovní tíže, klesají duše zatížené nízkostí do nízkých úrovní jemné hmotnosti a naopak, duše, nadlehčené ušlechtilostí stoupají do vysokých úrovní jemné hmotnosti. Tam se dále zušlechťují v konání dobra a v ctnostech, aby nakonec, po dosažení lidské dokonalosti, mohly vstoupit z jemné hmotnosti do věčného, duchovního království nebeského.

K pochopení, odkud pocházejí čerti třeba vědět, že čím je duše zkaženější a nižší, tím ohyzdnější vnější formu dostává. A naopak, čím je duše ctnostnější a lepší, tím je její vnější forma ušlechtilejší a krásnější.

Potvrzení fungování této zákonitosti můžeme najít už tady na zemi, když například někdo enormním způsobem holduje alkoholu a jeho neřest časem začíná být viditelná také na jeho vnějším vzhledu. A podobně je to i s drogami. No a po naší smrti, ve světě jemné hmotnosti, se tato zákonitost mnohokrát znásobuje.

To znamená, že jakákoliv neřest a nízkost se mnohem viditelněji odráží na vzhledu duševního, jemnohmotného těla každého jednotlivce. Čím je tedy někdo horší, tím ohyzdnější a odpudivější podobu má jeho jemnohmotné tělo. A jde to až tak daleko, že lidé ztrácejí svou lidskou podobu a stávají se z nich polo zvířecí a polo lidské, strašidelné a ohyzdné bytosti.

Čerti tedy nejsou žádný nový a zvláštní druh. Čerti jsou ve skutečnosti lidé, nelidsky znetvořeni vlastní nízkostí.

Tentýž princip však platí také v pozitivním slova smyslu, protože jemnohmotné těla lidí ušlechtilých, čestných, spravedlivých, dobrých a laskavých nabývají ušlechtilé a vznešené formy, podobající se formám andělským.

Takže aby nám bylo všem jasno, čerti jsou ve skutečnosti nízké, padlé a ubohé lidské duše, nacházející se v nízkých úrovních jemné hmotnosti. Sem se kontaktovat, sem se orientovat, odsud se inspirovat a na náš svět přinášet průvody těchto nízkých, nešťastných, znetvořených a nejrůznějšími neřestmi zatížených bytostí, není rozhodně nic pozitivního. Je to jen ubohé a politováníhodné spojování se s nízkostí. Není to nic pozitivní, na co by se měli lidé orientovat.

Lidé by se měli orientovat spíše opačným směrem. Ne tedy dolů, ale nahoru! Ne do nížin, ale do výšin! Tam, ve vysokých úrovních jemné hmotnosti, přebývají ušlechtilé a ctnostné lidské duše, jejichž ušlechtilá vnější duševní forma je výsledkem jejich života v souladu s principy dobra, lásky, spravedlnosti a ušlechtilosti. Tím směrem by bylo žádoucí se orientovat a inspirovat!

Ne tedy do nížin, ale k výšinám máme upírat svůj zrak! Odtud máme čerpat a přinášet to sem dolů k nám na zemi, aby se naše planeta stávala stále lepší, a ne stále horší.

(reklama odstraněna moderátorem) ve spolupráci s M.Š
markus
Pískle
 
52 příspěvků
28. leden 2016
Příspěvekod markus » čtvrtek 16. duben 2020, 17:23
Koronavirus jako nástroj vyšší Moci! Kam nás tlačí?

Vše, co se děje kolem nás, nám chce něco říct. Chce nás něčemu naučit. Chce, abychom něco pochopili. No a takovým poselstvím je také současná koronavirusová krize. Zkusme se proto podívat na to, k čemu nás chce dotlačit. Neboť celosvětový důraz, s jakým se tak děje, si nutně vyžaduje naše plné pochopení situace.

V první řadě si je třeba uvědomit, že žijeme v univerzu, ve kterém působí vyšší Moc. Jde o Inteligenci, která usměrňuje vesmírné dění zcela konkrétním směrem. Směrem k stále vyššímu rozvoji. K rozvoji ducha a pravých, vysokých, vznešených a ušlechtilých hodnot. A všechno stávající musí tímto vytyčením směrem kráčet, protože není schopno trvale se příčit Vůli vyšší Moci. Musí tímto směrem kráčet, ať chce, nebo nechce. Dobrovolně, nebo násilím. Z tohoto úhlu pohledu je se třeba dívat také na současné dění.

Prvním poselstvím, které máme všichni pochopit, je poselství pokory. Dostáváme školou a tvrdou lekci pokory!

Lidstvo zapomnělo na Stvořitele a jeho zákony. Žije si samo pro sebe a v rámci svých vlastních zákonů a priorit. Lidstvo zapomnělo na Vůli vyšší Moci, kterou by mělo ve stvoření naplňovat, a tak se duchovně, morálně a mravně rozvíjet. Lidstvo se domnívá, že si vystačí samo se svou ekonomikou, technikou, konzumem a materialistickým pojetím života.

A najednou přijde něco, co zásadním způsobem otřese vším, co dosud tak uspokojivě fungovalo! Najednou přijde něco, co doslova zmrazí a na maximální míru utlumí všechno dosavadní lidské snažení! Najednou lidstvo, jednotlivé národy i jednotlivci do hloubky duše prožívají svou křehkost a zranitelnost! Najednou přichází pochopení, že navzdory všemu, co moderní svět dokázal, může být během pár dní položen, nebo doslova sražen na kolena!

Na základě všech těchto skutečností, které nejsou výplodem fantazie, ale v současnosti se reálně dějí, musí lidé na vlastní kůži prožívat, že přece jen existuje "Cosi", co nás vždy přesahovalo a bude přesahovat. "Cosi", co je silnější než všechno ostatní, a my to musíme respektovat a podřídit se tomu.

To, co tedy mají lidé jako první pochopit v souvislosti se současnou koronavirusovou krizí je realita existence vyšší Moci, která nás přesahuje. Lidé mají znovu získat bázeň a úctu před vyšší Mocí! Lidé mají znovu získat ztracenou POKORU! Lidstvo současnosti dostává důraznou lekci pokory před čímsi Vyšším! Před Mocí Boží! Toto je první základní věc, ke které pochopení jsme doslova tlačeni tím, co se dnes děje.

A co je tím druhým?

Koronavirus výrazně omezil veškerý dosavadní pohyb lidí na naší planetě. Omezil extrovertní, konzumní a komerční expanzi nejen ve světě jako takovém, ale také v rámci každého jednotlivého státu, protože byly eliminovány všechny aktivity ve formě divadel, kin, nebo různých jiných kulturních aktivit. Bylo eliminováno společenské setkávání v restauracích, v hospodách, nebo na sportovních akcích. Ulice měst jsou vylidněné. Koronavirus zahnal všechny domů! Zahnal je zvenku dovnitř!

Dovnitř! Zamysleli jste se nad tím, k pochopení čeho se nás snaží dotlačit Inteligence, jejíž Vůli podléhá vše, co existuje v našem stvoření? Bez jejíž Vůle ani jediný lísteček nespadne dolů ze stromu? Násilím a nátlakem posouvá naši pozornost ze všeho toho vnějšího směrem dovnitř! Směrem do našeho vlastního nitra!

V evangeliích se píše: "Království nebeské je ve vás!" Království nebeské a jeho hodnoty jsou v každém z nás! Jsou v našem nitru! Pouze je nám třeba zaměřit se tímto vnitřním směrem. A koronavirusová krize nám všem k tomu dává příležitost! Dává nám k tomu prostor a čas! Doslova nás k tomu nutí!

No a k tomu, abychom konečně začali správným způsobem uvažovat a pracovat na sobě ve svém nitru, k tomu dostáváme v dnešní době extrémně silné podněty. Třeba ve formě děsivé fotografie, která nedávno obletěla sociální sítě. Jde o fotku z italského Bergama, pořízenou z okna bytu na patře, směřujícího na hlavní ulici. Na ulici vidět kolonu vojenských aut, ve kterých jsou převáženy těla obětí koronavirusu do spaloven, protože krematoria už kapacitně nestačí. V den, kdy byla pořízena fotka, zemřelo 400 lidí.

Toto jsou skutečnosti, které musí velmi silně otřást každým člověkem. Toto jsou skutečnosti, které není možné přejít bez povšimnutí, aniž by se nás hluboce vnitřně nedotkly. Musí nás to vnitřně zasáhnout a má to v nás vyvolat kladení si zásadních otázek lidského bytí, které bychom si jindy, nebo vůbec nikdy nepoložili.

Na co jsme tu vlastně na zemi a jaký má náš život smysl? Copak jsme tu opravdu jen na to, abychom si užívali pokud možno, a aby nás potom, když zemřeme, spálili jako dřevo v peci? Copak jsme skutečně jen polní tráva, která zde dnes je a zítra ji hodí do ohně? Copak jsme skutečně jen toto tělo a mysl, a když zemřeme, o všechno přijdeme a všechno definitivně skončí?

Nebo jsme přece jen něčím víc? Jsme něčím, co je trvalé, věčné a nezničitelné, co nemůžeme ztotožňovat s naším fyzickým tělem a pozemským rozumem? Neexistuje v nás nějaké vyšší "já"? Neexistuje v nás věčný duch, se kterým můžeme najít spojení prostřednictvím dodržování vysokých a ušlechtilých hodnot, abychom sme se s ním vnitřně ztotožnili a našli cestu k věčnosti? Jsme tedy jen tělo, mysl a rozum, které hynou a zanikají, nebo jsme věčný duch, kterého se nedotýká fyzická smrt?

Současné zastavení života koronavirusem nás hmatatelně tlačí dovnitř našich domovů a do nitra sebe sama, a tragičnost událostí v Itálii, ale také jinde, nás tlačí ke kladení si těch nejzákladnějších otázek našeho bytí. A dává nám čas a prostor k tomu, abychom odpovědi na ně skutečně našli. Kdo totiž hledá, musí nakonec najít!

Nedávno jsem poslouchal pořad v rozhlase o tom, jakým všemožným způsobem tráví lidé čas ve svých domovech, do nichž byli nuceně zahnáni koronavirusovou krizí. Redaktorka v relaci hovořila o tom, jací jsou lidé také v této situaci vynalézaví, a jak nejrůznějšími kreativními způsoby dokáží využít nečekaný volný čas. Ve skutečnosti je ale maximálně smutné, že pro zaběhnutou lidskou povrchnost není tento čas, který je Shora darován, vůbec využíván na to, na co by opravdu měl, ale je promrhán na obvyklé hlouposti a na to, co není vůbec podstatné.

O vyšší Moci, nebo o Stvořiteli, který řídí světy, se říká, že je Láskou. A je to skutečně tak, protože Láska nejvyšší Inteligence, ovládající univerzum nechce připustit, aby lidé promrhali v hodnotovém omylu, v nicotné povrchnosti a v bezduchém, tupém materialismu celé své bytí. Láska nejvyšší Inteligence se nás proto snaží ze všeho tohoto vytrhnout, abychom nepromarnili své životy a nakonec nás nemuselo postihnout to nejstrašnější, co vůbec existuje. Duchovní smrt, nebo jinak řečeno, věčné zatracení naší osobnosti! Takto, z pozice Lásky Stvořitele k našemu věčnému duchu třeba celou současnou situaci vnímat a dešifrovat.

No a na závěr ještě jedna zásadní otázka: co se stane, pokud lidé nebudou chtít pochopit, přijmout a zrealizovat to, k čemu je v současnosti tlačí koronavirusová krize a za ní stojící vyšší Moc, bez níž Vůle ani lísteček ze stromu nespadne? Co když budou chtít žít tak, jako dosud a uznávat stejný hodnotový systém, jaký uznávali dosud?

Jistě se pamatujete, že v roce 2012 mnozí očekávali konec světa. Když nepřišel, materialisté a ateisté opět jásali. Neuvědomili si však dvě věci. Za prvé, že to nemá být konec světa, ale konec starého světa! Konec starého světa se vší jeho dosavadní nesprávnou hodnotovou hierarchií, a začátek nového světa s novou, duchovní hodnotovou hierarchií.

No a za druhé si neuvědomili, že to není otázka jednoho dne, začínajícího posledními minutami roku 2011 a prvními minutami roku 2012. To je proces, který začal již před tím a probíhá také v současnosti. Je to proces transformace lidského vědomí z nižší úrovně na vyšší úroveň.

Pokud to lidé pochopí a vykročí cestou, směřující k stále větší osobnostní a duchovní dokonalosti, na kterou nás tlačí Vůle Vládce univerza, ušetří si mnoho utrpení. Pokud to ale nepochopí a budou se chtít křečovitě držet toho starého, vyšší Moc použije mnohem razantnější prostředky, než je současná koronavírusová krize, aby docílila toho, kam má lidstvo v souladu s plánovaným vývojem celého univerza směřovat. Člověk musí pochopit, že je příliš malý a zranitelný na to, aby si donekonečna prosazoval pouze svou vlastní vůli.

Uvědomme si přátelé, že lidé, kteří každodenně umírají v Itálii, ale také všude jinde na koronavirus, že všichni tito lidé měli své rodiny, své plány, své starosti i své radosti tak, jako každý z nás. A najednou je všechno pryč! Je to obrovská tragédie a o to zvlášť, pokud připustíme, že také my sami bychom se mohli jednoho dne ocitnout mezi nimi. Nedopusťme proto, aby velké neštěstí, které postihlo tyto lidi a jejich rodiny, odplynulo v naší obvyklé povrchnosti kamsi do ztracena. Choďme proto do svého nitra a řešme v sobě základní otázky bytí, které jsme už dávno měli mít vyřešeny.

K těmto obětem by totiž vůbec nemuselo dojít, kdybychom jako lidstvo i jako jednotlivci kráčeli ve svém vývoji správně, čili cestou hodnot ducha. Pak by byla nutnost bolestné navigace na tuto cestu bezpředmětná! Uvědomme si to, vzpamatujme se, obraťme se a vykročme tam, kam se nás snaží nasměrovat Vůle Nejvyššího, aby oběť těch, kteří v současnosti umírají na světovou koronavirusovou pandemii, nebyla marná.

Stručný závěr: Všemohoucí Bůh existuje a přeje si nové, lepší, duchovní lidstvo! To je cesta, na kterou ho začíná směřovat. Čím dříve to pochopíme a čím dříve touto cestou vykročíme, tím méně budeme trpět.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.Š
markus
Pískle
 
52 příspěvků
28. leden 2016
Příspěvekod markus » čtvrtek 28. květen 2020, 18:35
Koronavirová konspirace? Ať zváží každý sám!

Na svých podvečerních procházkách jsem zpozoroval zvláštní věc. Když končí den, začíná noc a zapalují se světla veřejného osvětlení, tato světla, a to i z velmi velké dálky, svítí tak jasně, jak jsem je dosud nikdy svítit neviděl. Útlumem průmyslové činnosti a dopravy se očistilo ovzduší, na základě čeho je viditelnost znatelně vyšší. V přírodě probíhají očistné procesy! Příroda se očišťuje! Lidstvo trpí a je omezováno, ale příroda se obnovuje.

Očista přírody se projevuje všude. Třeba v Benátkách na kvalitě vody, nebo v Číně, v poklesu toxických látek v ovzduší, což také potvrdila pozorování čínských vědců.

A viditelná přírodní očista evokuje také jiný, hlubší význam tohoto pojmu. Evokuje očistu, spojenou s duchovním rozměrem člověka a celého univerza. No a vykonavatelem a nástrojem této očisty má být právě přírodní svět. Přírodní svět, ale především inteligence, která ho spravuje, a která formuje vnější přírodní dění do takové podoby, aby bylo dosaženo požadované duchovní očisty Země a její obyvatel.

A je to opravdu reálně tak, protože mikroskopický virus, pocházející z přírodního světa, postavil lidstvo do pozoru. V tomto dění je také možné pozorovat odvěký, ale lidstvem ignorován zákon zpětného účinku, na základě kterého nakonec každý sklidí to, co zaséval. Na základě kterého přijde reakce přesně takového druhu, jaká byla předchozí akce.

Za nekonečné ústrky lidstva vůči přírodě, za její bezbřehé plenění, ničení, znečišťování a devastování přichází odplata ve formě viru, který lidstvo téměř ze dne na den zastavil v jeho destruktivní činnosti. Okamžitě například zastavil pro přírodu škodlivé, nadměrné cestování po celém světě, jehož návrat do původní podoby tak, jak si ho cestovní kanceláře představují, bude jen velmi pozvolný. A v plné míře, jak to bylo před koronavirovou krizí, pravděpodobně také nemožný.

A je toho samozřejmě ještě mnohem více, k čemuž bylo lidstvo v současnosti dotlačeno, a za čím je možné vypozorovat jednoznačnou pečeť inteligentního působení.

Avšak přírodní dění a inteligence, stojící za ním, je jen nástrojem v rukou ještě mnohem vyšších sil. Sil Světla, které prostřednictvím obecné očisty vynucují na Zemi vítězství světlých hodnot! Vynucují vítězství skutečného Dobra. Dobra pro všechny. Pro jednotlivce, pro národy, pro zvířata, pro přírodu, pro vzduch i pro vodu. To je Dobro skutečné a univerzální, které je v ostrém rozporu se sobeckým, bezohledným a přírodně destruktivním "dobrem" v pojetí lidstva.

Podstatou dnešního dění je tedy šíření Světla! Je šíření Dobra! Dobra skutečného a pravého! Dobra pro všechny bez rozdílu a ne jen pro člověka! Nejen pro některé! Dobra úplně jiného, než je to, co lidé za dobro považují. A proto dochází ke kolizi! Lidé nevítají příchod Světla s jásáním a radostí, protože se jim hroutí celý jejich svět, jakož i celá jejich dosavadní hodnotová hierarchie, postavená na jejich vlastním, sobeckém pojetí dobra.

Přichází Světlo a Dobro, ale náš svět začíná kolabovat, protože je v rozporu se skutečným Světlem a Dobrem. Cíleně je bolestně zasahováno všechno lidsky pokřivené, nesprávné, falešné, sobecké, bezohledné a pokrytecké. Země se duchovně očišťuje! Velká očista přírody, ale také špatně nastavené hodnotové hierarchie lidí začíná!

Zvýšená intenzita Světla přichází shora, a jejím zdrojem je vyzařování Nejvyššího. A přesně tak, jak se v bílém světle nacházejí všechny ostatní barvy světelného spektra, přesně tak i Světlo, přicházející shora od Stvořitele, v sobě obsahuje všechny ušlechtilé, vysoké a vznešené ctnosti v podobě lásky, spravedlnosti, čestnosti, čistoty, skromnosti a úcty k Nejvyššímu i k ostatním lidem.

Toto všechno, jako základní poselství, nese v sobě paprsek Světla, přicházející shora a zasahující naši Zemi. Kdyby lidé žili těmito hodnotami, žádná očista by nebyla nutná, protože pravé úsilí o Světlo ze strany lidí by se setkalo s prouděním Světla, přicházejícím od Stvořitele, a Země s jejími obyvateli by byla radostně povznesena.

Žel, to však, co v současnosti převládá na Zemi, je temnota! Temnota duší, srdcí a hodnot! Temnota iluze jedinečnosti materie, kromě níž podle většiny už nic neexistuje. Převládá temnota nižšího, rozumově racionálního "já", které se uvnitř lidských osobností rozvinulo až do takových rozměrů, že potlačuje, ignoruje a zpochybňuje existenci vyššího duchovního "já" v člověku, které je Boží jiskrou v nás.

Temnota lidského nižšího "já", totožného s rozumem, myslí a s čistě materiálním pojetím světa, vybudovala temnou a nízkou hierarchii hodnot, postavených na penězích, zisku, moci, majetcích, kariéře, užívání si a konzumu. Toto jsou hodnoty dnešních lidí. Kvůli ním sklouzávají do bezohlednosti, chamtivosti, nečestnosti a nespravedlnosti. Kvůli ním sklouzávají k násilí, válkám, parazitování na jiných a k drancování a ničení přírody. Svět lidský se stal světem temna! Stal se říší temna!

A k této říši temna na Zemi proniká v současnosti paprsek Světla a skutečného Dobra! Ale protože temný svět na Zemi není hodnotově Světlu stejnorodý, zraňuje ho. Temnotou Země je příchod Světla vnímán jako cosi negativní. Jako cosi nekompatibilní. Jako cosi cizorodé.

A proto pozitivní záření Světla v negativním prostředí Země mutuje a působí zdánlivě negativně. Mutuje do podoby koronaviru a negativně působí na svět lidský. Otřásá našim světem, postaveným na nesprávných hodnotách a očišťuje ho od všeho, co je pokřivené. Pouze vinou lidí a jejich falešného pojetí dobra je tento proces očisty bolestný. Je katastrofou pro současný svět s jeho nízkým způsobem myšlení, ale je požehnáním pro přírodu a pro všechny lidi, kteří v sobě nesou pravé hodnoty Světla.

V jisté relaci v televizi mluvili o tom, jak se je třeba co nejefektivněji chránit před koronavirem. Říkali, že jako první je nošení ochranné roušky, a pak časté mytí rukou. Kromě toho zmiňovali také ústní hygienu a mytí zubů, ale také proplachování nosu teplou vodou, protože v nosní dutině máme drobné chloupky, a na nich se může zachytit virus.

To vše je samozřejmě chvályhodné a vůbec to nelze podceňovat. Ale ani zdaleka to nestačí! To je v dnešní době málo, protože je to opět jen čistě materiální tak, jako vždy!

Kromě očisty a hygieny vnějšku je totiž nutná očista a hygiena nitra! Také naše nitro, čili naše myšlenky a pocity třeba udržovat v čistotě! Také naše nitro musí být čisté, aby mohlo navázat pozitivní druh spojení s čistotou a ušlechtilostí shora přicházejícího Světla, vynucujícího očistu. Lidé se musí hodnotově obrodit a stát se čestnější, laskavější, ohleduplnější, spravedlivější a čistší! Lidé se musí začít vnitřně upínat k Stvořiteli a k poznání a přizpůsobování se tomu, kam nás v našem dalším vývoji směřuje jeho Vůle. Toto je pozitivní hodnotové spojení s prouděním síly Světla, které nám přinese radost, mír, povznesení a vzestup.

Kdo však bude mít jen roušku a čisté ruce, kdo bude splňovat jen všechna hygienická kritéria, ale jeho mysl nebude čistá a vnitřně nebude usilovat o žádné hodnotové obrození, ten se nedokáže pozitivním způsobem spojit s proudící silou Světla Stvořitele, a to se na něm projeví negativním způsobem. Tím se totiž stává vysoce rizikovou osobou, kterou může současná vynucená duchovní očista zasáhnout tragickým způsobem.

Bezduchý materialismus už v dnešní době nestačí! Už je třeba očistit a obrodit své nitro! Kdo tak neučiní, vystavuje se riziku, že dříve nebo později může být v očistném dění z tohoto stvoření odstraněn.

Lidé přece věděli, že takové něco jednou přijde! V Bibli byli přece upozorněni na to, že také trpělivost Stvořitele má své hranice.

A zdá se, že už je to tady! Zdá se, že Světlo Páně přichází, aby to, co v sobě ještě nese světlo posílilo a povzneslo. A aby od toho, co je Světlu vzdáleno, očistilo stvoření.

A tak, jako už dnes září světla lamp mnohem jasněji všude na Zemi, přesně tak má Světlo mnohem jasněji zazářit také uvnitř lidí. Také v jejich duších, srdcích a myslích, v podobě vysokých a ušlechtilých ctností.

Budiž Světlo za Zemi!

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.Š
markus
Pískle
 
52 příspěvků
28. leden 2016
Příspěvekod markus » pátek 28. srpen 2020, 15:38
Jak emancipace ponižuje ženské pokolení?

Žena není jen vzhledem, ale také podstatou svého vnitřního nastavení úplné jiná, než muž. Je jemnější a citlivější. A právě v tom je její síla a velikost, protože prostřednictvím své jemnosti a citlivosti je schopna vnímat realitu mnohem jemnějšího charakteru, než dokáže muž.

A proto je také schopna mnohem intenzivněji vnímat i nejzásadnější sílu, která proudí univerzem. Sílu Páně, která celé univerzum udržuje, živí a pohání. A i když je proudění této síly lidem neviditelné, ve svém vše pronikajícím působení není síly zásadnější a podstatnější.

No a nejdůležitějším posláním žen je vejít do kontaktu s touto silou. Kvůli tomu obdržely od Stvořitele svou jemnost a citlivost. A pak, po dosažení kontaktu, mají přesně tak, jako síla Páně, nenápadně a neviditelně působit na vše kolem sebe a povznášet to nahoru.

Nebo jinak vyjádřeno, hlavním posláním ženy je spojování se Světlem. A pak, když sama stojí v síle Světla, má vše kolem sebe k Světlu povznášet. Ve stejné skrytosti, neviditelnosti a nenápadnosti, jako to dělá Světlá síla samotná. Toto je hlavním posláním ženy! To je její určení! Kvůli tomu byla obdarována! Pro to má všechny předpoklady! Vše ostatní v jejím životě má být až druhořadé!

O ženském pokolení se zvykne říkat, že je slabé. Pravdou však je, že ačkoliv jsou muži silnější fyzicky, ženy jsou silnější duševně! A to právě tím, že přes jemnost svého cítění jsou schopny získat kontakt se skrytou, neviditelnou a nenápadnou, ale s nejvyšší a nejpronikavěji působící silou, jaká ve stvoření vůbec existuje. Toto spojení dělá ženu velkou a silnou. Dělá ji duševně mnohem silnější, než je muž. A to jí dává právo usměrňovat vše stávající směrem ke Světlu. Dává jí to právo vést muže, rodinu a celou civilizaci.

Minulé generace tyto skutečnosti tušily a vyjádřily je například ve známém úsloví: "Muž je hlavou rodiny, ale žena je krkem, který hlavou otáčí". Jde opravdu o výstižné vyjádření, protože mužský princip představuje to vnější a viditelné, v podobě hlavy, avšak ženský princip představuje to skryté a nenápadné, co hlavou otáčí a směřuje ji tam, kam třeba. Stejně nenápadně, jako působí v univerzu Boží síla, má tedy působit také žena. Nenápadně má směřovat všechno tam, kde je třeba. Čili ke Světlu a k Stvořiteli.

Správné pochopení emancipace spočívá v uznání ženského a mužského principu jako rovnocenných. Spočívá v uznání absolutní rovnosti mezi mužským, vnějším, viditelným, fyzickým a materiálním působením, a mezi ženským, nenápadným, jemným a pomáhajícím působením, směřujícím vše ke Světlu, k Dobru, k Harmonii a k Stvořiteli.

Správně pochopená emancipace má spočívat v pochopení, že žena, která je silnější duševně, má vést duševně, a muž, který je silnější tělesně, má vést fyzicky, materiálně a viditelně. Tímto způsobem se mají muži a ženy vzájemně doplňovat a vytvářet harmonii. Nikdo nemá být nadřazený a nikdo podřízený, protože každý má svůj vlastní okruh působení. Emancipace má tedy po správnosti znamenat uznání těchto dvou druhů působení, jako zcela rovnocenných.

Žel, vše bylo ale zkrouceno a pokřiveno, protože žena nedokázala ocenit velikost svého daru, který se jí zdál pro svou jemnost, nenápadnost a neviditelnost nedostatečným. Žena pošlapala po svém poslání být spojovacím článkem Světla a vše nenápadně usměrňovat ke Světlu. Namísto toho začala stále více sahat po viditelném, aktivním, vnějším a fyzickém druhu působení. Stále více vzrůstající materialismus totiž začal považovat pouze takovýto druh působení za jediný správný a společensky potřebný. V tomto smyslu bylo potom překrouceno také chápání emancipace. Emancipace v současnosti znamená, že žena má mít právo být ve všem takovou, jako je muž. Že jí mají být dostupné všechny druhy aktivních mužských činností a povolání, a že má pracovat a vydělávat stejně, jako muž.

To skutečné, pravé, ženské a jemné však bylo takovýmto pokřiveným vnímáním emancipace pošlapáno a diskriminováno. A tak se ideálem moderní emancipované ženy stala mužatka, neboli ženská bytost, ve všem se co nejvíce podobající muži. Toto však není emancipace, ale naopak, její výsměch! Je to negace pravého vnitřního založení ženy a jejího pravého působení. Současné chápání emancipace je proto cosi, co ve svém omylu nemůže přinést nic dobrého.

Žena má být ženou a muž mužem! Žena se má realizovat v typických ženských povoláních a muž zase v typicky mužských povoláních, protože každý z nich má k tomu své vlastní vnitřní předpoklady a schopnosti.

Materialismus však bez absolutního porozumění tuto přirozenost zcela přehlíží a vytváří něco absurdního a nepřirozeného. Něco, co katastrofálním způsobem deformuje vnitřní podstatu žen, které se snaží být moderním způsobem emancipované. Tímto způsobem totiž ztrácejí vnitřní oporu samé v sobě a neplní si své pravé ženské poslání. Ženy hrubnou a šlapou po jemnosti svých citů a své osobnosti. Tím se stále více ztrácí jejich schopnost spojování se silou Světla, a náš svět se stává stále více materialistickým. Hrubé, materialistické a ateistické ženy rodí a vychovávají materialistické a ateistické děti, a kvůli tomuto ženskému selhání se naše civilizace stává stále více dutou a prázdnou. Stává se molochem na hliněných nohách, kterému chybí pravá vnitřní hodnotová opora.

Vše, co v současnosti vytváříme, je proto jen povrchové a vnějškové. Je to mrtvé, protože je to bez ducha! Je to ubohé, neplnohodnotné, a proto odsouzeno k zániku! K zániku, který na naší planetě postihl již mnohé národy a civilizace. K zániku, který je prorokován také našemu modernímu světu. A to všechno proto, že v našem univerzu nelze dlouhodobě přežít bez spojení s jemnou, neviditelnou, ale vše pronikající a vše při životě udržující silou Nejvyššího. To, co toto spojení má, přežije a bude prosperovat. To však, co toto spojení nemá, bude vystavováno neustálým krizovým situacím, a nakonec dospěje k zániku. Takto jednoduše to funguje.

No a nejposvátnějším posláním ženského rodu je zabezpečovat toto životodárné spojení. Posláním ženského rodu je spojovat se s jemným prouděním síly Boží ve stvoření, a v podpoře této nejvznešenější síly vést vše stávající ke Světlu, k Výšinám, k Dobru a ke Stvořiteli.

Toto dokáže jedině žena! Aniž by musela řečnit, kázat, nebo nějak jinak viditelně působit. Dokáže to pouze svým tichým a nenápadným osobním vlivem, pokud je spojena se Světlem. Právě takovéto ženy potřebuje náš svět jako sůl! Naopak, současné moderní a emancipované ženy jsou jeho neštěstím, protože ho odřezávají od Světla, a tím ho směřují do záhuby.

ooOoo

Jedině nefalšované, nejčistší ženství může probudit a vést muže k velkým skutkům! Nic jiného.

ABD-RU-SHIN

https://wahrheit7.blogspot.com ve spolupráci s M.Š.
markus
Pískle
 
52 příspěvků
28. leden 2016
Příspěvekod markus » čtvrtek 08. říjen 2020, 18:43
Duchovní pozadí II. světové války. Neuvěřitelné skutečnosti odhaleny!


Položili jste si někdy otázku, kde se v německém národě vzalo přesvědčení, že je výjimečný? Že má nějaké mimořádné poslání? Že má stát nad všemi národy světa? Takové tušení a později i přesvědčení se přece nedá jen tak vymyslet. Musí mít nějaký reálný základ.

A reálný základ skutečně má. Je však duchovní. A v duchovním slova smyslu měl být také uskutečněn.

Duchovní rozměr výjimečnosti německého národa ale nebyl Němci poznán a pochopen, a proto se vše obrátilo nesprávným směrem. A sice, k domněnce o vlastní nadřazenosti, na níž bylo postaveno zvrácené právo zlikvidovat všechny méněcenné a zaujmout jejich životní prostor.

Z toho, co mělo být velké, vznešené, ušlechtilé a přinášející všem národům země požehnání, se tedy nakonec stalo něco obludné, zvrácené a nelidské, co přineslo naší planetě válečný konflikt apokalyptických rozměrů.

Kde se stala chyba? Co se pokazilo?

Abychom to pochopili, bude třeba začít jiným národem, který byl duchovně povolán k velkým věcem. A to byl národ židovský. V něm se měl narodit Mesiáš a Spasitel světa, k čemuž skutečně došlo.

Avšak církevní vrchnost židovského národa Mesiáše nepoznala a dala zavraždit toho, kdo se za něj prohlašoval, a koho učení a zázraky potvrzovaly oprávněnost jeho prohlášení.

Židovský národ zavraždil Mesiáše namísto toho, aby přijal jeho učení, snažil se podle něj žít a pod vedením Ježíše Krista se stal prvním národem světa, žijícím podle Slova Božího. Tímto způsobem by mezi všemi národy země zazářil jako jasné světlo. A všechny národy by ho následovaly. Tak se měl stát z národa povolaného k velkým věcem národ vyvolený, který dokázal tyto velké věci také opravdu uskutečnit.

Kristus však během svého působení viděl všechny chyby a nedostatky židovského národa, tušil jaký osud ho čeká a uvědomoval si, že za nastávajícím selháním povolaného národa stojí ve velké míře jeho duchovní nezralost. Kvůli této nezralosti ani nemohl říct všechno, co říct chtěl. Proto pronesl následující slova, která jsou zaznamenána v evangeliích: "Ještě mnoho vám mám toho říci, ale teď byste to nesnesli /nepochopili/. Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do celé Pravdy! On Mě oslaví, neboť z Mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je Mé. Proto jsem řekl, že z Mého vezme a zvěstuje vám! A když přijde, ukáže světu co je hřích, co je spravedlnost a co soud."

To znamená, že v daleké době, kdy bude lidstvo duchovně mnohem zralejší, má přijít Duch Pravdy a zvěstovat mu celou Pravdu.

Kola osudu se začaly otáčet a nový povolaný národ, do kterého středu měl jednou přijít Duch Pravdy, začal být připravován na své velké poslání.

To poslání bylo naprosto stejné, jako v případě židovského národa. Německý národ měl v první řadě poznat Ježíšem zvěstovaného Ducha Pravdy, měl přijmout jeho učení, čili Pravdu Boží, Ježíšem lidstvu zaslíbenou, měl začít podle této Pravdy žít, na základě čeho by zazářil mezi všemi národy jako jasné světlo. A ostatní národy by ho následovaly. Německý národ měl tedy vést lidstvo duchovně!

Ale jak se říká, pod svícnem bývá největší tma. To znamená, že tam, kde mělo zavládnout největší světlo, byl ze strany jeho protipólu, ze strany sil temna vyvíjen silný tlak, aby se to nepodařilo a aby se vše zvrhlo.

A tak, jako židovský národ nepoznal Mesiáše, stejně také německý národ nepoznal Ducha Pravdy. Nepoznal svého pravého duchovního vůdce, jehož Poselství měl následovat, a tím splnit svou světlou a vznešenou roli, ke které byl povolán.

Namísto toho uvěřil falešnému vůdci, který to původní, velké a ušlechtilé obrátil v něco obludné, pokřivené a zvrácené.

Německý národ byl ke své velké duchovní roli připravován celá staletí, a v hodině splnění stály za nim pomáhající síly celého vesmíru. Bylo to cosi nevídaného, a německý národ cítil a vnímal, že se stává středobodem vesmírného dění. Tuto skutečnost také vyjádřil známými slovy: "Gott mit uns!"

Síla všech podporujících vyzařování univerza, proudících k německému národu po dlouhá desetiletí byla tak strhující, že v jejím zneužití si fašistické Německo neuvěřitelně rychle, a téměř bez boje, podmanilo celou Evropu. Neboť i když došlo ke zneužití podporujících vesmírných vyzařování, jejich tok nebylo možné zastavit jen tak ze dne na den.

No a mezi jiným měli Němci také podporu živé Ctnosti hrdinského boje. S její pomocí vybudovali disciplinovanou a železnou armádu, která byla téměř neporazitelná.

Ctnost hrdinského boje je v našem univerzu něco, co je živé. Jde o zcela reálnou, živou bytost, existující v jemnější úrovni bytí, než je ta naše fyzická. Tato živá vědomá bytost ztělesňuje ideál hrdinství a vnitřně podporuje, vede a usměrňuje všechny lidi, kteří se v pozemských poměrech snaží o naplnění ideálu hrdinského a rytířského boje za dobro a za správnou věc.

No a tato Ctnost stála také za německým národem a podporovala ho. S její pomocí slavili Němci svá první velká vítězství. Tato Ctnost stála za německým národem, protože byl předurčen k velkému duchovnímu vítězství. Nicméně německá zvěrstva, vzdálená od ideálu hrdinského a rytířského boje za správnou věc měla za následek, že Ctnost ideálu hrdinství dala od nich ruce pryč. Němci ztratili morální právo na vítězství a Ctnost hrdinství přešla na stranu sil, bojujících proti německému fašismu.

Němci nepoznali Ducha Pravdy, neuvěřili jeho Poselství a odmítli posvátný boj za vítězství Světla a dobra na zemi, ke kterému byli povoláni. Místo toho pouze primitivně usilovali o pozemskou světovládu. Německý národ proto ztratil svou povolanost a kosmické síly, které ho dosud podporovaly, se obrátili proti němu a postavily se především na stranu ruského národa, který nesl největší tíhu druhé světové války, a který představoval jedinou reálnou sílu, schopnou porazit německý fašismus.

A tak, jak jako dříve cítili Němci, že je podporují síly vesmíru, stejně tak, když se karta obrátila, cítili i Rusové, že za nimi v jejich boji stojí posvátná síla. Rusové cítili, že jsou to oni, co mají morální právo na vítězství. A také cítili podporu Ctnosti hrdinského boje, stojící za nimi a podporující je.

Toto hrdinství se v řadách ruských vojáků projevilo nesčíslné krát a v různých formách a podobách. V podpoře Ctnosti hrdinského boje a v přesvědčení morálního práva na vítězství obětovali tisíce ruských vojáků vlastní životy, jdouce nejednou proti mnohonásobné přesile a na jistou smrt.

Velká vlastenecká válka má v dějinách Ruska dosud výjimečné místo, protože šlo o neopakovatelné období v historii tohoto národa, kdy ho v jeho spravedlivém boji podporovaly síly vesmíru a ruský národ to jasně cítil a vnímal.

V tušení těchto souvislostí vznikla známá píseň, z níž dosud mrazí, a v níž se hovoří o tom, jak ruský národ povstává v posvátné válce na smrtelný boj. Píseň dokonale vystihuje strhující a vítězné proudění vesmírných sil, podporujících spravedlivý boj proti silám destrukce a temna. Vyslechnete si ji, nechte ji působit na svůj cit a vše toto v ní najdete:

https://www.youtube.com/watch?v=8Y4_2Qa0QQs

Také mnohé ruské válečné filmy z období druhé světové války nesou v sobě tušení všech, výše uvedených skutečností. Takových filmů je několik. Na mě osobně nedávno silně zapůsobil jeden, ve kterém jasně vidět obětavé hrdinství ruských vojáků, ale zároveň také to, jak Němci, přestože úplně na závěr mohli vyhrát, v rozhodující chvíli vnitřně zakolísali a ustoupili. Ustoupili, a pak už ustupovali až do Berlína, protože Ctnost hrdinského boje a morálního práva na vítězství už nestála za nimi a nepodporovala je. Podívejte se na něj:

https://www.youtube.com/watch?v=K5lBbsIXaX8

Vznešená Ctnost hrdinského boje se však opět přibližuje k zemi! A to spolu se silami Světla, které ji mají konečně očistit od všeho, co je Světlu a dobru vzdáleno. Které mají zem očistit od všeho duchovně laxního a lhostejného, od všeho duchovně méněcenného a duchovně mrtvého.

Neboť Duch Pravdy, jehož náš svět nepoznal, lidstvo upozornil na to, že se blíží čas konečného zúčtování celého našeho bytí. Že Stvořitel všehomíra vystaví každému z lidí účet za to, jakým způsobem využil své bytí. Zda k požehnanému úsilí o hodnoty věčné, nebo jen k nízkému úsilí o hodnoty dočasné. Zda k naplňování hodnot ducha, nebo jen k naplňování hodnot pozemských. Zda k rozvíjení duchovního poznání, obsaženého v Slovu Ježíše Krista a v Poselství Kristem zvěstovaného Ducha Pravdy, nebo jen k poznávání věcí pomíjivých a k honbě za pozemským prospěchem a pozemskými požitky.

Na planetě Zemi dochází k rozhodujícímu boji mezi silami Světla a silami temna, a ten je možné vnímat také na pozadí koronavirové krize. Síly Světla směřují lidí během této krize k zamyšlení nad sebou a nad smyslem vlastního bytí. Světlé síly nabádají lidi k zásadnímu hodnotovému obratu a k duchovnímu obrození.

Naopak, síly temna usilují o zneužití koronavirové krize k absolutnímu ovládnutí lidstva a k jeho úplnému zotročení.

Poslední boj nastává a morální právo na vítězství stojí jednoznačně na straně Světla. Vzchop se proto člověče a s hrdinskou odvahou bojuj o své bytí! S hrdinskou odvahou bojuj o své právo žít nadále ve stvoření. Ze všech sil své duše se připoutej k hodnotám ducha, které jsou hodnotami dobra, spravedlnosti, čistoty a lásky k lidem i ke Stvořiteli. Jedině tak se postavíš na stranu Světla, která zvítězí, protože jedině za ní stojí hrdinská Ctnost vítězného boje za správnou věc.

Tvá lhostejnost a tvá tupá orientace pouze na hodnoty materiální tě však spojuje temnotou, která bude poražena a zničena. A ty pak budeš muset zahynout spolu s ní.

Rozhodující boj započal! O vítězi je již rozhodnuto! Pouze každý z nás má ještě možnost rozhodnout se, na kterou stranu se přidá, a jaký konečný osud tím pádem sám sobě nachystá.

http://vaznost-doby.bloger.cz/ ve spolupráci s M.Š.
markus
Pískle
 
52 příspěvků
28. leden 2016

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Majestic-12 [Bot] a 37 návštevníků

Poslední diskuze
    Poslední příspěvky
      Poslední komentáře
        © 2009 - 2013 Baby-Cafe.cz, všechna práva vyhrazena.

        Partnerské odkazy